~4                     - Cerebrum Feminarum -~1

      Zhrnut� v�deck�ch poznatk� a teori� o obsahu �ensk� hlavy~0

  1) �vodn� studie Whitney-Sandersona

      Dvojice  Whitney &  Sanderson zapo�ala  svoje prvn�  v�zkumy
  obsahu �ensk� hlavy b�hem studia medic�ny roku 1985 na universit�
  v Berkley.  Zp�sobili pr�lom  do dlouho  nezn�m� oblasti �ensk�ho
  mozku  a zpracovali  teorii, kter�  vysv�tlila mnoh�  jevy �ensk�
  psychiky, tehdej�� v�d� nevysv�tliteln�.
      Nebudeme  nyn�  bl��e  rozeb�rat  v�echny  aspekty  a d�kazy
  teorie  nositel�  Nobelovy  ceny,  vybereme  jen  hlavn�  body na
  kter�ch  stoj�  jejich  teorie  a  zam���me  se na ohlasy sv�tov�
  v�deck� ve�ejnosti.

       " Experimenty v Eutasov�ch laborato��ch ( Washington,DC)
  se b�hem  dvou rok� na  vybran�m vzorku �ensk�  populace poda�ilo
  ov��it nepom�r mezi celkov�m  objemem organismu k �iv� hmotnosti.
  Ani  po  opakovan�ch  m��en�ch  na  jin�ch  vzorc�ch  t�to  ��sti
  obyvatelstva  se   nezvykl�  nepom�r  nepoda�ilo   odstranit.  Po
  dvouro�n�m v�zkumu v t�to oblasti p�edkl�d�me nasleduj�c� teorii:

       1) Vnit�n� prostor  �ensk� hlavy na rozd�l od  hlavy mu�e je
  pr�zdn�.

       2)  Vnit�n�  strana  �ensk�  lebky  obsahuje  zvl��tn�  druh
  jednovrstvov�ho  bu�kov�ho  epitelu,   kter�  m�  schopnost  n�st
  informaci.

       3) Tato vrstva se skl�d�  z jednotliv�ch bun�k, ka�d� z nich
  m� schopnost n�st bin�rn� informaci. Nazv�me tuto vrstvu EPITEL.

       4)  Dal��m d�le�it�m  prvkem �ensk�ho  centra my�len�, kter�
   vn���  do syst�mu  dynamick�  charakter  je t�leso  tvaru kuli�ky
  pohybuj�c� se  po nep�edv�dateln�ch drah�ch po  epitelu, kter� m�
  nepravideln� povrch. Nazv�me toto t�leso KULI�KA.

       5)  Na tyto  dva  z�kladn�  atributy plynule  navazuje t�et�
  ��st, kter�  vytv��� diferencovanost mezi  jednotliv�mi organismy
  a ur�uje jejich vn�j�� chov�n� ve  vztahu k prost�ed�. Jde o mal�
  t�leso tvaru hrachu, nach�zej�c�m se zpravidla v doln� polovrstv�
  epitelu,  kter�  m�  z�kladn�  vliv  na  v�echny pochody v �ensk�
  hlav�. Nazv�me ho V�R�STEK.

       Proces  my�len�  prob�h�  n�sledovn�:  Po  nep�edv�dateln�ch
  a neust�le  se m�n�c�ch  drah�ch  na  Epitelu se  pohybuje velkou
  rychlost� Kuli�ka.  Z ka�d� bu�ky  Epitelu, kterou projde  vyma�e
  informaci (inicializuje ji). Takto  Kuli�ka neust�le ma�e v�echny
  informace,  kter�   byly  do  Epitelu   vtla�en�  v  den   porodu
  a organismus  postupn�   p�est�v�  ch�pat  prost�ed�   a  vlastn�
  identitu.   Jeho  inteligence   neust�le  kles�   a  za��naj�  se
  projevovat ment�ln� poruchy. A tehdy  Kuli�ka naraz� na sv� pouti
  po Epitelu  do V�r�stku a odraz�  se od n�ho a  s velk�m tlumen�m
  za�ne poskakovat po povrchu Epitelu (Thompson pozd�ji dok�zal, �e
  u� po t�et�m odrazu Kuli�ka dokmit�). A pr�v� tento
  okam�ik je pro organismus �eny d�le�it�, proto�e b�hem n�ho se do
  v�ech bun�k, od kter�ch se Kuli�ka odraz� zap��e informace, kter�
  je  v tom  okam�iku vn�man�  vn�j��mi smysly  (o�i, u�i,atd).  Po
  tomto kr�tk�m d�ji ale znovu nastane zn�m� proces maz�n�. Kdy� se
  Kuli�ka  pohybuje po  n�hodn�ch drah�ch,  intenzita maz�n�  kles�
  exponenci�ln�  s  �asem  a  �ance  vymazat  v�echny  informace je
  minim�ln�."

       Tolik  ze slavn�  teorie Whitney-Sandersona.  D�le se budeme
  zaob�rat dal��mi p��sp�vky k Teorii Kuli�ky.

  1) Henriho test zamilovan�ch

  Jeden  z  jednoduch�ch  nedestruktivn�ch  experiment�ln�ch d�kaz�
  teorie Kuli�ky podal n�meck� biolog Henri a pozd�ji ho rozvinul
  na test pro budouc� �ivotn� partnery:
       Partnerku je t�eba pod  vhodnou z�minkou vyl�kat na odlehlou
  chatu.  Tam  ji  postupn�   p�iv�zat  k  posteli,  �sta  p�elepit
  leukoplast�, aby jsme dos�hli na  chv�li ticho a zhasnout sv�tlo.
  Potom  sta�� p�ilo�it  hlavu k  hlav� partnerky  a usly��me tich�
  Bz���m Bz���m jak Kuli�ka postupn� ma�e a ma�e.

  2) Johnsonovo dopln�n� Whitneyho-Sandersona

       V  populaci  �en  se  naproti  teorii  W  &  S nach�z� velk�
  mno�stv�  jedinc� absolutn�  neschopn�ch logick�ho  my�len�. Tato
  abnormalita se d� vysv�tlit  geneticky v�sledkem prad�vn� mutace,
  p�i kter� do�lo ke vzniku  �ensk�ho organismu BEZ V�R�STKU. Tento
  organismus jsme  pojmenovali �H� (�pln� Hloup�  �ena). Kuli�ka od
  narozen� nest�le  jen ma�e a  ma�e, proto�e v�r�stek  neexistuje.
  V be�n� praxi  tento �kaz m��eme pozorovat  hlavn� na ��ednick�ch
  m�stech a na d�le�it�ch spole�ensk�ch postech.

  3) Kotelnikovova teorie duplicity �H�

       V�zkumem se  zjistila v pozorov�n�ch  Johnsona nesrovnalost.
  �asem nar�st�  po�et �H� ne  line�rn� podle z�kon�  genetiky, ale
  exponenci�ln�.  Tento  jev   je  zp�soben�  tzv.  Random-efektem.
  U n�kter�ch jedinc�  toti� doch�z� k  n�sledovn� situaci: Kuli�ka
  se po odra�en� od V�r�stku  odraz� a p�i kmitech op�tovn� dopadne
  na  V�r�stek, kter�  se zatla��  sp�t do  Epitelu a  t�m p�estane
  existovat. Vznikla dal�� �H�.

  4) Jonathanovo vysv�tlen� migr�ny

       Migr�na jako fenom�n je  skoro v�hradn� �enskou z�le�itost�.
  Po  teorii W  & S  se ale  mnoh� objasnilo.  Migr�na je zp�soben�
  p��li�   rychl�m   pohybem   Kuli�ky   po   Epitelu.  Neschopnost
  samoregulace  se projev�  p�i n�razu  Kuli�ky do  V�r�stku. Tehdy
  hlavou  projde bodav�  bolest a  p�i dal��ch  kmitech Kuli�ky  se
  opakuje.  Je  tu  ale  sekund�rn�  efekt  -  pletivo se pod �dery
  Kuli�ky  rozpad�  a  str�c�  schopnost  n�st  informaci,  ��m  se
  podstatn� zhor�uje psychick� stabilita organismu.

  5) Robert�v fenom�n Vysm�t� �eny

       N�kter� organismy  maj� jin� vrozen�  defekt. Jejich Kuli�ka
  dosahuje  vnit�n� polom�r  lebky, co�  zp�sob�, �e  u� v  prvn�ch
  hodin�ch �ivota  se V�r�stek rozma�k�  na ka�i. Na  rozd�l od �H�
  jsou tito jednotlivci neust�le vysm�t�  a lehko jsou poznat podle
  kroutiv�ho pohybu hlavy okolo  vlastn� osy vyvolan�ho odst�edivou
  silou  Kuli�ky.  Takt��  je  sly�et  zvuky p�ipom�naj�c� vzd�len�
  dun�n�.

  6)  �asov� zm�ny epitelu

       Smirnoff  roku  1987  formuloval  tezi,  ve  kter� tvrd�, �e
  Epitel vlivem �asu  za��n� pukat a praskat. Jeho  zbytky se potom
  soust�e�uj�  do  spodn�  ��sti  dutiny  lebe�n�  a  chrast�.  P�i
  kontaktu Kuli�ky s touto  oblast� doch�z� k podivuhodn�m efekt�m,
  kter� je�te nejsou dostate�n� v�decky popsan�.

  7) Hudsonovo odhalen� struktury

       Po   dlouhodob�ch  Hudsonov�ch   v�zkumech  ultrazvukem   se
  poda�ilo objasnit jednu ze z�hadn�ch legend o �en�ch. Hudson roku
  1990  �okoval v�deck�  sv�t objevem,  �e hmota  Kuli�ky se skl�d�
  v�lu�n�  z  l�tek  identick�ch  s  l�tkami  obsa�en�mi v zrn�. M�
  dokonce  i   jeho  tvar,  co  u�   �pln�  vyvrac�  n�kter�  snahy
  matematicky  vysv�tlit   dr�hy  �ensk�ho  my�len�   (tzv.  �ensk�
  logika).

  8) Princip p�izp�soben� se podle Kuwatiho

       Japonec Kuwati  roku 1992 na n�tlak  r�zn�ch �ensk�ch spolk�
  p�istoupil  ke  zkoum�n�  jedinc�  vyzna�uj�c�ch  se  neoby�ejn�m
  stupn�m logiky  a inteligence. Obratom ruky  v�ak dok�zal, �e jde
  o jedince rod�c� se s dv�ma V�r�stky,  kter� se ve shod� s teori�
  Johnsona  �asem (podle  Gonderberga do  3  let  + -  5 dn�)  m�n�
  zatla�en�m  jednoho   z  v�r�stk�  Kuli�kou   (Random  efekt)  na
  standartn� jedince.

     V��e  popsan�  pil��e  Kuli�kologie  se  neust�le rozv�jej�.
  Ka�d� nov� ��slo v�deck�ch  �asopis� p�in��� nov� poznatky. Proto
  tento  text zdaleka  nen� uzav�en�  a je  t�eba ho  br�t jen jako
  historick�   pohled   na    za��tky   nov�   v�deck�   discipl�ny
  - Kuli�kologie.

                                 Sandersom-Maugham Project Center
                                   Alabama Technical University
                                             U S A