Pokud jste se v naší černočerné temnotě neztratili a došli jste zrakem až sem, nabídnu vám v dnešní sekci mix & kix pohled do jednoho krásného města na severu naší vlasti. Možná jsme mohli vypustit jeho název a vyzkoušet čtenáře, jestli ono město poznají, ale nakonec Speedy usoudil, že pojme dvě fotoreportáže pouze obrazově a čtenáři si tedy mohou prohlédnou několik zajímavých fotografií bez nějakého bádání na co se to vlastně dívají. Jenže náhle se svým městem přišel i Frost. Nejedná se sice o celé město, ale pouze o jeho část, my ovšem máme v rozcestníku názvy dvou lidských sídlišť a přitom ani jeden článek nedokáže o tom svém něco vypovědět. Frost vyzkoušel svůj humor a představí nám spíše něco naprosto jiného, než co nabízí titulek a Speedy na svých fotkách pouze poodkryl skrytou krásu severního města. Krása, která je sice bližší černobílým fotkám než sytě barevným, ale přesto ukazuje krásu na místech, kde zákazy otvírání oken či stavy úniku nebezpečných látek jsou na běžném programu dne. Ona surovost, černota spolu s obrovitými tmavými skálami či nádržemi uprostřed města a starými továrnami v centru, ukazují industrializaci, která se vkrádala až do lidských příbytků a změnila vztah obyvatelstva k městu, ale i samotnému životu. Onu chmurnou veselost plnou cynismu a pesimismu nepochopí návštěvník, nepochopí, že se v ní skrývá pouze obrana vůči průmyslo-chemickému ničení a vytěsňování přírodní krásy do pozadí, nepochopí ani s jakou lehkostí mohou být taková slova pronášena na takovýchto místech, protože nikdy nepochopí krásu továrních komínů plných dýmu, které se šplhají až k oblaků. Jakoby svými spalinami chtěly uzavřít nebe nad městem. Vzduch drásá váš dech zplodinami, do očí vám vstupuje kyselost a nutí vás slzet a pak náhle přijde slunce a rozčísne nebe a vy vidíte obraz tak nádherný a pochopíte, že krása nepochází z malovaných obrázků někde v galeriích, krása se vás dennodenně dotýká a dokazuje, že vždy zvítězí.

1. Lyžařské peripetie...

2. Spousta věcí. Vyjma čtení a překladu z hodiny anglického a německého jazyka (kdy jsem ještě hodinu slzel smíchem...) také zjištění, že jsem asi mimozemšťan. Soudě podle častých neidentifikovatelných nutkání opouštět Zemi.

1. Zážitkem je každý den a každý víkend, který přežiju.

2. No, jeden zabržděnej člověk se tak znemožnil, že raději utekl ze scény.

1. Maturitní ples. Co víc dodávat.

2. Dobře jsem se bavil při poslední písemce z technologie. Bohužel, na svůj účet.

1. Jakákoli zkouška z doposud neukončeného zkouškového období...

2. Když jsem hodinu před začátkem zkoušky zjistil, že jí dělám i já :-)

1. Na ten si nepamatuji, nejlepší zážitky prožívám bohužel už ve stádiu částečného bezvědomí (můj přítel alkohol a ženy).

2. Nevím.