Máme tu velice zajímavé čtení pro širokou oblast čtenářů, kteří rádi jak literaturu historickou, tak i oblast okořeněnou o notnou dávku fantasy. V teorii Efektu motýlích křídel se praví, že i ten nepatrný pohyb křídel může měnit, nebo i úplně zničit svět...

Tato kniha čerpá z historické skutečnosti a zabývá se tedy skutečnými fakty, ovšem souvisle s nimi rozvíjí i historii smyšlenou nebo řekněme fantaskní. V tomto případě je asi nejblíže srovnání s paralelními světy, v nichž se v určité době stane nějaká věc odlišně, než tak jak jí známe z dějepisu a od té doby se vlastně odvíjí příběh, který je rozdílný než nám známá skutečnost. Tato kniha právě poskytuje pohled na jiná perspektiva, která by se udála, kdyby se v historii staly některé věci trochu jinak. Toto literární dílko je skutečně postaveno na tom kdyby, jak by, co by, a na jedné straně to může být bráno jako největší zápor, na straně druhé ale i klad. Mnozí historici samozřejmě s tímto rozebíráním historie a kladením otázek příliš nesouhlasí, ovšem pro čtenáře je to naopak velice působivé čtení, které se více podobá romanopisectví než suchému vykládání historických faktů. A vzhledem k tomu, že v běžném životě jsme dennodenně postaveni před nějaké volby a stále volíme nějaká alternativa, nevidím důvod proč bychom nemohli něco podobného dělat i s historií. Pokud bychom všemu totiž porozuměli, mohli bychom zjistit, že některé události z historie by nezastavily ani určité jinakosti…

V této knize je tomu ovšem trošku jinak. Tento soubor se totiž dosti podrobně zabývá fakty z historie a líčení alternativ není nějak pestré v nějakých beletristických barvách, neboť celý tento komplet pochází od tvůrců zabývajících se historií a pocházejících z Británie. Hlavní osobou, která dala dohromady tuto knihu, je Niall Ferguson. Jeho pojednání ovšem spíše jen knihu rámcuje. Ta nabízí zamyšlení nad různými alternativami z per hned několika historiků. V praxi to vypadá tak, že zde máme historii od 17. století od doby Cromwella a to tedy právě z rodné země našich průvodců. Dále se zde zabýváme historií Spojených států, tedy bývalé Britské kolonie, je zde líčena Irská otázka a samozřejmě že nemohou chybět ani dvě největší světové války. Naši historici jdou ovšem dál a zabývají se i alternativami vůči komunismu a konečnou kapitolou je pak určitý souhrn Fergusona, v němž líčí dějiny do Cromwella až do přítomnosti. Ovšem ty se už skutečně velice liší od obrázku jak vypadá svět dnes, či jaká byla ještě nedávná historie. Až v této poslední kapitole tedy zaznívá i větší pisatelská barevnost, než pouhé předkládání trošku jiných faktů. Často to totiž vypadá spíše jako co by se stalo, kdyby v britském parlamentu roku tolikátého hlasoval Lord takhle a nebyl přítomen Sir tenhle. Je zajímavé, že v určitém alternativním líčení se často pisatelé opírali třeba i o jiné způsoby, které ve své době navrhovali lidé, ovšem které zároveň nebyly vyslyšeny. A tak najednou vyvstává otázka, že kdyby se například ve druhé světové válce dalo více na říšského profesora Meyera, možná by byl Hitler mile překvapen, kolik by získal najednou spojenců. Právě z druhé světové války pochází spousta alternativ, které čerpají z oficiálních plánů a vypracovaných studií říší, které měly po válce řídit tak obrovské území a jež nebyly nijak příkře pouze vojenské a našly by tak širokou podporu např. mezi státy, které byly okupovány Sověty nebo se bály vpádu komunismu.

Jak už bylo zmíněno, fakt že kniha pojednává o alternativách je i největším záporem, jelikož v každém okamžiku historie je možno vybrat určitou událost a od ní odvíjet svou alternativní historii. A jelikož autoři pocházejí z britských ostrovů, zaměřili se nejvíce na historii, kterou znají právě ze své domoviny. V konečném součtu to vyznívá dosti anglofilně než globálně. Důvod je prostý; autoři stále hledají ve své historii a porovnávají historii celého světa s tou britskou - to ale vypadá celkem podivně, protože všechny historické události, které otřásaly kontinenty i celým světem, hledají v prvopočátcích právě v britské historii. Jakákoliv politika státu jejího veličenstva je zde tedy brána jako největší podnět k rozhoření následujících historických událostí. Samozřejmě neberme Britům skutečnost, že byli vždy oním jazýčkem na pomyslných vahách světových sil a že ještě před první světovou válkou to byla světová velmoc a nejobávanější světová námořní flotila, ale pro čtenáře, kteří nejsou z Anglie a neznají tolik britskou politiku či nejsou pouze nakloněni tomuto hledání nějakých návazností na britské politice, se tím kniha trochu vzdaluje. A protože je kniha psána historiky, tak nepředkládá zdaleka nijak fantaskní představy, ale v každé epoše se od skutečnosti odlišuje nějakou možností, která byla možná a od které se upustilo. Autoři si tedy nijak nebásní nějaké šílené či naprosto zvrácené odlišnosti.

Berme tuto kniha spíše jako historické zamyšlení s několika teoriemi, které by mohly změnit tvář světa, ovšem už ne jako soubor, kde bude vylíčen svět v nějakých zcela jiných barvách. Ano Rusko prohrálo s Německem, či Německo vyhrálo již první světovou válku a Amerika je stále britskou kolonií, to vše jsou možnosti jež jsou zde rozvíjeny, ale jistě sami vidíte, že to byly ve své době naprosto možné skutečnosti a tudíž nejsou zdaleka pouze smyšlenými teoriemi nějakých literátů.

autor - cYBERF@Ce

V pravdě spíše vědecké zamyšlení nad několika jinými alternativami světových dějin.

.

INFO

Originální název - Virtual history, Rok 1. vydání - 1997

Autor - Niall Ferguson a kol., Překlad - Cechl, Horáková, Pilucha, Prorok, Raková, Viták, Nakladatelství - Dokořán (2001)