L┴SKO

   

PAVEL äSPIDERô KUNERT

ßsko mß jß ₧asnu
Nad tφm, cos
mi do ₧ivota p°inesla

Jak rßd sv∞tlo zhasnu
A p°em²Ülφm,
chopφm se vesla

Jß byl jak zvadl² kv∞t
Co neznß vlßhu, vodu
Mal² byl mi sv∞t
Mal² k svΘmu zrodu

Ty vÜak objevila ses
Sv∞tla se rozzß°ila
A jß p°eklenul se p°es
to, co tys mi prozß°ila

Lßsko mß jß ₧asnu
Nad tφm, jak
jsi mi cestu ukßzala

Jak rßd sv∞tlo zhasnu
A p°em²Ülφm,
cos sama dokßzala

Najednou otev°el jsem oΦi
Jß splatit mohl krßsu tvou
Nev∞°il bych do ·roΦφ
Äe stßt se m∙₧eÜ mou

VÜak v co doufal jsem, to stalo se
Tys p°ijala m∞, jak² jsem
VÜe co mßm, mßm na st°φbrnΘm podnose
VÜe co mßm, si klidn∞ vem

Lßsko mß jß ₧asnu
Nad tφm, cos
mi do ₧ivota p°inesla.
 

SPIDER