@CT 0 @LM 1 @RM 65 @PL 55 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 3 @MB 3 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 .str 1 Zrak je pro lovka jednm z nejdleitjsh idel. Zrakem vnmme svtlo, jeho intenzitu a barvu. Jsme schopni vnmat svteln - elektromagnetick vlnn v rozsahu 400 - 700 nm. Orgnem zraku je lidsk oko. Je piblin kulovho tvaru s prmrem asi 24 mm. Nachz se v on dutin a m monost otivho pohybu. Oko je velmi sloit orgn, jeho zjednoduen schema uvidte na obrzku 1.1. Pi vstupu do oka prochz svtlo nejprve prhlednou rohovkou, onm vakem a otvorem v duhovce. Pot dopad na oku spojku, kter vytv z rozbhavch paprsk zdroje paprsky sbhav. Ty dle prochz on dutinou, kter je vyplnna sklivcem, a dopadaj na stnici, kde vytv obraz pozorovanho pedmtu. Tento obraz je vdy zmenn, pevrcen, a skuten.Na stnici jsou dva druhy svtloivch bunk. Prvn jsou tyinky, kter jsou citliv na svtlo a druhm druhem jsou pky, pomoc nich rozeznvme jednotliv barvy. V tchto bukch jsou zakonen zrakovho nervu, kterm se zrakov poitky pen do mozku. Stnice nen vude stejn citliv - citlivj je v prseku s optickou osou oka, kter se nazv lut skvrna. V n maj pky nejvt hustotu.Naopak jejich nejmen hustota je v bod zvanm slep skvrna. Za soumraku se vce uplatuj tyinky ne pky. Pi pechodu ze svtla do tmy se vak citlivost tyinek zvyuje pouze pomalu, hovome o adaptaci oka.pln adaptace trv zhruba 30 - 40 min. .str2 1.1 ez lidskm okem: 1 - blima, 2 - cvnatka, 3 - stnice, 4 - lut skvrna, 5 - on nerv, 6 - slep skvrna, 7 - sklivec, 8 - duhovka, 9 - on oka .str3 1.2 Zobrazovac soustava oka .str4 Vznik ostrho obrazu na stnici umouje tzv. akomodace oka. Je to schopnost oka mnit zakiven optickch ploch oky. Pi velk vzdlenosti pedmtu je zakven, a tedy i optick mohutnost oky men. Naopak je- li pedmt blzko, akomoduje se oko vtm zakivenm, tj. zv se optick mohutnost oky. (viz. obr. 1.3.) .str5  1.3 Akomodace oka a) do dlky, b) nablzko .str6 Oko me vytvet ostr obrazy jen takovch pedmt, kter se nachzej mezi tzv. blzkm a vzdlenm bodem. Blzk bod pedstavuje nejmen vzdlenost na kterou je oko schopno akomodace a vzdlen bod pedstavuje nejvt vzdlenost, na n je oko schopno akomodace. U zdravho oka le vzdlen bod v nekonen velk vzdlenosti. Blzk bod se me nachzet a ve vzdlenosti 15cm ok oka a s vkem se mn. Nejvhodnj vzdlenost pro dlouhodobj pozorovn je asi 25cm. Nazvme ji konvenn zrakov vzdlenost d (d=25cm) Kad pedmt pozorujeme pod uritm hlem, kter je oznaovn jako zorn hel .(viz obr. 1.4.) Zorn hel svraj okrajov paprsky pedmtu prochzejc stedem on oky. m je hel vt, tm lpe rozeznme detaily na pedmtu. Existuje tak nejmen zorn hel min=1' pi nm dva body vnmme oddlen. Jestlie je <min vnmme dva body jako bod jeden. Pi konvenn zrakov vzdlenosti tomu odpovd vzjemn vzdlenost 0.072mm. .str7 1.4. Znzonn zornch hl