@CT 0 @LM 1 @RM 65 @PL 55 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 3 @MB 3 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 .str1 Mikroskop se skld ze dvou spojnch optickch soustav, kter nazvme objektiv a okulr. V nejjednodum ppad to jsou jednoduch spojky (viz. obr. 4.1.). Objektiv m malou ohniskovou vzdlenost f1 a okulr vt ohniskovou vzdlenost f2. Pozorovan pedmt o vce y klademe ped pedmtovou rovinu objektivu tak, aby se jeho obraz vytvoil v pedmtov rovin okulru. Tento obraz je vdy skuten, pevrcen, zvten a m vku y'. Je zrove pro okulr, kter m v mikroskopu stejnou funkci jako lupa. Oko pak vid neskuten obraz pod zornm hlem '. Vzdlenost =|F1'F2| se nazv optick interval mikroskopu . .str2 4.1. Schma mikroskopu .str3 Pro mikroskop je definovna veliina hlov zvten mikroskopu. Vychz z obecnho hlovho zvten ='/, kter plat pro vechny subjektivn optick pstroje. Z nho odvodme, e pro hlov zvten mikroskopu je definovno: ' tg ' y' y y' d = - = ---- = -- : - = - : -- tg f2 d y f2 Z podobnosti barevnch trojhelnk na obr. 4.1., lze lehce odvodit, e plat y'/y = /f1 take po dosazen do pedchozho vztahu dostaneme:  d  = - : - f1 f2 hlov zvten mikroskopu je tedy pmo mrn optickmu intervalu a nepmo mrn ohniskov vzdlenosti objektivu f1 a okulru f2 . Optick interval se vtinou nachz v rozsahu 15 a 20cm. Z pedchozho vztahu odpovd /f1 = y'/y pnmu zvten Z1 objektivu a d/f2 hlovmu zvten 2 okulru. Pro zvten mikroskopu lze pak zapsat: = Z1.2. Nejvt hlov zvten, kterho je mon doshnout mikroskopem, je asi 2000. .str4 V dsledku ohybu svtla, dochz pi zobrazovn malch pedmt k uritmu zkreslen. Mikroskop nezobrazuje bod jako bod, ale jako svtl prouek obklopen tmavmi a svtlmi prouky (interferennmi minimy a maximy). Z toho plyne, e zvten mikroskopu neme bt libovoln velik - je omezen rozliovac mez mikroskopu ,co je nejmen vzdlenost y dvou bod, kter mikroskopem vidme jako oddlen. Z vlnov teorie vyplv pro rozliovac schopnost piblin vztah y = 0.5 , kde je vlnov dlka prochzejcho svtla. V dsledku tohoto omezen se pro zobrazen extrmn malch pedmt pouv elektronov mikroskop. U nj dosahuje rozliovac mez hodnot y = 0,35.10-6m. .str5 Nyn se podrobnji seznmme s hlavnmi stmi mikroskopu, ktermi jsou: objektiv, okulr, osvtlovac soustava a mechanick soustava. Objektiv je nejdleitj st mikroskopu. Charakterizuje ho pn zvten Z a mal ohniskov vzdlenost f1, co umouje doshnout mikroskopu velk zvten a velk svteln tok vstupujc do soustavy. Podle stupn korekce barevnch chyb rozdlujeme objektivy na achromty, poloachromty a apochromty. Kvli inn korekci se pouv eln polokruhov oka, kter zmenuje rozbhavost paprsk vyslanch pedmtem a pomh korigovat otvorovou chyby. Optickou soustavu objektivu tvo tak kryc sklko na pozorovanm pedmtu. Objektivy dlme podle toho, jak je prosted mezi eln okou a krycm sklkem. U suchch objektivech je to vzduch, u imerznch kapalina (viz obr. 4.2.). .str6 4.2. Zkladn druhy objektiv: a) Imerzn objektiv, b) Such objektiv .str7 Okulr m podobnou lohu jako lupa. Je to vtinou dvojlenn soustava, piem oba mohou bt jednoduch nebo sloen. st okulru, kter je ble k oku se nazv on len, vzdlenj se nazv sbrn len. V okulrech je pedevm potebn korigovat barevnou chybu a astigmatismus. Nkter znm typy okulru jsou na obr. 4.3. .str8 4.3. Zkladn druhy okulr mikroskopu: a) Ramsdenv, b) Huygensv, c) Abbeho .str9 Osvtlovac soustava mikroskopu nm umouje pozorovat pedmty, kter nejsou svtelnmi zdroji. Protoe mikroskopem pozorujeme pedmty prhledn i neprhledn, osvtlujeme dvma zpsoby - prochzejcm svtlem (obr.4.4a) a odraenm svtlem (obr.4.4b). Pitom jet me jt o osvtlen se svtlm a nebo tmavm pozadm. Svtl pozad zskme tehdy, kdy se paprsky vychzejc ze zdroje svtla dostanou do oka pozorovatele lomem nebo odrazem. Tmav pozad zskan tak, e se do oka dostane jen svtlo odchlen ohybem na pedmtu, piem paprsky ze zdroje prochzej mimo pozorovan prostor. .str10 4.4 a) Osvtlen pedmtu prochzejcm svtlem s tmavm pozadm.  1 - kondenzor, 2 - stolek mikroskopu, 3 - tubus .str11 4.4 b) Osvtlen pedmtu odraenm svtlem se svtlm pozadm 1 - kondenzor, 2 - stolek mikroskopu, 3 - tubus .str12 Mechanick st mikroskopu je tvoena stativem, na kterm je pipevnn stolek a nosi tubusu. Stolkem je mono posouvat vertikln, u nkterch typ i horizontln. Na nosii tubusu je upevnn tubus, kter je sloen ze dvou st: objektivov a okulrov. Okulrov tubus se d vysouvat a tm je mono mnit dlku celho tubusu. Objektivy jsou vtinou umstn na vcensobn oton hlavici. Jejm otenm je mon mnit jednotliv objektivy. Mikroskop zaostujeme tubusem, stolkem i stativem. Existuje mnoho typ mikroskop: napklad polarizan, koln, fotomikroskop, elektronov aj. .str 13 Elektronov mikroskop sice nepracuje na zklad en svtla, ale jeho princip je velmi zajmav, a proto se domnvme, e je vhodn krtk zmnka o principu jeho innosti. tento druh mikroskopu eliminuje omezen plynouc z ohybu svtla na pedmtech srovnatelnch svou velikost s vlnovou dlkou en svtla. Svteln paprsky jsou v nm toti nahrazovny paprsky elektronovmi, Ty se uvoluj vtinou z kovov spirly jejm rozhavenm na vysokou teploty. Mnit jejich smr vak nedokou obyejn sklenn oky. Pouvaj se k tomu tzv. magnetick oky. Paprsky elektron jsou nejprve magnetickou okou usmrnny, aby dopadaly kolmo na pozorovan pedmt (vzorek). Po prchodem pozorovanm pedmtem (vzorkem) mn svj smr a nakonec jsou soustedny magnetickmi okami do vslednho obrazy, kter me bt mnohokrt vt ne pedmt. Elektronov mikroskop je velmi dleit pi zkoumn pedmt o velikosti srovnateln nebo men ne vlnov dlka svtla. .str14 4.5. Schma elektornovho mikroskopu 1 - zvltn stntko, 2 - elektronov paprsek soustedn na stntko, 3 - magnetick oky, 4 - vzorek, 5 - zdroj elektron