@CT 0 @LM 1 @RM 65 @PL 55 @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T @MT 3 @MB 3 @PO 5 @PN 1 @OP @LH 6 .str1 Dalekohled slou k pozorovn vzdlench pedmt. Jeho optick soustava je sloena z objektivu a okulru. Objektiv vytv obraz, kter je sice mnohokrt men ne pedmt, ale okulrem ho meme pozorovat pod vtm zornm hlem. Objektiv je vdy spojnou soustavou. Me bt tvoen bu soustavou oek, pak nazvme dalekohled refraktorem, nebo parabolickm, i kulovm zrcadlem, pak nazvme dalekohled reflektorem. U objektivu mus bt provedena korekce otvorov chyby. Okulrem me bt bu spojn nebo rozptyln soustava. Vzhledem k rozmrm dalekohledu meme pedmtovou vzdlenost povaovat za nekonen velkou. Proto mus obrazov ohniskov rovina objektivu splvat s pedmtovou ohniskovou rovinou okulru. Z toho vyplv, e optick interval  je optick soustav dalekohledu nulov. To je charakteristick vlastnost teleskopick (afokln) soustavy, ve kter rovnobn paprsky vstupujc do objektivu vystupuj z okulru opt jako rovnobn. Pro uren hlovho zvten dalekohledu se vychz opt z obecnho hlovho zvten, kter plat pro vechny subjektivn optick pstroje: ' tg y' y' f1 = - = ---- = - : - odkud plyne:  = - tg ' f2 f1 f2 hlov zvten dalekohledu (zaostenho na nekoneno) se tedy rovn podlu ohniskov vzdlenosti objektivu f1 a okulru f2. Podle typu objektivu a okulru rozliujeme nkolik druh dalekohled: .str2 Keplerv (hvzdsk) dalekohled (viz obr. 5.1.) Objektiv i okulr jsou spojn optick soustavy v nejjednodum ppad jsou ob spojky. Ob soustavy jsou centrovan a ohniskov vzdlenost objektivu f1 je mnohem vt ne okulru f2. V tomto typu dalekohledu vid pozorovatel obraz hlov zvten, neskuten, vkov i stranov pevrcen, co pi astronomickch pozorovnch nevad. Pi pouit Keplerova dalekohledu pozemskm pozorovnm se mus obraz vytvoen objektivem pevrtit. K tomu se pouv bu spojn oky nebo soustavy pln odrejcch hranol. Prvn z nich pevrac stanov, druh z nich vkov. Dalekohled pouvajc k obrcen obrazu hranol se nazv hranolov dalekohled neboli triedr. (viz obr. 5.2.) .str3 5.1. Schma Keplerova dalekohledu .str4 5.2. Schma triedru .str5 Galileiho (pozemsk) dalekohled Objektivem tohoto typu dalekohledu je spojn optick soustava, okulrem je rozptyln optick soustava. V nejjednodum ppad se jedn o oku spojku a oku rozptylku. Ob tvo teleskopickou soustavu. Vzdlenost optickch sted objektivu okulru je f1-|f2|. Prchod paprsk a zobrazovn pedmt je zejm z obr. 5.3. Pro hlov zvten Galileiho dalekohledu plat vzorec stejn jako pro hlov zvten obecnho dalekohledu s tm, e msto f2 je nutn dosadit |f2|. Vznikl obraz je pm, neskuten a hlov zvten. .str6 5.3. Schma Galileiho dalekohledu .str7 Na astronomick pozorovn se nejastji pouvaj reflektory, z nich je nejznmj Newtonv (obr. 5.4.) a Cassegrainv (obr. 5.5). Vhodou tchto dalekohled je potlaen chromatick chyby a nezeslabuj svtlo tak, jako oky. Existuj tak dalekohledy pouvajc zrcadla o velkch prmrech (dov metry), co umouje zskat obrazy takovch pedmt, kter refraktoru nerozeznme. Nevhodou reflektor je vak napklad otvorov vada. .str8 5.4. Schma zrcadlovho dalekohledu .str9 5.5. Schma Caussegrainova dalekohledu