KOSTARIKA - èV▌CARSKO ST╪EDN═ AMERIKY

Myslφte si, ₧e m∙₧e existovat zem∞ o velikosti ╚ech, kterß je z jednΘ strany om²vßna Atlantikem, z druhΘ Pacifikem, a jsou v nφ tΘm∞° Φty°tisφcovΘ hory? Myslφte si, ₧e v konflikty a p°evraty zmφtanΘ St°ednφ Americe m∙₧e le₧et zem∞, kterß sousedφ z jednΘ strany s Nicaraguou, z druhΘ s Panamou a p°esto u₧ 40 let nemß armßdu? Takovß zem∞ existuje a jmenuje se Kostarika.

Kostarika, zem∞ lidφ bez komplex∙

Kdy₧ Kolumbus p°iplul ke b°eh∙m Kostariky, p°iÜli jej uvφtat polonazφ Indißni ov∞Üenφ zlat²mi Üperky. Proto nazval toto mφsto Costa Rica, BohatΘ Pob°e₧φ. Teprve pozd∞ji se vysv∞tlilo, ₧e pob°e₧φ v∙bec nenφ bohatΘ a Indißni d∞lajφ ze zlata ·pln∞ vÜechno prost∞ proto, ₧e jin² kov neznajφ. Bohu₧el to u₧ bylo v dob∞, kdy dobrodruzi a zlatokopovΘ sna₧φcφ se objevit bßjnΘ Eldorßdo (El dorado = pozlacen²) ukßzali Indißn∙m tu nejhorÜφ tvß° nßs, Evropan∙. V prvnφ kolonizaΦnφ etap∞ p°ipluli farmß°i. ZaΦali vypalovat d₧ungli a zaklßdat plantß₧e banßnovnφk∙ a kßvovnφk∙. S nimi se do Kostariky dostali i Φernφ otroci z Afriky, proto₧e mφstnφ Indißni se pro prßci na plantß₧φch p°φliÜ nehodili a bylo jich mßlo. S dalÜφ migraΦnφ vlnou p°iÜli na kßvovΘ plantß₧e ╚φ≥anΘ a po nich italÜtφ d∞lnφci, kte°φ budovali ₧eleznici spojujφcφ p°φstav Limon s vnitrozemφm. Postupn∞ se vÜichni p°ist∞hovalci smφchali do jednoho nßroda, ve kterΘm m∙₧eme vid∞t nejr∙zn∞jÜφ typy Φernovlas²ch a Φernook²ch lidφ, od indißnsk²ch p°es ÜikmookΘ Asijce a₧ po Italy. Ale p°es staletφ d∞jin se nese mentalita lidφ, kte°φ neznajφ jin² kov ne₧ zlato. P°esto₧e jsou nßrod mal², nikomu nezßvidφ, nemajφ komplexy p°ed bohat²mi Spojen²mi stßty a ani nijak netou₧φ po cestovßnφ. Zkrßtka v∞dφ, ₧e jejich zem∞ je nejhezΦφ na sv∞t∞, a ka₧dΘmu cizinci rßdi ukß₧φ, ₧e je to pravda.

Rßj vodßk∙

Zkuste ud∞lat mal² pokus. Posa∩te vodßka k map∞ Kostariky s vyznaΦen²m srß₧kov²m pr∙m∞rem a sledujte, za jak dlouho se zaΦne shßn∞t po cen∞ letenky. Kostarika je toti₧ opravdov²m rßjem vodßk∙. V horßch (co₧ je vlastn∞ v∞tÜina Kostariky) spadne roΦn∞ od t°φ do sedmi tisφc milimetr∙ srß₧ek. ╪eky pramenφcφ v nadmo°sk²ch v²Ükßch mezi jednφm a dv∞ma tisφci metr∙, ve vzdßlenosti jen pßr desφtek kilometr∙ od mo°e, majφ ôplnΘ ruce prßceö, aby to mno₧stvφ vody zvlßdly. A takov²ch °ek je tu nespoΦet, od nejni₧Üφch stup≥∙ obtφ₧nosti a₧ po lah∙dky pro kaskadΘry. P°ipoΦteme-li k tomu teplotu vody, jakß je v naÜich °ekßch jen uprost°ed nejparn∞jÜφho lΘta, zb²vß skuteΦn∞ jen vzφt pßdlo a vybrat si.

Dφky sv²m skv∞l²m podmφnkßm pro sporty na divokΘ vod∞ se Kostarika v roce 1991 stala d∞jiÜt∞m 3. neoficißlnφho mistrovstvφ sv∞ta v raftingu. A dφky tomuto vodßckΘmu setkßnφ se dostala do pov∞domφ i mezi evropsk²mi vodnφmi turisty.

Cerro Chirrip≤

Je p°φznaΦnΘ, ₧e v Kostarice le₧φ i nejvyÜÜφ bod PanamskΘ Üφje, vrchol poho°φ Cordillera Central, Cerro Chirrip≤ (3820 m).

V²stup na Chirrip≤ je neskuteΦn²m zß₧itkem hlavn∞ pro Φlov∞ka, kter² mß za sebou n∞jak² Φty°tisφcov² vrchol, nap°. v Alpßch. V mφstech, kde se v Evrop∞ setkßvßme u₧ jen s ledem a sn∞hem, je v Kostarice nejhustÜφ horsk² les, naz²van² p°φznaΦn∞ ml₧n² prales. PrÜφ tu toti₧, i kdy₧ jsou okolnφ hory zalitΘ sluncem. Vzduch je p°esycen vlhkostφ tak, ₧e nßm po t∞le neustßle stΘkajφ pot∙Φky a po ·boΦφch hor se p°evalujφ hustΘ chuchvalce mlhy. CestiΦka vede vzh∙ru mezi mahagonov²mi duby vysok²mi a₧ do nebe. Z jejich korun visφ provazce lißn, kterΘ p°φmo svßdφ k pohoupßnφ, na tlejφcφch kmenech zß°φ trsy sukulent∙ a orchidejφ. Dφky zelenΘmu koberci vÜude kolem je vzduch nasycen kyslφkem tak, ₧e ani necφtφme v²Üku a d²chß se nßm lΘpe ne₧ u mo°e. Ve v∞tvφch pok°ikujφ pestrobarevnφ papouÜci i tukani s obrovsk²m ₧lut²m zobßkem, a kdy₧ n∞co zaÜustφ ve vysok²ch kapradinßch, je to urΦit∞ pßsovec.

Ml₧n² prales konΦφ a₧ ve t°iap∙ltisφcovΘ v²Üce a p°echßzφ do ni₧Üφho horskΘho porostu Valle de Leones - ┌dolφ lv∙. Ne₧ijφ zde ale pravφ lvi, pouze st°edoamerickΘ pumy. Vrchol Chirrip≤ je pak pokryt² bambusov²m houÜtφm a p°φmo pod nφm z morΘnov²ch jezφrek vytΘkajφ dv∞ °eky: Rφo Chirrip≤ Atlßntico a Rφo Chirrip≤ Pacφfico. Ta druhß z nich se v dolnφm toku jmenuje Rφo General a je to jedna z nejv∞tÜφch a nejkrßsn∞jÜφch kostarick²ch °ek.

Jak nßzvy °ek napovφdajφ, jsme na kontinentßlnφm rozvodφ. Kdy₧ vstanete d°φv, ne₧ je zahalφ mraky, m∙₧ete zahlΘdnout oba oceßny souΦasn∞. Abychom nezaspali, postavili jsme si stan p°φmo na vrcholku a rßno byli tou fantastickou podφvanou opravdu odm∞n∞ni.

Corcovado

Nejkrßsn∞jÜφm nßrodnφm parkem Kostariky je pro Evropana urΦit∞ Corcovado. Poloostrov Osa p°irozen∞ chrßnφ p°ed vlivy civilizace ze t°φ stran oceßn a ze ΦtvrtΘ neprostupnß d₧ungle a ba₧iny. Corcovado je typickΘ obrovskou druhovou rozmanitostφ: Udßvß se, ₧e na jednom hektaru naleznete a₧ 2000 r∙zn²ch druh∙ rostlin.

Cel²m parkem vede pouze cestiΦka pro p∞Üφ a jedin²m kontaktem s ostatnφm sv∞tem jsou domeΦky strß₧c∙ parku vzdßlenΘ v₧dy jeden a₧ dva dny pochodu. Je to ·₧asn² pocit - sbalit si do batohu stan, deku (spacßk opravdu nepot°ebujete) a trochu jφdla a vyrazit do pravΘ tropickΘ d₧ungle. Ze strom∙ na vßs drze pok°ikujφ hejna opic a obΦas vßs p°ekvapφ stßdo divok²ch prasat pekari.

K nutnΘ v²bav∞ skupiny pat°φ i maΦeta (v²born∞ se hodφ na louskßnφ kokosov²ch o°ech∙) a mal² nafukovacφ Φlun. Na pob°e₧φ je toti₧ nutno p°ekonat n∞kolik °ek. Nejzajφmav∞jÜφ je °eka Sirena. Je to vlastn∞ p°φrodnφ kanßl spojujφcφ mo°e s vnitrozemskou lagunou. P°i odlivu se laguna vyprazd≥uje a sladkß voda v ·stφ je rejdiÜt∞m krokod²l∙. P°i p°φlivu teΦe do vnitrozemφ slanß voda a s nφ putujφ i menÜφ ₧raloci.

MnohakilometrovΘ plß₧e jsou stejn∞ pustΘ jako p°ed staletφmi a jen hradba kokosov²ch palem Φelφ v∞tr∙m z otev°enΘho oceßnu. Nikdo neruÜφ hejna oran₧ov²ch krab∙ v pouti za potravou, ani mo°skΘ ₧elvy p°i kladenφ vajec do horkΘho pφsku.

Drakeova zßtoka

Po p∞ti dnech pochodu nap°φΦ d₧unglφ a podΘl pob°e₧φ Pacifiku dorß₧φme do Drakeovy zßtoky. Tady, na skalnatΘm v²b∞₧ku, naÜli sv∙j domov Herbert a Marlen. Herbert je AmeriΦan z Miami a je mu n∞co p°es padesßt. P°ed pßr lety jej p°estalo bavit konstruovat mosty a p°est∞hoval se do Kostariky. Tady se o₧enil, koupil kus pob°e₧φ vzdßlenΘho od nejbli₧Üφ civilizace dv∞ hodiny jφzdy motorov²m Φlunem a uskuteΦnil sv∙j ₧ivotnφ sen. V mal²ch bungalovech mezi palmami bydlφ turistΘ, kte°φ si sem na pßr dn∙ p°iÜli oddechnout od Üpφny, stres∙ a bohatstvφ Ameriky. Jedφ banßny a kuku°iΦnΘ placky a Φerven² papouÜek na n∞ z kuchyn∞ pok°ikuje ôBuenos dφas!ö. Kdy₧ majφ chu¥, m∙₧ou si vyjet na konφch nebo na kßnoφch po °ece. Bez pßdlovßnφ - s p°φlivem nahoru a s odlivem zpßtky. Nebo je motorov² Φlun odveze k ostrovu Isla del Ca≥o. Tam se potßp∞jφ mezi korßlov²mi ·tesy nebo lovφ meΦouny. HezkΘ, ale my musφme dßl.

Corobicφ

Corobicφ by se spφÜ m∞la jmenovat ╪eka legußn∙. Jsou jich zde stovky, snad na ka₧dΘm strom∞, na ka₧dΘm ostr∙vku v lφn∞ tekoucφ °ece. Nehnut∞ nßs pozorujφ chladn²ma oΦima, a teprve kdy₧ se p°iblφ₧φme na dosah, jejich oran₧ovΘ t∞lo se mihne vzduchem. Odvß₧n∞ skßΦou do vody z n∞kolikametrovΘ v²Üky a asi dob°e v∞dφ, proΦ to d∞lajφ. Äßdn² z nich nechce skonΦit na pekßΦi mφstnφch vesniΦan∙.

Corobicφ by se takΘ mohla jmenovat ╪eka plame≥ßk∙. Jejich jasn∞ r∙₧ovΘ pe°φ je zbarveno dφky p°φm∞sφm v p∙d∞ a do dßlky zß°φ jako Φervßnky. Velk² opiΦφ samec po nßs hßzφ klacky a jeho harΘm na sousednφm strom∞ jej s obdivem povzbuzuje. O kousek dßl se vyh°φvß krokod²l, mß nejmφ≥ Φty°i metry. U₧ ani nefotografujeme, jen se dφvßme a vφme, ₧e ₧ßdn² obrßzek stejn∞ nezachytφ to, co te∩ cφtφme.

Zem∞ nßvrat∙

Dalo by se psßt dßl. O Φinn²ch sopkßch s d²majφcφmi krßtery, o pestrobarevnΘm m∞st∞ San JosΘ, o skv∞lΘm jφdle a sm∞Ün∞ lacin²ch banßnech, o dφvkßch, kterΘ se na vßs zdßlky sm∞jφ a pok°ikujφ, proto₧e mßte modrΘ oΦi. Ale nikdy se nenechß napsat vÜechno.

U₧ b∞hem naÜφ prvnφ nßvÜt∞vy v Kostarice nßm bylo jasnΘ, ₧e sem se chceme vracet. V₧dy¥ je to snad opravdu nejkrßsn∞jÜφ zem∞ na sv∞t∞, ve kterΘ se dß proniknout do nitra pravΘ tropickΘ p°φrody a poznat ji v tolika jejφch podobßch a prom∞nßch. A p°itom je to zem∞ na prvnφ pohled skromnß, ale fungujφcφ a bezpeΦnß, ani₧ by ztrßcela ze svΘho latinskoamerickΘho koloritu.

Chceme se sem u₧ vracet ka₧doroΦn∞ a zveme vÜechny romantiky do tohoto èv²carska St°ednφ Ameriky, jednoho z poslednφch rßj∙ na zemi.

Jaroslav Lhota