Na cestu vlakem do Petrohradu
jsem se vylo₧enΘ t∞Üil. Ve stresech p°edodjezdov²ch p°φprav jsem ve sv²ch
p°edstavßch u₧ le₧el na matraci, za oknem vag≤nu ubφhaly b°φzky a pr∙vodΦφ s
namalovanou pusou mi na alpakov²ch podÜßlcφch nosila Φaj a k n∞mu velkou kostku
cukru v obalu s maÜinkou. Proto m∞ p°ekvapilo, kdy₧ u₧ jsme byli za U₧gorodem a
d∞₧urnaja s Φajem se po°ßd jeÜt∞ neukßzala. Na m∙j dotaz jsem se dozv∞d∞l, ₧e
Φaj je, ale nejsou sklenice, a ukßzala oΦima na samovar, a¥si sßm natoΦφm a
neruÜφm ji. Za chvφli jsem zpßtky s hrnkem, otoΦφm h°ebφkem, kter² nahrazuje
kohout, ale vyteΦe jen trochu vody. Jdu se u₧ dost dotΦen∞ zeptat pr∙vodΦφ, jestli
je tohle Φaj. Moje p°φtomnost ji viditeln∞ zaΦφnß obt∞₧ovat: "╚aj si tam
musφÜ dßt sßm, nebo kafe, jestli chceÜ," a zabouchne dve°e znechucenß mojφ
tupostφ. Tak jsem z∙stal stßt na chodbiΦce s hrnkem vla₧nΘ vody a pocitem, ₧e od
mojφ poslednφ cesty do VelkΘ zem∞ se toho asi dost zm∞nilo.
Jizerky v ruskΘm stylu
Kdy₧ nßs Petr zaΦal lßmat na v²pravu do Chibin, popisoval je jako Jizerky: V²Üka
n∞co p°es jedenßct set metr∙, takovß nßhornφ planina na poloostrov∞ Kola, dv∞st∞
kilometr∙ za polßrnφm kruhem. PoΦasφ trochu chladn∞jÜφ: ve dne do -10, v noci do
-30. Ale zimy se pr² bßt nemusφme. RusovΘ budou mφt velk² stan i s kamnama, tak₧e
si veΦer zatopφme a bude pohoda. Co obnßÜφ zimnφ p°echod a tßbo°enφ, jsem si
jak₧ tak₧ p°edstavit dokßzal, ale jak si p°itom nesu na zßdech Üapit≤ a kamna, to
u₧ bylo nad hranice mojφ fantazie. A tak jsme se nakonec rozhodli pojmout celou akci v
"ruskΘm stylu" a z Prahy odvß₧n∞ odjφ₧d∞li jen s pohorkama, karimatkou a
spacßkem.
SaÜa nßs Φekal u₧ ve Lvov∞. Prvnφ, co °ekl, hned jak nßs uvid∞l, bylo:
"Mßte mal² bßgly. ale n∞jak to do nich nacpem."
Pak vytßhnul mapu s vrstevnicema podstatn∞ hustÜφma, ne₧ by se sluÜelo na Jizerky, a
zaΦal vyprßv∞t o lavinßch, p°ev∞jφch a zledovat∞l²ch sedlech. Kdy₧ pak v
Petrohrad∞ k hromad∞ bagß₧e p°ibyly maΦky, cepφny, lano a ledovΘ Ürouby, zaΦali
jsme b²t trochu nerv≤znφ. SaÜa se jen zasmßl, ₧e kdy₧ to zvlßdnou d∞voΦky,
zvlßdneme to i my, a p°ihodil dv∞ sekery, pilu, lopatu, sadu kotlφk∙, kytaru a
krabici s nß°adφm. Po zemi se rozsypaly kleÜt∞, nebozezy, vrtßky a pilnφky. Vrߥa
si vÜechno zm∞°il ustaran²m pohledem a pak povφdß: "Na to, abychom tam
postavili vesnici, nßm chybφ u₧ jen pult do sßmoÜky a sokl pod Lenina!"
SaÜa mu naÜt∞stφ nerozum∞l. a tak p°inesl z chodby nßruΦ d°ev∞n²ch ly₧φ ß la
ly₧nφci hrab∞te Harracha a zaΦal Üroubovßkem Ütelovat kandahßrovΘ vßzßnφ na
moje zimnφ Galibiery. Byl hotov d°φv, ne₧ jsem staΦil domyslet, jak tohle st°etnutφ
dvou kultur dopadne, a tak mφsto abych dokonΦil svoje ·vahy, dostal jsem kus popruhu,
jehlu a nit a zaΦal si Üφt "bezpeΦnostnφ ÜpiΦku". SaÜa mezitφm chystß
dalÜφ ly₧e a vyprßvφ, ₧e p°edevΦφrem se nad Kolsk²m poloostrovem p°ehnala
vich°ice, kterß foukala 40 m/s, a u₧ je to snad pryΦ.
Na sever od Petrohradu
Chibiny jsou jeÜt∞ dalÜφch 1250 km na sever od Petrohradu. T°icet hodin jφzdy, 93
zastßvek. Na n∞kter²ch se dß koupit celkem sluÜn² pivo, osm lahvφ za dolar vΦetn∞
zßlohy. Ceny na sever trochu rostou. P°ed zastßvkou Medv∞₧ja Gora musφme se smutkem
zaznamenat p°ekroΦenφ Severnφho pivnφho kruhu, dßl u₧ se pivo nese₧ene.
Ve vlaku je Φas na seznßmenφ a p°ebalenφ. Z ╚eska nßs p°ijelo p∞t, Rus∙ je taky
p∞t, z toho t°i d∞voΦky. VÜechny t°i te∩ b∞hajφ s tu₧kou, papφrem a mincφ°em
a ka₧d² kus spoleΦnΘ v²bavy vß₧φ a zapisujφ. Pak se vÜechno rozpoΦφtß a
dozvφme se, ₧e krom∞ osobnφch p°ipadne na ka₧dΘho 11 kg spoleΦn²ch v∞cφ. na
d∞voΦky 8 kg. Je to mφ≥, ne₧ Φekßme, a dost nßm to zlepÜuje nßladu.
Stromy kolem kolejφ jsou Φφm dßl ni₧Üφ a °idÜφ, sn∞hu p°ib²vß a flaÜka rumu
na stolku u₧ se t∞Üφ na polßrnφ kruh. DalÜφ den dopoledne vystupujeme ve stanici
N∞felinovyje P∞ski, je to jen jeden domek a cedule. Vyskakujeme na ob∞ strany z vlaku,
kter² se zaΦφnß rozjφ₧d∞t jeÜt∞ d°φv ne₧ zastavφ, a zapadneme po pßs do
sn∞hu. Pak nazouvßme ly₧e a mizφme v tund°e. Po kolena v p°emrzlΘm praÜanu, nebe
jako z plakßtu a p°ed nßmi se zvedß prvnφ pr∙smyk. |
S kamnama za polßrnφ
kruh
V divokΘ p°φrod∞ je vÜechno jednoduÜÜφ ne₧ v blßzinci civilizace, i
pravidla ₧ivota jsou velice prostß. Abychom se najedli a vyspali, musφme rozd∞lat
ohe≥, tedy najφt d°evo. Chibiny sice majφ jen n∞co p°es tisφc metr∙, ale hranice
lesa, pod kterou musφme ka₧d² veΦer sestoupit. je ve v²Üce asi 250 m. Sestoupφme -
bude teplo a jφdlo, nesestoupφme - nebude.
Stav∞nφ tßbora mß sv∙j p°esn² ritußl. Nejd°φve je t°eba najφt such² smrk nebo
borovici. U n∞j pak zaΦneme dupat mφsto pro stan. Dvojice, kterß mß slu₧bu, d∞lß
jßmu pro ohe≥. Musφ se dohrabat a₧ na zem, sn∞hu je n∞co mezi 1 - 2 metry. Mezitφm
u₧ stojφ stan, souÜka je skßcenß a m∙₧e se rozd∞lat ohe≥. V kotlφku se
rozeh°φvß snφh na Φaj a MφÜa sklßdß kamna.
Stan je docela chyt°e uÜitß v∞ciΦka o p∙dorysu asi 3 x 3 m. kterß se stavφ s
pomocφ osmi ly₧φ a h∙lek. Vß₧φ 8 kilo a nemß podlß₧ku. Kamφnka jsou velkß jako
krabice od bot a vypadajφ podobn∞. Komφn k nim se stßΦφ z pruhu mosaznΘho plechu.
Kdy₧ se v nich zatopφ, rozzß°φ se do Φervena a ve stanu se dß sed∞t v triΦku.
Ne₧ staΦφ holky rozprost°φt karimatky a zabydlet stan, je hotovß veΦe°e. Jφme
vestoje na ly₧φch. Kdo dal svoje ly₧e na zakotvenφ stanu. musφ stßt u ohn∞, vÜude
jinde by zapadl po pßs do sn∞hu. Srkßme horkou polφvku a Lena nßm vyprßvφ vtip o
╚ukΦovi: ╚ukΦa se vracφ z lovu a ₧ena se ho ptß, co chce nejd°φv. ╚ukΦa, ₧e
jφst. Äena ho nakrmφ a ptß se, co dßl. A ╚ukΦa. ₧e s ₧enuÜkou do post²lky. No a
Φφm jeÜt∞ poslou₧φm, ptß se pak dßl ₧ena. A ╚ukΦa. ₧e te∩ by si snad sundal
ly₧e. Po veΦe°i si sundßme ly₧e a vlezeme do stanu.
Jednu noc tßbo°φme blφzko turistickΘ zßkladny. Z dßlky rachotφ dieselagregßt a
svφtφ ₧lutΘ Φtverce oken. Vrߥa uva₧uje o tom, ₧e bychom zaÜli mezi lidi. Pak se
smutn∞ podφvß na svoje ly₧e, u kter²ch konΦφ Ü≥∙ry stanu. a povφdß:
"Dneska kultura nebude, nejsou ly₧e." SaÜu naÜe chechtßnφ vyruÜφ od
Ütφpßnφ d°eva, a tak vysv∞tlujeme: "P°edstav si, jak budeme doma vyprßv∞t,
₧e jsme v Rusku cht∞li jφt na diskotΘku, ale nemohli jsme, proto₧e na nßs nezbyly
ly₧e!"
Stan a snφh vytvß°φ mezi nßmi zvlßÜtnφ atmosfΘru intimnφho sblφ₧enφ.
P°esto₧e tßbo°φme ka₧dou noc jinde, vÜechny v∞ci ve stanu majφ svΘ p°esnΘ
mφsto. Rßno vÜechno nacpeme do batoh∙ a veΦer o p∞tadvacet kilometr∙ dßl zase
stejn²m zp∙sobem vylo₧φme. Ka₧d² p°esn∞ vφ, kde je baterka a kde such² lφh na
zatopenφ v kamnech.
VeΦery, kdy kolem ₧hav²ch kamφnek hrajeme na kytaru a popφjφme Φaj s rumem, jsou
skv∞lΘ, ale jß mßm radÜi rßna. Slu₧ba vstane v p∞t, zatopφ v kamnech a jde va°it
snφdani. V polospßnku slyÜφm praskßnφ polen, ze st∞n pokryt²ch p°es noc
jinovatkou se zaΦφnß pß°it. Zvenku se nese cinkßnφ kotl∙ a zaΦφnß se
rozednφvat. Snφdßme ve spacßku, pak balφme. S vykonßvßnφm biologick²ch pot°eb je
pot°eba poΦkat. a₧ se zbourß stan a budou volnΘ ly₧e, nebo se proÜlapat pßr
krok∙. vyÜlapat si jamku a d∞lat, ₧e m∞ nikdo nevidφ.
P°es p∞t p∞reval∙
Jedna z nejzajφmav∞jÜφch v∞cφ, kterou s sebou neseme, je "t∞rmos". Je to
obrovskß termoska. kterß se rßno naplnφ hork²m Φajem a k ob∞du vypije. Jindra,
kter² ji nosφ, si vyslou₧il p°ezdφvku d∞₧urnyj t∞rmosa. Den se pro n∞j
rozd∞lil na dv∞ Φßsti - p°ed t∞rmosem a po t∞rmosu. PostupnΘ jsme jeho Φasomφru
p°evzali i my. Nula hodin t∞rmosu je ob∞d.
Zastßvku d∞lßme obvykle v sedle, kter²m p°echßzφme z jednoho ·dolφ do druhΘho.
Vich°ice p°ed pßr dny ud∞lala kus poctivΘ prßce. Snφh z h°eben∙ i sedel je
sfoukan² do ·dolφ, tak₧e se nemusφme bßl lavin a cestu nßm obΦas znep°φjem≥ujφ
jen ledovatΘ plotny.
Celkov∞ by se ChibinskΘ hory daly p°irovnat k Nφzk²m Tatrßm, mφsty snad k
RohßΦ∙m. Nemajφ ale ₧ßdn² v²razn² hlavnφ h°eben, spφÜ je to hv∞zdicovitΘ
poho°φ se spoustou boΦnφch h°eben∙ a ·dolφ. Hned za Umbozersk²m jezerem se zvedß
dalÜφ podobn² masiv Lovozersk²ch hor. Ob∞ poho°φ jsou p°φmo rßjem pro ka₧dΘho,
kdo si chce u₧φt krßsnΘ polßrnφ p°φrody a zimnφho tßbo°enφ. Za 7 dnφ jsme po
horßch a jezerech urazili 150 km a p°eÜli 5 pr∙smyk∙. Poznali jsme skv∞lΘ lidi a
zjistili, ₧e v Rusku nenφ zdaleka tak zle, jak se nßm sna₧φ namluvit naÜi
novinß°i. Je pravda, ₧e se tu hodn∞ zm∞nilo, n∞co k lepÜφmu a n∞co samoz°ejm∞ k
horÜφmu. Ale rozhodn∞ to je zem∞, do kterΘ se budeme vracet.
Do Chibin se m∙₧ete podφvat s CK ADVENTUROU a to ji₧ v b°eznu 1996.
Jaroslav Lhota (otiÜt∞no se souhlasem redakce Φasopisu Montana) |