M∙j V.,
chci Ti napsat alespo≥ pßr °ßdk∙ o ämΘmô v²stupu na Mt.
Blanc.
Podle TvΘho dopisu i slov v telefonu jsem pochopila, ₧es'
asi v∙bec nepochyboval, ₧e ten äkopecô zdolßm. VÜechny obavy tedy z∙staly na
mn∞. A nebylo jich mßlo, proto₧e ne vÜechno bylo zas tak jednoduchΘ...
Aklimatizaci jsme absolvovali v Itßlii v blφzkosti
Matterhornu. V ned∞li jsme vystoupili na Mal² Matterhorn
(3820 m n. m.) a na Breithorn (4169 m n. m.). Tam u₧
n∞kte°φ äodpadliô.
V pond∞lφ jsme se p°esunuli do Chamonix a zjistili
p°edpov∞∩ poΦasφ na dalÜφ dva dny. Proto₧e byla p°φznivß, ji₧ v ·ter²
rßno jsme vyrß₧eli vlßΦkem do v²Üky 2386 m n. m., abychom odtud
nastoupali a₧ k chat∞ pod Mt. Blancem (3817 m n. m.) a dalÜφ den pak
zvlßdnutφm jednoho tisφce v²Ükov²ch metr∙ zdolali samotn² Mt. Blanc
s v²Ükou 4807 m n m.
To jsem ale ji₧ hodn∞ poskoΦila kup°edu...
Zatφm Φekßm na vlßΦek a je mi skoro do breku. Ty jsi
straÜn∞ daleko a jß mßm strach z toho, jak vÜechno zvlßdnu, nejistota m∞
obtßΦφ. Vzpomφnßm na Tebe a vÜechny blφzkΘ a doufßm ve Ü¥astn²
nßvrat.
Je asi p∙l devßtΘ, kdy₧ vystupujeme z vlßΦku a kdy₧
zvedßm oΦi, vidφm cφl naÜφ dneÜnφ cesty - chatu Gouter, jest°ßbφ hnφzdo vysoko
na ostrohu skßly. Cesta zpoΦßtku vypadß jako tatranskß magistrßla sm∞rem na Rysy.
PlochΘ kameny tvo°φ chodnφk, po kterΘm se dob°e stoupß. SlunφΦko svφtφ, fotφm,
jde se fajn. Dojdeme k prvnφmu sn∞hovΘmu poli, trocha odpoΦinku, kamarßd∙v s²r
je nßhra₧kou za ten salßm, co je n∞kde ·pln∞ dole v batohu a nem∙₧u ho
zaboha najφt...
PotΘ prvnφ rizikovΘ mφsto. CestiΦka asi 20 metr∙ dlouhß
v kamennΘm lavinovΘm poli. Na zaΦßtku a na konci pr∙vodci, kte°φ volajφ
äPozor, letφ!ô Hlavn∞ neuklouznout, °φkßm si, kdy₧ se sna₧φm b∞₧et co
nejrychleji po ·zkΘ cestiΦce. VÜechno je oukej, jde se dßl!
P°ichßzφ dnes asi nejnßroΦn∞jÜφ ·sek. Na 700 metrech dΘlky
nastoupat asi kilometr v²Üky. Lezeme po skßle. Jsem docela v pohod∞, jen nesmφm
p°φliÜ zastavovat, proto₧e jinak se n∞jak oz²vß m∙j ₧aludek. Sφly vÜak
ub²vajφ, ₧aludek protestuje Φφm dßl vφc. Jß a dva dalÜφ se shodujeme na
pauze. ╚okolßda, suÜenky, co kdo mß. Najednou je vÜechno mnohem lepÜφ, op∞t
d∞lßm vtipy, sm∞ju se a stoupßme dßl a v²Ü. Ve t°i odpoledne jsem na
chat∞, vÜichni n∞co va°φ, jedφ a chystajφ se k odpoΦinku. Taky si
p°ipravuji spoustu obleΦenφ, kterΘ chci na sebe rßno navlΘknout. V kapse tubu
od filmu, do kterΘ chci nabrat trochu sn∞hu z vrcholu Mt. Blancu... |
|
Je dalÜφ den, st°eda, druhß hodina
rannφ se blφ₧φ, vstßvat! Ustrojit, obout maΦky, a vzh∙ru! Snφdßm tatranku
a vodu ze sn∞hu (pozd∞ji se ukazuje, ₧e to bylo hrozn∞ mßlo).
Je jasno, mrzne, m∞sφc nßm svφtφ na cestu. Ve strßni, kam
sm∞°ujeme, jsou ji₧ desφtky sv∞t²lek t∞ch, co jak svatojßnÜtφ brouΦci stoupajφ
v²Ü a v²Ü. ┌chvatnΘ divadlo.
Jsme rozd∞leni do t°ech skupin, uvazujeme se na lano a jdeme.
Tempo se m∞nφ podle hustoty davu sm∞°ujφcφho nahoru, proto₧e jdeme vÜichni po
jednΘ vyÜlapanΘ cestiΦce. Jdeme v klidnΘm tempu, vÜechno je v po°ßdku -
svaly, dech, v∙le. Jen ten ₧aludek zase protestuje. Vytahuji pernφk a krmφm ho za
ch∙ze. Pak p°idßm i Φokolßdu.
V p∙l ÜestΘ p°ichßzφme na äValotkuô, chatu, kde je
poslednφ mo₧nost volby p°ed v²stupem na samotn² vrchol. Jφt dßl, odpoΦφvat, nebo
se vrßtit. Pomalu svφtß.
Musφm dßl. U₧ mi nenφ tak ·pln∞ nejlφp, ale sna₧φm se na to
nemyslet. Skßla je velmi strmß, Ülapeme krok za krokem po h°ebeni masivu.
Z ·dolφ fiΦφ ostr² vφtr, obΦas vmete do tvß°e snφh. Lidi zaΦφnajφ b²t
nerv≤znφ, jß äjeduô na Φokolßdu. ZdolßÜ jeden stoupßk, a hned je tu
druh².
Hodiny p°ib²vajφ, a sφly pro zm∞nu ub²vajφ. Volßm vÜechny
dobrΘ sφly Zem∞, a¥ mi dodajφ trochu energie pro dalÜφ krok. U₧ slyÜφm
i ut∞ÜitelskΘ hlasy, ₧e TAM u₧ brzy musφme b²t, ale nikdo vlastn∞ nevφ, kdy
u₧ to bude. Dokonce se ji₧ proti nßm vracφ ti, co vyÜli d°φv nebo Üli rychleji.
Je p∙l osmΘ rßno a hlas zezadu mi °φkß, ₧e u₧ to
p°estßvß stoupat. Asi jsme u₧ opravdu tady. V prvnφch chvφlφch nev∞°φm,
ptßm se jin²ch, pak u₧ jen breΦφm - J┴ TO ZVL┴DLA...
KßmoÜ m∞ chce fotit, pr² mßm akorßt ten sprßvn² v²raz ve
tvß°i. V tom okam₧iku se vÜak i ta Φokolßda chce podφvat, jak to na tom
vrcholku vypadß, a jß mßm najednou jinΘ starosti. Jen mimod∞k slyÜφm:
ä...tak tohle fotit nebudu!ô
Pak u₧ jen fotφm vÜechny vrÜky kolem dokola. Je to fantastickΘ,
dφvat se na vÜechny ty ostatnφ velehory DOL┘!
Tv∙j Jechoj
Kv∞ta Jechovß |