Usφnali jsme ve stanu a n∞kde docela
blφzko zaΦaly °vßt hyeny. V tuhle chvφli jsem si uv∞domil, ₧e te∩ jsme
doopravdy v divokΘ p°φrod∞ na safari. V oskarov²ch filmech z Afriky to bylo
jinak. StraÜn∞ rychle mi najednou doÜlo, ₧e jsme tady jenom na nßvÜt∞v∞, uv∞domil
jsem si, ₧e tady nejsem vφc ne₧ antilopa, kterß se zdßlky vyhne vÜem lv∙m. Na
chvφli jsem si p°edstavil, jak se ve tm∞ n∞kde v ba₧inßch p°ed nßmi lφn∞
p°evracφ obrovsk² hroch. Jedin², kdo tu noc klidn∞ spal, byl nßÜ pr∙vodce - Boet.
äKdy₧ p°ijde hroch, musφte naskßkat do auta, p°ed lvem je
nejbezpeΦn∞jÜφ z∙stat potichu ve stanu a p°ed slonem mßte Üanci, kdy₧ z∙stanete
skryti za stromem tak, aby na vßs nedosßhl chobotem, a potom musφte neustßle strom
obchßzet podle toho, jak vßs bude nahßn∞t.ô Teprve po n∞kolika dnech, kdy nßs
vozil terΘnnφm autem, je₧ zjevn∞ kdysi pat°ilo britskΘ armßd∞, se smφchem
p°ipustil, ₧e turisty nejd°φve notn∞ vystraÜφ, aby v divokΘ p°φrod∞
cφtili pokoru. Boet rozum∞l d₧ungli, zvφ°at∙m a, myslφm, i lidem. Po trochßch nßs
nechal nahlΘdnout do d₧ungle na v∞ci, kter²ch bychom si sami t∞₧ko vÜimli. Kdy₧
jsme sami bezstarostn∞ Üli po cest∞ a sledovali ₧irafy, vÜimli jsme si, jak moc je on
v ka₧dΘ chvφli ostra₧it². V poledne nßm ale v klidu zastavil u
pr∙zraΦnΘho pφseΦnΘho potoka, abychom se vykoupali. äV₧dy¥ tady budou
krokod²li,ô namφtß n∞kdo z nßs. äJasn∞, jsou tu,ô °φkß Boet a sßm
skßΦe do potoka. äJenom₧e krokod²l lovφ v²hradn∞ veΦer,ô sm∞je se z vody.
Je obdobφ deÜ¥∙, buÜ je zelenß a trßva plnß kvetoucφch kytek.
Z pod plachty landroveru vyΦuhujφ naÜe hlavy a objektivy fo¥ßk∙. Obrovskß
stßda pako≥∙, sloni i vzßcnφ nosoro₧ci, hejna r∙₧ov²ch plame≥ßk∙ a snad stovky
antilop. Po n∞kolika dnech nßm to p°ijde mßlem samoz°ejmΘ. èest² den jsme se
vraceli nazpßtek, v∞d∞l jsem u₧, co takΘ m∙₧e znamenat oslovenφ äMzunguô.
Domorodci tak Φastujφ turisty - äbφlΘ hubyô, kte°φ majφ perfektnφ v²bavu,
drahΘ fo¥ßky, ale to ·₧asnΘ, co Afrika nabφzφ, dost Φasto v∙bec neuvidφ.
Zambezi pod p°ehradou Kariba teΦe (spφÜ ale chvφlemi stojφ)
v hlubokΘm za°φznutΘm ka≥onu. Nemßme n∞kolik set dolar∙ na plavbu v
domorod²ch kßnoφch. Mßme ale svΘ vlastnφ nafukovacφ kßnoe a touhu Zambezi splout.
Taxφk nßs p°ivezl na okraj ka≥onu. P°ekvapilo nßs, ₧e taxikß° o nasazenΘ cen∞
nesmlouval, jen se tvß°il udiven∞. Kdy₧ jsme vylo₧ili Φluny a lo∩ßky z ·trob
auta, mßvß na nßs, lovφ fo¥ßk a za ka₧dou cenu si nßs chce vyfotit. äHm, asi
tady vodßky nevozφ ka₧dej den,ô podot²kß Vladan.
Hodinov² pochod d₧unglφ a zdecimovanφ nafukujeme na b°ehu kßnoe.
äKdy₧ nasedßte, chce to pßdlem po°ßdn∞ naplocho uhodit o hladinu, za₧enete tφm
krokod²ly,ô radφ zkuÜen∞ Jarda. Vyplouvßme. ╚asem Zambezi opouÜtφ ka≥on a
rozlΘvß se mezi Φetn²mi ostr∙vky. Ostr∙vk∙m se ale z dßlky uctiv∞
vyh²bßme. ObΦas se toti₧ n∞kter² z nich lφn∞ pohne, zafunφ a potopφ se.
Domorodci nßs ujistili, ₧e hroch je nebezpeΦn² teprve na vzdßlenost menÜφ ne₧ 30
m, nicmΘn∞ pr∙vodce Lonely Planet °adφ hrocha na prvnφ mφsto jako
nejnebezpeΦn∞jÜφ zvφ°e, krokod²l je daleko za nφm. |
|
Den se ch²lφ, p°istßvßme
v domorodΘ vesnici a chceme nahlΘdnout do kruhov²ch ch²Üφ z ΦervenΘ
hlφny. Hned ale zase vyplouvßme a na b°ehu z∙stßvß dav d∞tφ i dosp∞l²ch. Ka₧d²
si na nßs chce sßhnout. ZkouÜφme p°istßt na prot∞jÜφm b°ehu o n∞kolik set
metr∙ nφ₧ v tßbo°e lovc∙. Po chvφli ale k lodφm p°istupuje Φtve°ice
ozbrojen²ch ΦernouÜk∙ a nßm se jevφ noΦnφ spoleΦnost hroch∙ a krokod²l∙ jako
podstatn∞ milejÜφ. U₧ za Üera vytahujeme lod∞ na protßhlΘm ostrov∞ a
z obrovskΘ ryby, kterou jsme s rybß°i vym∞nili za kus s²ra, va°φme
skv∞lou polΘvku. Jsme na ostrov∞, m∙₧eme si tedy b²t jisti, ₧e v noci
neuslyÜφme ani lvy, ani slony. Kdy₧ jsme zapnuli stany, zazdßlo se, ₧e z dßlky
slyÜφme chrochtßnφ hroch∙. Rßno jsme si v pφsku prohlφ₧eli jejich stopy, jak
obchßzeli nßÜ tßbor.
Pßdlujeme
dßl, °eka je u₧ mnohem ÜirÜφ a proud nßs nese. Hrochy jsme ani nezahlΘdli,
svazujeme lod∞ k sob∞ a nechßvßme se unßÜet. Poklid a pohodu na palub∞
p°ervalo zafun∞nφ. Na dva metry od nßs se vyno°ila obrovskß hlava hrocha,
v jeho₧ tlam∞ by bez problΘmu zmizela polovina Φlunu. N∞kdo hrozn∞ za°val,
hroch zmizel pod hladinou a v dalÜφ vte°in∞ jsme Φekali, ₧e se naÜe soulodφ
nadzvedne. Nestalo se tak, ta hromada masa se lekla ve stejnou chvφli jako my a zvφ°e
divok²mi p°φskoky prchalo po dn∞. PotΘ na nßs ze vzdßlenosti prßv∞ asi 30 metr∙
poulilo oΦi a vystraÜen∞ fun∞lo.
Kilimand₧ßro je Afrika. Na konci naÜφ cesty jsme tedy cht∞li
zdolat nejvyÜÜφ africk² vrchol s proslul²m sn∞hov²m äkulichemô, tvo°en²m
deskov²mi ledovci. Kilimand₧ßro ale dosahuje 5895 m, proto se nejd°φve rozhodujeme
pro aklimatizaΦnφ v²stup na Mt. Kenyu. O t²den pozd∞ji ji₧ najφmßme pod
Kilimand₧ßrem nosiΦe. Ke svΘmu p°ekvapenφ zjiÜ¥ujeme, ₧e ka₧d² najat² nosiΦ
pot°ebuje zase svΘho nosiΦe, kterΘho pochopiteln∞ takΘ platφme. DlouhΘ smlouvßnφ
a poslΘze vyrß₧φme se Φty°mi nosiΦi. Batohy neseme ·pln∞ vÜichni.
Kilimand₧ßro mß t°i vyhaslΘ sopeΦnΘ krßtery - Kibo, Mawnzi a
Shira. Vystupujeme nejkrßsn∞jÜφ - zßpadnφ cestou (Umbwe route).
S p°ib²vajφcφ v²Ükou prochßzφme jednotlivß vegetaΦnφ pßsma. Asi do 2000 m
jdeme deÜtn²m pralesem, kter² se vytvß°φ vlivem zdejÜφho mikroklima na ·patφ.
Pozd∞ji deÜtn² prales p°echßzφ v bambusovΘ porosty. Ve 3000 m a v²Üe jsou
u₧ äjenô mφsty horskΘ ba₧iny, podΘl kter²ch vyr∙stajφ ·₧asnΘ ke°e
Dendrosencio, s obrovsk²mi kv∞ty ve tvaru kapusty, a obrovskΘ lobΘlie
s dlouh²mi ÜpiΦkami. Mφjφme strmΘ svahy a obrovskΘ p°evislΘ ledovce. Po
Φty°ech dnech v²stupu koneΦn∞ stojφme na Kibo - nejvyÜÜφm mφst∞ Kilimand₧ßra.
Pohled dol∙ bere dech. Kam oΦi dohlΘdnou, je kdesi hluboko pod nßmi zelenß
d₧ungle a jedin∞ Mt. Kenya na horizontu dßvß tuÜit, ₧e Kilimand₧ßro nenφ jedin²
kopec v Africe. Je to ale docela jist∞ jeden z nej·₧asn∞jÜφch vrchol∙
v∙bec.
Petr HlubuΦek |