Karakoram
Highway
Rozhrkan² autobus okßzale vr₧e popraskan²mi svary, povlßvß
utrhan²mi plechy a v∙bec se sna₧φ vzbudit dojem, ₧e se brzy rozpadne. Ale na nßs to
zkouÜφ zbyteΦn∞, my tohle u₧ dob°e znßme a vφme, ₧e vydr₧φ nejen tuhle cestu,
ale i mnoho dalÜφch.
Jedin²m prvkem pasivnφ bezpeΦnosti je citßt z korßnu nad p°ednφm sklem a
nejd∙le₧it∞jÜφm vybavenφm klakson, kter² spot°ebuje p∙lku v²konu motoru. Kdy₧
°idiΦ v kopci zahoukß, co₧ d∞lß tΘm∞° nep°etr₧it∞, bojφme se, ₧e mu
motor chcφpne a pojedeme pozadu zpßtky a₧ do ·dolφ.
O mφstnφch °idiΦφch se °φkß, ₧e bu∩ jsou perfektnφ, nebo le₧φ na dn∞ Indu.
Tenhle ale nevφ p°esn∞, do kterΘ skupiny pat°φ, a touhle jφzdou to chce rozhodnout.
Autobus odpru₧en² listov²mi pery mß jφzdnφ vlastnosti p°ibli₧n∞ stejnΘ jako
₧eb°i≥ßk. Poskakuje i po silnici, kterß na pohled vypadß rovn∞, a pohybuje se
p°φskoky v mφstech, kde asfalt chybφ. Lucka, kterΘ se v normßlnφch autobusech
d∞lß z houpßnφ Üpatn∞, se dneska raduje, ₧e skoky a kymßcenφ snßÜφ daleko
lφp.
Vladan se dφvß, jak se sna₧φm zapsat jmΘno hotelu, kter² se mihnul za oknem, a
okam₧it∞ zaΦφnß rozvφjet teorii:
öKdy₧ se tak na tebe dφvßm, tak u₧ vφm, jak vzniklo arabskΘ pφsmo a islßm. To
jednou takhle jel Mohamed autobusem po Karakoram Highway a napadlo ho, ₧e si nalinkuje
seÜit a napφÜe korßn. Ale jak ten autobus drkal, tak mφsto toho, aby ho nalinkoval,
tak ho vlastn∞ popsal. Pak u₧ to staΦilo jen p°eΦφst, a korßn byl na sv∞t∞.ö
Mezitφm mladφk sedφcφ vedle m∞ usnul a polo₧il mi svou hlavu na klφn. Podle aroma,
kterΘ se z n∞j vznßÜφ, soudφm, ₧e to bude nejspφÜ baΦ∙v syn. S ·divem
zjiÜ¥uji, ₧e mi to ani moc nevadφ.
Venku trochu poprchßvß a my se poprvΘ po dvou t²dnech pohybujeme jinak ne₧ na kole. V
autobusu se povinn∞ kou°φ a my k tomu jeÜt∞ p°ikusujeme suÜenΘ meru≥ky a
₧v²kßme ₧v²kaΦky. M∞l jsem je v jednΘ braÜn∞ spoleΦn∞ s repelentem, kter² do
nich vytekl, tak₧e te∩ majφ sv∞₧φ chu¥ a chutnajφ bßjeΦn∞ dlouho.
P°edjφ₧dφ nßs autobus, asi Ükolnφ v²let. HolΦiΦky v kabin∞ a kluci na st°eÜe.
VÜichni jsou straÜn∞ veselφ, vyklßn∞jφ se a mßvajφ. JeÜt∞ nedßvno bych trnul
hr∙zou, ₧e jich v prvnφ zatßΦce p∙lka spadne. Mφstnφ zvyk sezenφ na st°echßch a
visenφ na bocφch autobus∙ na prvnφ pohled budφ dojem, ₧e krajnice silnic musejφ
b²t plnΘ mrtv²ch Pßkistßnc∙. Ale nevid∞li jsme ani jednoho.
Pokud by se o n∞kter²ch horßch m∞lo °φci, ₧e jsou ₧ivΘ, byl by to urΦit∞
Karakoram. Kdy₧ si vzpomenu na naÜe chudßky d∙chodce ΦeskΘ hory nebo Karpaty, kterΘ
se ani nezm∙₧ou na po°ßdnΘ zem∞t°esenφ, sesuvy a vÜechno to, co ke sluÜn²m
horßm pat°φ, mßm radost, ₧e jsem koneΦn∞ jednou souΦßstφ geologickΘ historie.
Ve zdejÜφch horßch by neÜla vybudovat silnice vinoucφ se svahy po trase stejnΘ po
tisφce let jako u nßs ve st°ednφ Evrop∞, ani magistrßla zav∞Üenß na betonov²ch
pilotech ve st∞nßch ka≥on∙ jako v Rakousku nebo v Itßlii. Mφstnφ hory jsou
mladΘ a divokΘ, a nic takovΘho by si nikdy nenechaly lφbit. Tady se silnice musφ
vydlabat nahoru a dol∙ p°es skßly a morΘny a v₧dy se smφ°it s tφm, ₧e je tu
jen doΦasn∞. Äe je pro krajinu n∞Φφm nep°φjemn²m, n∞Φφm co sem nepat°φ,
vyrß₧kou a ekzΘmem na nebetyΦn²ch svazφch. Äe hory majφ prßvo se kdykoliv podrbat
a odstranit to nep°φjemnΘ sv∞d∞nφ lidskΘ p²chy. A stovky novodob²ch Sisyf∙
ka₧dΘ rßno pokorn∞ vyjφ₧d∞jφ, aby odstranily sesuvy, zßvaly a balvany, a ka₧d²
veΦer se vracejφ do sv²ch ubikacφ. Jejich prßce nikdy neskonΦφ.
Sost je pohraniΦnφ m∞steΦko sklßdajφcφ se pouze z hotel∙ a obchod∙, v∞tÜinou
zav°en²ch. P°ipadß mi to tu jako v ÄeleznΘ Rud∞ p°ed patnßcti lety, Vladan to
zase p°irovnßvß k Passo Tonale po sezon∞. Po sedmi hodinßch jφzdy tady vystupujeme z
busu trochu s rozklepan²mi koleny, jen jednu panφ, kterß po cest∞ um°ela,
vynßÜejφ.
Najdeme jednu otev°enou hospodu a Φekßme na jφdlo, zatφmco hostinsk² p°epφnß v
televizi mezi slaboduch²mi pßkistßnsk²mi a jeÜt∞ slaboduÜÜφmi indick²mi klipy.
Po°ßd v nich n∞kdo n∞jak nep°irozen∞ poskakuje a divn∞ se tvß°φ a straÜn∞
rychle se to st°φdß... vlastn∞ je to ·pln∞ stejn∞ slaboduchΘ jako to, co se
vyskytuje v televizi u nßs doma. Pak poob∞dvßme salmonelu za dv∞ st∞ rupiφ, jak
n∞kdo nazval vajφΦka na m∞kko a Φaj s mlφkem, a jedeme se na celnici rozlouΦit
s civilizacφ.
Do sedla Kud₧erßb, a tedy na Φφnskou hranici, je to jeÜt∞ devadesßt kilometr∙
stoupßnφ neobydlenou pustinou, ale oficißlnφ hranice je u₧ tady. Op∞t vÜe probφhß
bez jak²chkoliv problΘm∙. ZapφÜeme do seÜitu, ₧e se za t°i dny vrßtφme, a
m∙₧eme jet. Ke stanici strß₧c∙ parku, kde bychom dneska cht∞li p°espat, je to
Φty°icet kilometr∙.
Dßlnice do nebe
Na sv∞t∞ asi nenφ moc mφst, kde by se na kole dalo vyjet blφ₧ k
oblak∙m ne₧ tady, a stoupßnφ do sedla si zaslou₧φ svou romantickou p°ezdφvku Highway
to heaven, Dßlnice do nebe.
èlapeme vzh∙ru po ÜedΘ silnici mezi Üed²mi skalami, Üedß je barva vody v °ece pod
nßmi i pφsku podΘl b°eh∙. èedß je dnes v m≤d∞ a k modrΘ obloze jφ to sluÜφ.
V protisv∞tle rannφho slunce se lesknou tisφce drobn²ch zrcßtek ΦediΦov²ch skal a
hory se teprve odkopßvajφ z mrak∙. Silnice p°ßtelsky vlφdn∞ stoupß vzh∙ru
·dolφm °eky Kud₧erßb, ka₧d²m Ülßpnutφm do pedßl∙ se posouvßme o kousek blφ₧
nebi. ZjiÜ¥ujeme, ₧e nedostatek kyslφku se dß dob°e nahradit zv²Üen²m mno₧stvφm
endorfin∙. ÄßdnΘ bolenφ hlavy, nechutenstvφ nebo ·navu necφtφme a uhßnφme
vzh∙ru hodinov²m pr∙m∞rem patnßcti kilometr∙. I Bßra, kterß je jeÜt∞ po°ßd
v rekonvalescenci a chybφ jφ naÜe aklimatizace ze èßnduru, se stateΦn∞ dr₧φ.
Jedinou indiciφ p°ipomφnajφcφ existenci civilizace je silnice a rozpadajφcφ se
zbytky ubytoven d∞lnφk∙ kolem nφ. VÜe ostatnφ je krßlovstvφm divoΦiny. Äijφ zde
kozoro₧ci, Marco Polovy ovce a medv∞di. Dokonce i sn∞₧nφ leopardi irbisovΘ.Strß₧ce
parku, u kterΘho jsme nocovali, m∞l za domkem na strom∞ pov∞ÜenΘ zbytky dvou t∞l,
samice a mlßd∞te. Vyprßv∞l nßm, jak v zim∞ samice spadla se skßly a mlßd∞, kterΘ
bylo zvyklΘ chodit vÜude s nφ, skoΦilo za nφ.
S ka₧dou stovkou metr∙, o kterou se vzdalujeme ·dolφ pod nßmi, se m∞nφ i tvß°
okolnφ krajiny. Ledovce, kterΘ byly jeÜt∞ rßno zav∞Üeny vysoko nad naÜimi hlavami,
te∩ vidφme zorn²m ·hlem orl∙ a obzor lemovan² vrcholky hor se zaΦφnß rozevφrat
jako v∞jφ° komtesy. Poslednφ zbytky ke°∙ z∙staly v ·dolφ a na spor²ch
chumßΦφch trßvy se pase stßdo jak∙. SviÜti si p°edßvajφ pφskavou zprßvu o
naÜem postupu a kdy₧ se zastavφme a odpoΦφvßme, mihne se mezi balvany elegantnφ
silueta irbise.
NßÜ ochrßnce Allßh na oslavu dneÜnφho rozehnal vÜechny mraky a pokud se n∞jak² na
obloze objevφ, tak jenom proto, ₧e samotnß modrß je fßdnφ. ètφty kolem jisk°φ
Φerstv²m sn∞hem a v morΘnov²ch jezφrkßch se odrß₧ejφ sluneΦnφ paprsky, kterΘ
nemusely zbyteΦn∞ ztrßcet sφlu pr∙chodem spodnφmi vrstvami atmosfΘry. Za zatßΦkou
se objevφ mal² domek pohraniΦnφk∙ a zßvora. Cedule oznamuje, ₧e u₧ nenφ kam
stoupat. Sedlo Kud₧erßb, 4733 m. Jsme u cφle. |

Sedlo Kun₧erßb. Hranice Pßkistßn - ╚φna.
Objφmßme se, jφme Φokolßdu a dopφjφme poslednφ
zbytky ΦeskΘ slivovice. Lucii ji s sebou doporuΦila jejφ znßmß Φarod∞jnice.
èet°ili jsme si ji pro nejt∞₧Üφ chvφle, ale ty te∩ u₧ mßme urΦit∞ za sebou.
Mßme chu¥ se tu radovat do konce ₧ivota, ale slunce nßm sv²m Üikm²m sv∞tlem
naznaΦuje, ₧e i dneÜnφ den bude mφt sv∙j konec. Nasadφme helmy a jedeme si u₧φt
sjezdu t∞ch t°inßcti set v²Ükov²ch metr∙, kterΘ jsme dneska nastoupali.
Hunza
JeÜt∞ p°ed dvaceti lety pat°ila Hunza k
nejodlehlejÜφm mφst∙m na sv∞t∞. ┌dolφ schoulenΘ mezi sedmitisφcov²mi vrcholy
bylo ukrytΘ za hradbou hor a nebylo p°φstupnΘ ani podΘl °eky Hunzy. Cestu ve
st∞nßch ka≥on∙ se poda°ilo vybudovat a₧ Φφnsk²m d∞lnφk∙m lopatami, krumpßΦi
a primitivnφmi stroji, kterΘ rozmontovanΘ na souΦßstky p°enesli p°es h°ebeny
Karakoramu.
A₧ do tΘ doby zde bylo malΘ krßlovstvφ, jeho₧ vlßdce mir byl zßkonodßrcem
i soudcem souΦasn∞. Svou autonomii si udr₧elo i v minulΘm stoletφ, kdy₧ si jeho
strategickou polohu uv∞domili expanzivnφ RusovΘ, a nemΘn∞ expanzivnφ AngliΦanΘ zde
s nimi hrßli politicko vojenskou hru o severnφ hranici svΘ Indie.
ZdejÜφ lidΘ jsou na prvnφ pohled odliÜnφ od ostatnφch obyvatel Pßkistßnu. Jsou
vyÜÜφ postavy, otev°en∞jÜφ a n∞kte°φ z nich majφ sv∞tlΘ vlasy a modrΘ oΦi.
Je to p°iΦφtßno na vrub vojßk∙m Alexandra VelikΘho, kte°φ nelitovali nßmahy na
to, aby svou genetickou informaci dopravili a₧ tohoto zapadlΘho koutu sv∞ta.
HunzanΘ jsou p∙vodnφ vφrou buddhistΘ, od ΦtrnßctΘho stoletφ pak muslimovΘ. Z
mnoha variant islßmskΘ vφry si vybrali jednu z nejtolerantn∞jÜφch - jsou izmailitΘ.
Dφky tomu mohou ·rodu sv∞tov∞ proslul²ch merun∞k ze sv²ch terasovit²ch polφ nejen
suÜit, ale takΘ ΦßsteΦn∞ kvasit a pak vypßlit.
Hlavnφm m∞stem Hunzy je Karimabßd a jeho historick²m centrem Baltitskß pevnost
vypφnajφcφ se na vrcholu morΘny nad m∞stem. Pevnost byla a₧ do padesßt²ch let
sφdlem mir∙ a dnes je v nφ muzeum. M∙₧ete si prohlΘdnout nßdobφ
vydlabanΘ z jednoho kusu ΦernΘho kamene, pokochat se pohledem, jak² m∞l mir na
celΘ svΘ panstvφ, a uv∞domit si tikot geologick²ch hodin. Odm∞°ujφ sv∙j Φas i
takovΘ mase hmoty, jakou je obrovskß hromada sut∞, na jejφm₧ vrcholku pevnost stojφ.
Stejn∞ jako vÜechno, i pevnost, kterß je dnes seÜroubovanß svornφky jak bßjn²
Golem z Werichova filmu, vezme jednou za svΘ.
P°ed pßr dny jsme se v Gilgitu potkali s KßΦou a RφÜou. V∞d∞li jsme o sob∞,
₧e se tu n∞kde toulßme, ale nedßvali jsme si spolu ₧ßdn² sraz. TuÜili jsme, ₧e
pokud se mßme setkat, tak k tomu urΦit∞ dojde. Proto m∞ ani moc nep°ekvapilo,
kdy₧ jsme p°ed poÜtou potkali fousatΘho kluka a holku, kterΘ Üßtek p°es obliΦej
zjevn∞ nesed∞l. Za chvφli na to u₧ jsme sed∞li v nejbli₧Üφ hospod∞ a jeden
p°es druhΘho si sd∞lovali zß₧itky. My jsme byli plni nadÜenφ z kalaÜsk²ch
·dolφ a oni z nßvÜt∞vy u lidφ Wagi pod ledovcem Batura.
Kmen Wagi mß zvlßÜtnφ zvyk: zatφmco mu₧i z∙stßvajφ v ·dolφ a starajφ se
o d∙m, ₧eny s d∞tmi na ja°e vy₧enou stßda do Φty°tisφcovΘ v²Üky a
pasou je na horsk²ch loukßch kolem ledovce. Ka₧dΘho hosta uvφtajφ mlΘkem a s²rem a
zvou jej, aby s nimi ₧il a hlφdal stßda, dokud je prvnφ snφh neza₧ene zp∞t do
·dolφ. RφÜa a KßΦa u nich p∙vodn∞ cht∞li jen p°espat a druh² den se vrßtit
zp∞t, ale neodolali a t²den s nimi koΦovali. Rozum∞li si s nimi p°esto₧e
₧eny Wagi um∞ly anglicky jen jednu v∞tu: öGood Batura, good Wagi people.ö
U vy·st∞nφ ka₧dΘho boΦnφho ·dolφ si znova a znova uv∞domujeme tu obrovskou
sφlu, kterß v horßch d°φmß. Miliony tun kamenφ se posunujφ pod tlakem ledu a
nenßpadn∞, ale vytrvale m∞nφ tvß° krajiny. Mφjφme trosky betonov²ch most∙
postaven²ch ╚φ≥any. Byly mßlo pru₧nΘ na to, aby mohly fungovat v podmφnkßch,
kde se vÜe neustßle h²be. Dnes jsou mφsto nich brody, kterΘ se po ka₧dΘm sesuvu
protßhnou buldozerem a Karakoram Highway je op∞t pr∙jezdnß.
RakapoÜi je velkß striptΘrka. U₧ p°ed n∞kolika hodinami jsme byli sbalenφ a
chystali se vyjet z hot²lku p°φmo na jejφm ·patφ, kde jsme spali, kdy₧
najednou neΦekan∞ poodhrnula zßvoj mrak∙ a rozpoutala naÜi p°edstavivost. Objednali
jsme si jeÜt∞ jednu kolu v kiosku, kde ke ka₧dΘ lßhvi dßvali jako pozornost
mal² rud² granßt z rakapoÜskΘho ledovce, a oΦima se sna₧φme odehnat mraky
od vrcholu. Dopφjφme, nasedßme na kola a p°esn∞ v tu chvφli sv∙dnice
RakapoÜi op∞t poodhalφ jinou Φßst svΘho vzruÜujφcφho t∞la. Op°eme kola o ze∩,
objednßme si dalÜφ lßhev a ne₧ nßm ji p°inesou, u₧ je RakapoÜi op∞t zahalenß.
öPoje∩me pryΦ. Od takov²ch, kterΘ rozrajcujou, a pak nic, je lepÜφ se dr₧et
stranou,ö popohßnφ nßs Vladan.
öJß vφm, jak to je,ö mφnφ Petr. öDostßvß od chlapφk∙ v tomhle kiosku
provizi z ka₧d² prodan² lßhve, a proto si s nßmi takhle hraje.ö
Romantik Lucka mß jinou teorii: öOna by straÜn∞ cht∞la, hrozn∞ rßda by se nßm
celß ukßzala, jak je krßsnß, ale jejφ ₧ßrlivφ brat°i mraci jφ to nedovolφ.
Jakmile se n∞kde kousek obna₧φ, hned to tam sp∞chajφ zakr²t. A jestli nepotlaΦφme
sv∙j chtφΦ, tak nßs za to potrestajφ tφm, ₧e nßs po°ßdn∞ poprÜφ a
posn∞₧φ.ö
Odjeli jsme, ani₧ bychom RakapoÜi vid∞li.
Ji₧ podruhΘ jsme pro vßs p°ipravili ukßzku z knihy öO
horßch, °ekßch, slonech a lidechö, kterou napsal Jarda Lhota. Tento humorn∞
filozofick² cestopis od jara nabobtnal a ke dv∞ma avizovan²m kapitolßm (z LatinskΘ
Ameriky a rovnφkovΘ Afriky) p°ibyla t°etφ. Dobrodru₧nΘ vyprßv∞nφ
o cykloturistickΘm putovßnφ Karakoramem a Hind·kuÜem. Adventura knihu co
nevid∞t vydß. Bude stßt asi 150 KΦ a ji₧ te∩ si ji m∙₧ete p°edb∞₧n∞ objednat
na adrese Adventury. V listopadu ji pak dostanete na dobφrku.
Knihu si od 15. 11. budete moci koupit v prodejnφ kancelß°i Adventury. |