Tipy, triky, makra pro aplikace Office a JavaScript
Prvn¡ polovina dneçn¡ nad¡lky je vØnov na kancel ýskìm aplikac¡m z microsoftsk‚ sady Office, v druh‚ polovinØ se pod¡v me, co vçechno dok §ete pomoc¡ skriptov‚ho interpretov‚ho jazyka s n zvem JavaScript.

Excel
Pozor na rozsahy funkc¡
Pýedpokl dejme, §e m me seznam, kterì budeme doplåovat, a zaj¡m  n s aktu ln¡ souŸet v nØkter‚m sloupci. Zap¡çeme-li m¡sto souŸtu do buåky za posledn¡ zaplnØnì ý dek seznamu, napý. =suma(F1:F100), "pro jistotu" souŸet do buåky v ý dku na konci listu, napý. na ý dek 16000 zap¡çeme =suma(F1:F15999), nafoukne se velikost seçitu v Excelu verze 7 (95) o v¡ce ne§ 350 KB!
Toto vçak u§ naçtØst¡ neplat¡ ve verzi 97 a 2000. Zde m…§eme napý. do buåky F50000 napsat = suma(F1:F49999) a velikost seçitu se nezmØn¡ oproti z pisu =suma(F1:F100).

Variantn¡ funkce
PonØkud stranou pozornosti u§ivatel… z…st v  funkce SUBTOTAL.
Ta m  jako argument k¢d funkce, kterìm urŸ¡me, jakì vìpoŸet se m  prov‚st. V nab¡dce je 11 funkc¡: suma, pr…mØr, min, max atd. ZmØnou k¢du funkce, na obr zku je v buåce C2, obdr§¡me vìsledek z¡skanì jinou funkc¡. Nemus¡me tedy mØnit kl¡Ÿov‚ slovo funkce, ale jen Ÿ¡selnì k¢d. Pro r…zn‚ analìzy jde o velice pohotov‚ a pohodln‚ ýeçen¡. Na obr zku je funkce SUBTOTAL v buåce C12 a k¢d funkce se zapisuje do buåky C2.
Pozn mka:
Vyu§¡v te-li souhrny nebo kontingenŸn¡ tabulky, je pýi nich funkce SUBTOTAL pou§ita automaticky.

Vyhled v n¡ v seznamu
Pro vyhled v n¡ v seznamu Ÿi tabulce m…§eme v Excelu pou§¡t dva druhy funkc¡. Pýedevç¡m je to SVYHLEDAT pýi hled n¡ ve sloupci, resp. VVYHLEDAT pýi hled n¡ v ý dku. Tato funkce vçak pýedpokl d , §e sloupec (ý dek), ve kter‚m se prohled v , je seýazenì vzestupnØ. Na obr zku je funkce SVYHLEDAT v buåce D2, kter  vr t¡ funkci ze seznamu E5:F15 pro zapsanì k¢d funkce v buåce C2. Pýedpoklad seýazen¡ sloupce, ve kter‚m se prohled v , vçak nemus¡ bìt v§dy splnØn. Jsou-li hodnoty pýeh zeny, pou§ijeme datab zovou funkci DZÖSKAT. Viz obr zek, na kter‚m se pro n zev funkce v buåce D2 vrac¡ k¢d funkce ze seznamu (datab ze) E4:F15. Funkce je uvedena v buåce C17. Tuto funkci m…§eme pou§¡t pouze pro seznam (tedy data pod sebou). Jsou-li v seznamu duplicitn¡ n zvy, vr t¡ funkce hodnotu z prvn¡ho z znamu, kterì podm¡nku spln¡.

U§ivatelsk‚ seznamy
Jestli§e se neust le opakuje stejnì seznam, napý. jm‚na zamØstnanc…, seznam stýedisek, rozpracovanìch akc¡ atd., m…§eme pro jejich vìpis pou§¡t automatick‚ (u§ivatelsk‚) seznamy. Zap¡çeme-li potom nØkterì Ÿlen seznamu do buåky a pot hneme za pravì spodn¡ roh t‚to buåky, dopln¡ se do bunØk dalç¡ Ÿleny seznamu automaticky.
Postup vyvoýen¡ seznamu (viz obr zek):
1.	Do bunØk zap¡çeme seznam.
2.	Seznam vyznaŸ¡me jako blok.
3.	Zad me pý¡kaz N stroje|Mo§nosti a na kartØ "Seznamy" stiskneme tlaŸ¡tko "Importovat".
4.	N slednØ "OK".
Pozn mka:
DoplnØnì seznam zruç¡me tlaŸ¡tkem "Odstranit".
DoplnØnì seznam m…§eme pou§¡t jako prvn¡ kl¡Ÿ pýi ýazen¡. Zad me pý¡kaz Data|Seýadit a po stisku tlaŸ¡tka "Mo§nosti" vybereme v polo§ce "Hlavn¡ kl¡Ÿ ýazen¡" doplnØnì seznam. Vçechny polo§ky se stejnìm n zvem se n m tak dostanou k sobØ. Viz obr zek.

Rychl‚ vlo§en¡ funkce do oblasti
Potýebujeme-li vlo§it do oblasti bunØk funkci, dØl me to nejŸastØji tak, §e funkci zap¡çeme do prvn¡ buåky oblasti a do dalç¡ch funkci zkop¡rujeme:
 Pou§ijeme pý¡kaz épravy|Kop¡rovat a n slednØ po oznaŸen¡ oblasti épravy|Vlo§it.
 Na buåce se vzorcem stiskneme kombinaci kl ves Ctrl+C a po vyznaŸen¡ oblasti Ctrl+V.
 T hneme levìm tlaŸ¡tkem myçi za pravì spodn¡ roh prvn¡ buåky se vzorcem.
M…§eme vçak pou§¡t i dalç¡, m‚nØ zn mì zp…sob, a to hromadnì vstup.
1. 	OznaŸ¡me celou oblast, do kter‚ budeme vzorec vkl dat.
2. 	Zap¡çeme vzorec (funkci).
3.	Stiskneme kombinaci kl ves Ctrl+Enter.

Nastaven¡ vzhledu nØkolika str nek najednou
Pro nØkolik list… (nebo pro vçechny listy seçitu) m…§eme nastavit vzhled str nky najednou tak, §e oznaŸ¡me listy a zad me pý¡kaz Soubor|Vzhled str nky. Nastaven‚ parametry se pou§ij¡ pro vçechny oznaŸen‚ listy. Dopln¡me-li Ÿ¡slov n¡ str nek, budou str nky Ÿ¡slov ny pr…bاnØ. ¬¡slov n¡ z prvn¡ho oznaŸen‚ho listu bude pokraŸovat Ÿ¡slov n¡m str nek na dalç¡m oznaŸen‚m listu.

OznaŸov n¡ list… seçitu Excelu
Jeden list - klepneme myç¡ na z lo§ku listu. Dalç¡ list - stiskneme kl vesu Ctrl a klepneme myç¡ na z lo§ku. Takto m…§eme oznaŸit nesouvislou oblast list…. Souvislou oblast list… oznaŸ¡me tak, §e klepnut¡m myçi na z lo§ku oznaŸ¡me prvn¡ (resp. posledn¡) list, stiskneme kl vesu Shift a klepeme na posledn¡ (resp. prvn¡) list. K souvisl‚mu bloku list… m…§eme po stisku kl vesy Ctrl pýidat listy dalç¡. OznaŸen‚ listy maj¡ prosvØtlen‚ z lo§ky.

Proudovì tisk v¡ce str nek
Potýebujeme-li v seçitu vytisknout nØkolik list…, nemus¡me jejich tisk zad vat postupnØ. OznaŸ¡me listy (viz pýedchoz¡ tip), zad me pý¡kaz Soubor|Tisk a na panelu oznaŸ¡me polo§ku (bude u§ pravdØpodobnØ oznaŸena) "Aktivn¡ listy". Potýebujeme-li vytisknout vçechny listy seçitu, zad me pý¡kaz Soubor|Tisk a na panelu oznaŸ¡me polo§ku "Celì seçit". Nemus¡me tedy oznaŸovat vçechny listy seçitu.
Nemus¡me m¡t obavy, §e se budou tisknout i pr zdn‚ listy. Tisknou se jen listy, na kterìch jsou data, a tiskne se zaplnØn  obd‚ln¡kov  oblast - od buåky A1 a§ po pr…seŸ¡k posledn¡ zaplnØn‚ buåky sloupce a posledn¡ buåky ý dku. Jin‚ oblasti se netisknou.
¬¡slov n¡ list… je opØt pr…bاn‚ a konŸ¡ na posledn¡ stranØ, posledn¡m listu se-
çitu.

NØkolik tip… pro Microsoft Word
Opakovan‚ kop¡rov n¡
Kop¡rov n¡ textu a kop¡rov n¡ form t… se navz jem neovlivåuj¡ a mohou se pou§¡t spoleŸnØ a opakovanØ. Pro kop¡rov n¡ textu vŸetnØ form t… do schr nky pou§ijeme kombinaci kl ves Ctrl+C,
pro vlo§en¡ (kop¡rov n¡) ze schr nky potom kl vesovì povel Ctrl+V. Pro kop¡rov n¡ form t… pou§ijeme kombinaci kl ves Ctrl+Shift+C. Kl vesov‚mu povelu pýedch z¡ oznaŸen¡ textu, ze kter‚ho se m  form tov n¡ pou§¡t. Pro vlo§en¡ form tu do oznaŸen‚ho textu potom pou§ijeme kl vesovì povel Ctrl+Shift+V. Ctrl+C a n slednØ Ctrl+V m…§eme pou§¡t opakovanØ, a to bez ohledu na Ctrl+Shift+V.
Ctrl+Shift+C a n slednØ Ctrl+Shift+V m…§eme t‚§ pou§¡t opakovanØ, a to opØt bez ohledu na Ctrl+V.

Editace v n hledu
Text v n hledu m…§eme upravovat.
Po stisku tlaŸ¡tka "N hled" v panelu n stroj…, zad n¡ pý¡kazu Soubor|N hled nebo stisku kombinace kl ves Ctrl+F2 se dokument zobraz¡ v n hledu pýed tiskem. Kurzor myçi bude ve tvaru lupy. Klepneme-li nyn¡ myç¡ v oblasti textu, text se pýibl¡§¡, nebo naopak odd l¡.
Stiskneme-li vçak na panelu n stroj… "N hled" tlaŸ¡tko "ZvØtçovac¡ sklo", dojde ke zmØnØ kurzoru myçi v oblasti textu na tvar textov‚ho kurzoru - svisl‚ Ÿ ry. Klepnut¡m myçi um¡st¡me kurzor do textu a m…§eme ho upravovat. Nov‚ stisknut¡ tlaŸ¡tka "ZvØtçovac¡ sklo" vr t¡ kurzor myçi na lupu a text m…§eme pýibl¡§it nebo odd lit. Text m…§eme t‚§ pýibl¡§it vìbØrem zvØtçen¡ v pol¡Ÿku "Lupa" na panelu n stroj… "N hled". V n hledu se nezobrazuj¡ ý¡dic¡ znaky, neboœ jde o n hled, jak bude dokument vytiçtØn na tisk rnØ. V n hledu m…§eme t‚§ pýi editaci pou§¡t kop¡rov n¡, pýem¡sœov n¡, form tov n¡ atd.
Daleko vØtç¡ oblast v dokumentu vçak uvid¡me v celoobrazovkov‚m zobrazen¡ (Zobrazit|Cel  obrazovka), ve kter‚m lze text t‚§ upravovat. Znalost zkr cenìch kl vesovìch povel… je pýi tomto zobrazen¡ obzvl çtØ velkou pýednost¡.

¬¡slov n¡ nadpis…
Ve Wordu verze 6 a 7 (95)
Pýedpokladem je, §e nadpis…m pýiýazujeme styly: Nadpis 1, Nadpis 2, Nadpis 3,... Potom m…§eme nadpisy oŸ¡slovat velice snadno. Postav¡me textovì kurzor na libovolnì nadpis a zad me pý¡kaz Form t|¬¡slov n¡ nadpis…. Zobraz¡ se panel, na kter‚m m…§eme vybrat jeden ze çesti pýeddefinovanìch zp…sob… Ÿ¡slov n¡ nadpis… nebo po stisku tlaŸ¡tka "Upravit" Ÿ¡slov n¡ nadpis… zmØnit. Panel, kterì se potom zobraz¡, je analogickì panelu pro £pravu v¡ce£rovåov‚ho Ÿ¡slov n¡ (pý¡kaz Form t|Odr §ky a Ÿ¡slov n¡, panel V¡ce£rovåov‚ a tlaŸ¡tko "Upravit").

Ve verzi 97 a 2000
U verze 97 a 2000 je situace s Ÿ¡slov n¡m nadpis… odliçn .
Nadpisy m…§eme oŸ¡slovat v kter‚mkoli zobrazen¡, ale v zobrazen¡ osnovy (Zobrazen¡|Osnova) jsou nejl‚pe vidØt. Vìchoz¡ je opØt pýiýazen¡ styl… nadpis…m podle £rovn¡, tzn. Nadpis 1, Nadpis 2, Nadpis 3 atd. Pro doplnØn¡ Ÿ¡slov n¡ nadpis… postav¡me textovì kurzor na libovolnì nadpis, zad me pý¡kaz Form t|Odr §ky a Ÿ¡slov n¡ a na panelu vybereme kartu "V¡ce£rovåov‚". Vybereme vzorek, kterì se zd  bìt pro Ÿ¡slov n¡ vhodnì. Mus¡me vçak volit jen ty ze spodn¡ ýady pýedloh nebo pýedlohu, kde je v popisu slovo "Nadpis". Po stisku tlaŸ¡tka "Vlastn¡" se zobraz¡ panel, na kter‚m m…§eme pro pý¡sluçnou £roveå nadpisu urŸit styl Ÿ¡slov n¡, ale co je d…le§it‚, v pol¡Ÿku "Propojit £roveå na styl" m…§eme urŸit vazbu £rovnØ v¡ce£rovåov‚ho Ÿ¡slov n¡ na styl - na obr zku vid¡me propojen¡ na styl Nadpis 3.

Obnoven¡ odr §ek a Ÿ¡slov n¡
Ve verzi 6 a 95 z…st v  st le p…vodn¡ nastaven¡ i po £pravØ proveden‚ po stisku tlaŸ¡tka "Upravit".
Ve verzi 97 a 2000 vybereme pý¡sluçnou çablonu, kterou jsme upravili, a stiskneme tlaŸ¡tko "Obnovit". Nastav¡ se vìchoz¡ oznaŸen¡. TlaŸ¡tko "Obnovit" je aktivn¡ jen po £pravØ pýeddefinovan‚ho stylu Ÿ¡slov n¡ (odr §ek).

Tisk nadpisu kapitol
Potýebujeme-li vytisknout nadpisy kapitol dokumentu, ani§ m me vygenerovanì obsah, postaŸ¡, pýepneme-li se do zobrazen¡ osnovy (Zobrazit|Osnova). Vybereme pý¡sluçnou £roveå nadpis…, a potom u§ staŸ¡ zadat pý¡kaz pro tisk Soubor|Tisk nebo jen stisknout kombinaci kl ves Ctrl+P.
Kdy§ stiskneme v zobrazen¡ osnovy tlaŸ¡tko "N hled" nebo zad me pý¡kaz Soubor|N hled, zobraz¡ se celì dokument. Stiskneme-li nyn¡ tlaŸ¡tko pro tisk v panelu n stroj… pro n hled nebo zad me pý¡kaz Soubor|Tisk, vytiskne se celì dokument.

ZmØna jm‚na u§ivatele poŸ¡taŸe
Obdr§¡te-li po nØkom poŸ¡taŸ, zcela urŸitØ v m nebude vyhovovat, §e se do z hlav¡ (z pat¡) str nek, ale i v jinìch situac¡ch doplåuje jm‚no p…vodn¡ho u§ivatele. 
Pomoc je vçak snadn . Ve Wordu zad me pý¡kaz N stroje|Mo§nosti, vybereme kartu "Informace o u§ivateli" a v pol¡Ÿku "Jm‚no" nap¡çeme sv‚ jm‚no. ZmØna se prom¡tne i do Excelu a PowerPointu. Aplikace Office 97 pou§¡vaj¡ spoleŸn  data.
PonØkud jin  situace je u pýedchoz¡ch verz¡ - zde mus¡me zmØnit n zev v aplikac¡ch postupnØ. Ve Wordu zad me pý¡kaz N stroje|Mo§nosti a zmØnu provedeme na kartØ "U§ivatel", v Excelu jde o N stroje|Mo§nosti a kartu "Obecn‚".
Milan Bro§

Tipy v JavaScriptu
Dý¡ve ne§ se pust¡me do trik…, nebude na çkodu kr tce se zm¡nit o postaven¡ jazyka JavaScript. Jde o skriptovì interpretovanì jazyk, kterì byl vyvinut firmou Netscape Corporation ve spolupr ci se Sun Microsystems. Na rozd¡l od Javy nevy§aduje kompilaci a nen¡ um¡stØn v samostatn‚m souboru. JavaScript se svou syntax¡ sice podob  JavØ, ale nem  nejsilnØjç¡ zbranØ objektovØ orientovan‚ho programov n¡ - tý¡dy a dØdiŸnost. Pý¡kazy se zapisuj¡ pý¡mo do HTML souboru v tØle p rov‚ znaŸky <SCRIPT>.
JavaScript tak‚ nem  tý¡dy a dØdiŸnost. K dispozici je pouze skupina pýedem pýipravenìch rozçiýitelnìch objekt…. Jedn  se tedy o pomØrnØ jednoduchì prostýedek pro vytv ýen¡ interaktivn¡ch aplikac¡, kterì je v souŸasn‚ dobØ znaŸnØ obl¡benì. K vytvoýen¡ zaj¡mav‚ho programu v JavaScriptu staŸ¡ m¡t kvalitn¡ HTML editor. Jinak je dobr‚ vØdØt, §e n sleduj¡c¡ triky jsou otestov ny v prohl¡§eŸ¡ch Netscape Communicator 4.x a MS Internet Explorer 3.0x.

Komfortn¡ menu
Vytv ýen¡ a aktualizace nejr…znØjç¡ch formul ý…, kter‚ jsou ý¡zeny extern¡mi CGI programy (Ÿasto ve skriptov‚m jazyku Perl), patý¡ mezi z kladn¡ £koly ka§d‚ho spr vce kvalitn¡ho WWW serveru. Prudkì n stup JavaScriptu vçak vìznam CGI program… Ÿ steŸnØ oslabil. S progr mkem v JavaScriptu, kterì je pý¡mo integrov n do HTML, toti§ m…§eme jednoduçe ovl dat t‚mØý libovolnì formul ý. A pr vØ tuto mo§nost se sna§¡ trasparentnØ demonstrovat n sleduj¡c¡ HTML program JS_MENU.HTM, kterì vyu§¡v  definovanì seznam str nek callpage a ud lost OnClick (poklep n¡ myç¡):

<HTML>
<HEAD>
<! Program: JS_MENU.HTM // HTML verze 3.2>
<META NAME="Author" CONTENT="Michal Pohorelsky">
<SCRIPT Language = JavaScript>
<!-
function setuparray(num)
{ this.length = num;
for (cyklus=1;cyklus <= num; 
cyklus++);
{ this[cyklus]=0;}
return this;}

function urcenistranky()
{ var cyklus;
for (cyklus=1;cyklus <= 10;cyklus++)
if (document.choosetopic.topic
[cyklus-1].checked == true)
{ location.href = callpage[cyklus] }}
callpage = new setuparray(10)
callpage[1] = "LINUX.HTM"
callpage[2] = "WARP4.HTM"
callpage[3] = "WARP3.HTM"
callpage[4] = "WIN_NT4.HTM"
callpage[5] = "WIN_98.HTM"
callpage[6] = "BEOS_45.HTM"
callpage[7] = "WIN_95.HTM"
callpage[8] = "WIN_31.HTM"
callpage[9] = "PCDOS_2.HTM"
callpage[10] = "MSDOS_6.HTM"
//->
</SCRIPT>
</HEAD>
<BODY BGCOLOR="#00EE00">
<CENTER><H1><FONT COLOR= 
"#FF0000">Popis operacnich systemu
</FONT></H1>
<P><B>Vyberte si libovolny system:
</B>
<FORM NAME = choosetopic>
<TABLE BORDER=5>
<TR><TD><TABLE BORDER=0>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
 NAME = topic>RedHat Linux 5.2
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO 
NAME = topic>OS/2 Merlin 4.0
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO 
NAME = topic>OS/2 Warp 3.0
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO 
NAME = topic>Windows NT 4.0
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO NAME = topic>Windows 98
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO 
NAME = topic>BeOS 4.5</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO 
NAME = topic>Windows 95
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
NAME = topic>Windows 3.1
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO 
NAME = topic>PC-DOS 2000
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO 
NAME = topic>MS-DOS 6.22
</TD></TR>
</TABLE></TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=BUTTON 
VALUE = "Hotovo - zobraz informace"
onClick = '{urcenistranky()}'>
</TD></TR>
</TABLE>
</FORM>
</BODY>
</HTML>

Samotnì program JS_MENU.HTM vçak nen¡ plnØ funkŸn¡. Mus¡ bìt doprov zen deseti kr tkìmi progr mky (viz pole callpage) podle n sleduj¡c¡ho vzoru:

<HTML>
<HEAD>
<! Program: WIN_NT4.HTM>
<META NAME="Author" CONTENT="Michal Pohorelsky">
</HEAD>
<BODY BGCLOR="#00DDDD"><CENTER>
<P><FONT COLOR="#FF0000">
<H2>4. Volba z menu</H2><P>
<H1>Popis systemu Windows NT 4.0
</H1></FONT>
</CENTER></BODY>
</HTML>

Jednoduchì kalkul tor
AŸkoliv to nen¡ na prvn¡ pohled zýejm‚, JavaScript je skuteŸnØ univerz ln¡m n strojem. Mo§n  v s o tom pýesvØdŸ¡ pýekvapivØ kr tkì HTML program JS_CALC.HTM, kterì simuluje jednoduchou kalkulaŸku umo§åuj¡c¡ prov dØt z kladn¡ matematick‚ operace. Program opØt vyu§¡v  ud lost OnClick (poklep n¡ myç¡):

<HTML>
<HEAD>
<! Program: JS_CALC.HTM // HTML verze 3.2>
<META NAME="Author" CONTENT="Michal Pohorelsky">
<SCRIPT Language = JavaScript>
<!-
var pamet;
var functype;
var set;
functype = "0";
set = "0";
function num(thisval)
{var aktualhod;
var cishod;
cishod = eval(thisval);
aktualhod =
eval(document.calcul.itext.value);
if (aktualhod == 0 || set == "1")
{aktualhod = cishod;}
else
{aktualhod = aktualhod*10;
aktualhod = aktualhod+cishod;}
document.calcul.itext.value = aktualhod;
set = "0"}

function nula()
{pamet = 0
document.calcul.itext.value = 0;}

function func(type)
{if (functype != "0") vypocet();
functype = type
pamet = 
eval(document.calcul.itext.value);
document.calcul.itext.value = 0;}

function vypocet()
{var aktualhod;
if (set == "1" || functype == "0") return;
aktualhod = eval(document.calcul.itext.value);
if (functype == "/") pamet = 
pamet/aktualhod;
if (functype == "+") pamet = pamet+aktualhod;
if (functype == "-") pamet = pamet-aktualhod;
if (functype == "x") pamet = pamet*aktualhod;
aktualhod = pamet;
pamet = 0;
functype = "0";
document.calcul.itext.value = aktualhod;
set = "1";}
//->
</SCRIPT>
</HEAD>
<BODY BGCOLOR="#00EE00"><CENTER><P>
<FONT COLOR="#FF0000">
<H1><B>Jednoduchy kalkulator
</B></H1></FONT>
<P><BR><TABLE BORDER=3>
<FORM NAME = calcul>
<TR><TD COLSPAN=5>
<INPUT TYPE=TEXT NAME=itext VALUE="0"
onFocus="{document.
calcul.itext.blur();}"></TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=BUTTON NAME=SUBMIT VALUE="7"
onClick="{num(7)}"></TD>
<TD><INPUT TYPE=BUTTON 
VALUE="8" onClick="{num(8)}">
</TD><TD>
<INPUT TYPE=BUTTON 
VALUE="9" onClick="{num(9)}">
</TD><TD>
<INPUT TYPE=BUTTON VALUE="+" onClick="{func('+')}"></TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=BUTTON VALUE="4" onClick="{num(4)}">
</TD><TD><INPUT TYPE=BUTTON VALUE="5" onClick="{num(5)}">
</TD><TD>
<INPUT TYPE=BUTTON VALUE="6"
onClick="{num(6)}">
</TD><TD>
<INPUT TYPE=BUTTON VALUE="-" onClick="{func('-')}"></TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=BUTTON VALUE="1" onClick="{num(1)}">
</TD><TD>
<INPUT TYPE=BUTTON 
VALUE="2" onClick="{num(2)}">
</TD><TD>
<INPUT TYPE=BUTTON VALUE="3"
onClick="{num(3)}"></TD><TD>
<INPUT TYPE=BUTTON VALUE="/" onClick="{func('/')}"></TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=BUTTON VALUE="0" onClick="{num(0)}">
</TD><TD>
<INPUT TYPE=BUTTON VALUE="C" onClick="{nula()}"></TD><TD>
<INPUT TYPE=BUTTON VALUE="=" onClick="{vypocet()}"></TD><TD>
<INPUT TYPE=BUTTON VALUE="x" onClick="{func('x')}"></TD></TR>
</FORM></TABLE></CENTER>
</BODY>
</HTML>

Pý¡mou odpovØd¡ Microsoftu na JavaScript je firemn¡ varianta JScript, kter  by mØla bìt zcela kompatibiln¡. JScript je standardn¡ souŸ st¡ prohl¡§eŸe MS Internet Explorer. Na internetu se Microsoft sna§¡ prosadit tak‚ vlastn¡ skriptovì jazyk VB Script, kterì je podmno§inou jazyka Visual Basic. VB Script vçak nem  dobr‚ vyhl¡dky na vìraznØjç¡ £spØch, proto§e ho prohl¡§eŸ Netscape Communicator 4.x zcela ignoruje. Jinak je dobr‚ vØdØt, §e n sleduj¡c¡ triky jsou otestov ny v prohl¡§eŸ¡ch Netscape Communicator 4.0x, MS Internet Explorer 3.0x a Netscape Navigator 2.02.

Zobrazov n¡ informac¡ podle Ÿasu
¬ast  aktualizace WWW serveru (nejl‚pe ka§dì den) je jednou ze z kladn¡ch podm¡nek £spØchu. VØtçina aktualizac¡ je pýitom v z na na vybranì Ÿasovì okam§ik (interval). Proto je v§dy nutn‚ prov‚st alespoå jeden Ÿasovì test, kterì zjist¡, zda nadeçel vhodnì okam§ik. Takovì test je samozýejmØ mo§n‚ prov‚st mnoha zp…soby. Jednu z mo§nost¡ se sna§¡ demonstrovat n sleduj¡c¡ jednoduchì HTML program INFOPCAS.HTM:

<HTML>
<HEAD>
<! Program: INFOPCAS.HTM // HTML verze 3.2>
<META NAME=
"Author" CONTENT=
"Michal Pohorelsky">
<TITLE>Zobrazovani informaci podle aktualniho casu</TITLE>
</HEAD>
<BODY>
<SCRIPT Language=JavaScript>
<!-
today=new Date();
hodina=today.getHours();

/* Nastaveni barev */
if (hodina < 6 || hodina > 20)
{document.bgColor = "#000000";
document.fgColor = "#FFFFFF";}
else
{document.bgColor = "#00DFEF";
document.fgColor = "#000000";}

if (hodina < 12) 
document.write("<H3>Dobre rano,");
if (hodina == 12) 
document.write("<H3>Dobre poledne,");
if (hodina > 12 && hodina < 19) 
document.write("<H3>Dobre 
odpoledne,");
if (hodina > 18) 
document.write("<H3>Dobry vecer,");
document.writeln(" Vitam Vas na sve osobni WEB strance !</H3><BR>");

/* Informace o aktualnim prohlizeci */
document.write("<B>Prave pouzivate prohlizec: </B>"
+ navigator.appName+"<BR>")
document.write("<B>Verze: </B>" 
+ navigator.appVersion+"<BR>")
//->
</SCRIPT>
</BODY>
</HTML>

Kv…li vØtç¡ srozumitelnosti vlo§en‚ho k¢du JavaScriptu bych chtØl pýipomenout, §e dvojice znak… "||" v podm¡nce IF reprezentuje logickì OR. Podobn  dvojice znak… "&&" reprezentuje logickì AND. Pokud zn te jazyk C/C++, tak jste ji§ urŸitØ pochopili, §e znaky "/*" pýedstavuj¡ poŸ tek koment ýe.

Prohl¡§en¡ obr zk…
Rozmanit  pr ce s grafickìmi soubory je jedn¡m ze z kladn¡ch prvk… souŸasn‚ho internetu. UrŸit  Ÿ st WWW server… se pýitom orientuje na zobrazov n¡ relativnØ velk‚ho poŸtu statickìch obr zk… (fotografi¡) nebo grafiky. Vlastn¡ zobrazov n¡ je samozýejmØ mo§n‚ prov dØt mnoha zp…soby. Jednou ze vçeobecnØ pou§¡vanìch mo§nost¡ je slideshow s pevnØ stanovenou Ÿasovou periodou. Tuto mo§nost n zornØ pýedv d¡ kr tkì HTML program SLIDSHOW.HTM, kterì periodicky ka§dìch 15 sekund zobraz¡ jeden n hodnØ vybranì obr zek:

<HTML>
<HEAD>
<! Program: SLIDSHOW.HTM // HTML verze 3.2>
<META NAME="Author" 
CONTENT="Michal Pohorelsky">
<TITLE>Slideshow s nahodnym poradim zobrazovani</TITLE>
<SCRIPT Language=JavaScript>
<!-
/* Vytvarim prazdne pole */
function setuparray(num)
{ this.length = num;
for (cyklus=1;cyklus <= num; 
cyklus++);
{ this[cyklus] = 0;}
return this;}

/* Definuji pole s nazvy jednotlivych 
obrazku */
slideshow = new setuparray(7);
slideshow[1]="tech01.gif";
slideshow[2]="tech02.gif";
slideshow[3]="tech03.gif";
slideshow[4]="tech04.gif";
slideshow[5]="tech05.gif";
slideshow[6]="tech06.gif";
slideshow[7]="tech07.gif";

/* Generuji nahodne cislo */
function random(max)
{ today=new Date();
hour=today.getHours();
min=today.getMinutes();
sec=today.getSeconds();
return(((sec) % max)+1);}

function display()
{ picturenum=random(7);
window.setTimeout
('location=
"slidshow.htm"', 15000);
document.writeln
('<CENTER>
<IMG SRC=
'+slideshow[picurenum]+
' WIDTH=640 
HEIGHT=480>
</CENTER>');
}
//->
</SCRIPT>
</HEAD>
<BODY BGCOLOR="#00CDCD">
<SCRIPT Language=JavaScript>
display();
</SCRIPT>
</BODY>
</HTML>

Samotnì program SLIDSHOW.HTM vçak nen¡ plnØ funkŸn¡. Mus¡ bìt doprov zen sedmi obr zky ve form tu GIF (viz pole slideshow), kter‚ budou m¡t stejn‚ rozmØry - 640 x 480 bod…. PonØvad§ pole slideshow obsahuje pouze sedm prvk… (obr zk…), doch z¡ pomØrnØ Ÿasto k opakovan‚mu naŸten¡ stejn‚ho obr zku. Pokud by v m to vadilo, staŸ¡ rozç¡ýit pole alespoå na 20 prvk….
Michal Pohoýelskì