TechEd Europe 99
Windows 2000, internet a knowledge management. To byla hlavn¡ týi t‚mata letoçn¡ho roŸn¡ku vìvoj ýsk‚ konference TechEd Europe, kter  se tentokr t konala v Amsterdamu.

Ve znamen¡ Windows 2000

Konference TechEd prob¡h  ji§ ka§doroŸnØ na mnoha m¡stech po svØtØ. Pro vìvoj ýe ji poý d  firma Microsoft ve spolupr ci s nØkolika dalç¡mi partnery (letos Siemens AG, Component Source, ICL, Compaq, IBM a HP). 
Ka§dì vØtç¡ region (sp¡çe svØtad¡l) m  "sv…j" TechEd. Tak napý¡klad vìvoj ýi ze Severn¡ Ameriky se letos sjeli do Texasu. A co v EvropØ? Po dvou £spØçnìch roŸn¡c¡ch ve francouzsk‚ Nice se letoçn¡ TechEd Europe 99 konal v holandsk‚m Amsterdamu. NØkteý¡ £Ÿastn¡ci trochu reptali, neboœ jim oproti minul‚mu roŸn¡ku chybØla pl §, tu vçak brzy plnØ vykompenzovaly dojmy z amsterdamskìch "Ÿervenìch uliŸek". 
Cel  akce prob¡hala ve vìstavn¡m centru RAI, kter‚ se nach z¡ pý¡mo v Amsterdamu. V porovn n¡ s brnØnskìm vìstaviçtØm je o nØco menç¡ a vçechny pavilony jsou vz jemnØ propojeny. D¡ky velikosti RAI centra se sem bez probl‚m… veçlo vçech 6500 £Ÿastn¡k… konference, co§ bylo o cel‚ho p…l tis¡ce v¡ce ne§ loni. Jednotliv‚ pavilony byly rozdØleny do konferenŸn¡ch s l…, kde prob¡haly pýedn çky. 
NechybØlo zde ani poŸ¡taŸov‚ centrum, kde si mohli £Ÿastn¡ci konference vybrat poçtu a zabrouzdat si po internetu. Toto DNS Centrum (Digital Nervous System Center) obsahovalo na ploçe jedn‚ vØtç¡ tØlocviŸny 750 poŸ¡taŸ… znaŸky Siemens. Firma Siemens poskytla pro £Ÿely konference celkem 1850 poŸ¡taŸ… vŸetnØ 33 server…, na poŸ¡taŸ¡ch byla nainstalov na beta verze Windows 2000. Zprvu mi pýipadala pr ce s tØmito poŸ¡taŸi velmi rychl , ale pot‚, co jsem se zeptal na konfiguraci (Pentium II 450 MHz, HDD 7GB, 128 MB RAM), mi bylo jasn‚, §e to nebude jen d¡ky nov‚mu operaŸn¡mu syst‚mu. 
Zaj¡mavost¡ letoçn¡ho roŸn¡ku TechEdu byl zp…sob pýihlaçov n¡ k poŸ¡taŸ…m. Ka§dì z £Ÿastn¡k… dostal speci ln¡ Ÿipovou kartu  Siemens SmartCard, na kterou se mu pýi prvn¡m pýihl çen¡ nahr la potýebn  data. Dalç¡ pýihl çen¡ k poŸ¡taŸi ji§ prob¡halo velmi jednoduçe, a to zasunut¡m Ÿipov‚ karty do speci ln¡ho Ÿtec¡ho slotu, kterì se nach zel na pýedn¡ stranØ poŸ¡taŸe, a zad n¡m hesla. JeçtØ rychlejç¡ bylo odlogov n¡ z pracovn¡ stanice. StaŸilo pouze vysunout Ÿipovou kartu a Windows 2000 ji§ automaticky provedly "logout".
Pr ce s poŸ¡taŸi v DNS Centru nebyla £plnØ bez chyb (obzvl çtØ v prvn¡ den konference se vyskytlo nØkolik technickìch probl‚m…), a tak nØkteý¡ deprimovan¡ n vçtØvn¡ci, kteý¡ se nemohli zalogovat, zaŸali toto centrum nazìvat sp¡çe "digit ln¡m nerv¢zn¡m centrem". 
Na konferenci bylo t‚§ tzv. "Hands-On Centrum", kde si mohli n vçtØvn¡ci okam§itØ odzkouçet nov‚ produkty (MS SQL 7.0, MS Exchange Platinum a dalç¡).

Day 1
Konferenci ofici lnØ zah jil Paul Maritz, viceprezident vìvoj ýsk‚ divize Microsoftu, svou £vodn¡ pýedn çkou s n zvem "Odkud jsme pýiçli, kde jsme a kam kr Ÿ¡me", ve kter‚ se zamØýil pýedevç¡m na týi hlavn¡m t‚mata: nov‚ Windows 2000, internet a knowledge management. 
Hned v £vodu pýedn çky pýedstavil novou rodinu syst‚movìch produkt… firmy Microsoft: Windows 2000 Professional (n stupce Windows NT 4.0 Workstation), Windows 2000 Server (n stupce Windows NT 4.0 Server) a dvØ dalç¡ rozç¡ýen‚ verze Windows 2000 Advanced Server a Windows 2000 Datacenter. Takticky se tak vyhnul dlouho diskutovan‚mu n stupci Windows 98, kterìm mØly bìt p…vodnØ pr vØ Windows 2000. 
S ohledem na "hardwarovou vybavenost" dom c¡ch u§ivatel…, pro kter‚ jsou Windows 98 zejm‚na urŸeny, se vçak nakonec od Windows 2000 ustoupilo a podle vçech zpr v se pracuje na syst‚mov‚m produktu, kterì by mØl bìt posledn¡ pýestupovou stanic¡ mezi Windows 98 a rodinou produkt… Windows 2000 zalo§enìch na j dru Windows NT.
Paul Maritz neopomnØl ve sv‚ pýedn çce vyzdvihnout pýipravenost nadch zej¡c¡ch Windows (masivn¡ hardwarov  podpora, d…kladn‚ testov n¡ nov‚ verze, 634 Windows 2000 Ready aplikac¡ atd.), kterou ihned demonstroval na videoz znamu, ukazuj¡c¡m upgrade dom‚ny microsoft.com z Windows NT 4.0 Server na Windows 2000 Server. 
Ve druh‚ Ÿ sti £vodn¡ pýedn çky se Paul Maritz zamØýil na produkty souvisej¡c¡ s internetem: Internet Explorer 5.0, MS Internet Information Server 5.0 (bude ji§ implementov n ve Windows 2000) a pýedevç¡m MS SQL Server 7.0. U§ivatele Accessu mo§n  potØç¡ fakt, §e jeho nov  verze (Access 2000) obsahuje datab zov‚ j dro SQL Serveru 7.0 (jedinìm omezen¡m je poŸet simult nnØ pýipojenìch u§ivatel… a absence nØkterìch administrativn¡ch n stroj… pro pr ci s SQL), a je tedy mnohem rychlejç¡ ne§ p…vodn¡ datab zov‚ aplikace ze starç¡ch verz¡ Accessu. 

Zaj¡mavosti a nov‚ trendy
BØhem Ÿtyý dn…, po kter‚ konference prob¡hala, se uskuteŸnilo v¡ce ne§ 300 pýedn çek na r…zn  t‚mata. D¡ky t‚to pestr‚ nab¡dce si ka§dì z £Ÿastn¡k… mohl vybrat jen ta t‚mata, kter  jej skuteŸnØ zaj¡mala. ObecnØ se vçude mluvilo o Windows 2000 (W2K) a o novink ch, kter‚ tento operaŸn¡ syst‚m pýin ç¡. V pozad¡ nez…stal ani Office 2000 a jeho aplikace v oblasti knowledge managementu. 
V souvislosti s datab zovìmi technologiemi nelze opomenout novou verzi MS SQL Serveru 7.0, kter  m  kromØ nØkolika vylepçen¡ (jako obvykle rychlost a snadnØjç¡ administrace) zabudovanou podporu OLAP technologie. Ta umo§åuje naŸ¡st rozs hl‚ struktury dat (zdrojem m…§e bìt libovoln  datab ze Ÿi dokonce tabulky z Excellu) a n slednØ je velmi n zornìm zp…sobem prezentovat. 
Jako dobrì pý¡klad by mohla poslou§it objemn  datab ze obsahuj¡c¡ £daje o prodeji urŸit‚ho druhu zbo§¡ (napý. alkoholu) z jednotlivìch region…. D¡ky OLAP lze tato data okam§itØ zobrazit v Excellu pomoc¡ grafu. Klepnut¡m na jednotliv‚ polo§ky takov‚ho souhrnn‚ho grafu, napý¡klad pro region, lze okam§itØ obdr§et podrobnØjç¡ graf zobrazuj¡c¡ £daje o prodej¡ch v jednotlivìch mØstech. To vçe bez nutnosti tvorby speci ln¡ch graf… a zpr v ze statickìch £daj… z¡skanìch souŸtem polo§ek v datab zi.
V souvislosti s datab zemi nelze opomenout velmi zaj¡mavou pýedn çku specialist… ze spoleŸnosti Compaq, kteý¡ na dvou stroj¡ch Alpha demonstrovali mo§nosti, kter‚ pýin ç¡ nadch zej¡c¡ 64bitovì Windows 2000 Server. D¡ky 64bitov‚mu adresov‚mu prostoru bylo mo§n‚ naŸ¡st celou 6GB SQL datab zi do pamØti poŸ¡taŸe Alpha se 7 GB operaŸn¡ pamØti. Veçker‚ operace s datab z¡ potom prob¡haly nØkolikan sobnØ rychleji ne§ na druh‚m stroji, kterì mØl k dispozici "pouze" 4 GB RAM (co§ je pro 32bitov‚ operaŸn¡ syst‚my maximum). 
V n valu informac¡ o nadch zej¡c¡ch Windows byla jistìm osvاen¡m pýedn çka Davida Solomona, specialisty na Windows NT a prezidenta firmy David Solomon Expert Seminars, kterì s nadhledem a znaŸnou d vkou humoru pýedn çel o tvorbØ aplikac¡ pro Windows NT. Tak napý¡klad jedna z jeho vtipnìch nar §ek se tìkala Task Manageru, ve kter‚m je aktu ln¡ status spuçtØn‚ aplikace oznaŸen stavem Running nebo NotResponding (v pý¡padØ, §e aplikace zatuhla nebo prob¡h  slo§itØjç¡ vìpoŸet zatاuj¡c¡ procesor). David Solomon poznamenal, §e status Running v podstatØ znamen , §e aplikace nic nedØl  a Ÿek  na u§ivatelsk‚ vstupy (Doing Nothing), zat¡mco Not Responding oznaŸuje aplikaci, kter  moment lnØ Ÿile komunikuje s procesorem (aœ ji§ zatuhla, Ÿi nikoliv), a mØla by se tedy oznaŸovat statusem Working.
Na konferenci se uskuteŸnila tak‚ cel  ýada pýedn çek vØnovanìch internetu. Hlavn¡mi t‚maty byly form tovac¡ jazyky pou§¡van‚ pro tvorbu webovìch str nek, zejm‚na HTML a DHTML, jeho§ podpora byla v nov‚ verzi prohl¡§eŸe Internet Explorer opØt rozç¡ýena. 
Novìm trendem v oblasti tvorby WWW str nek se vçak zd  bìt XML (Extensible Markup Language), kter‚mu byla na konferenci vØnov na velk  pozornost. Na rozd¡l od HTML, urŸen‚ho pýedevç¡m pro definici rozlo§en¡ jednotlivìch prvk… (text, grafika) na WWW str nce, vystupuje XML jako datovì form t. Jednoduchou a praktickou aplikac¡, kter  byla na konferenci pýedvedena, je abecedn¡ seýazen¡ prvk… tabulky na stranØ klientu bez nutnosti generovat novØ seýazenou tabulku ze serveru. Jak to vypad , XML by mohl v budoucnosti opØt rozç¡ýit mo§nosti klasickìch webovìch str nek a urychlit jejich naŸ¡t n¡. Ot zkou vçak i nad le z…st v , jak rychle se novì standard uchyt¡ mezi tv…rci WWW str nek. To ostatnØ z vis¡ i na podpoýe t‚to technologie ze strany prohl¡§eŸ… WWW str nek. XML zat¡m plnØ funguje pouze v Internet Exploreru 4.0 a 5.0. Podpory ze stany Netscapu by se mØl XML doŸkat a§ v p t‚ verzi Communicatoru, kter  vçak doposud nebyla uvedena (zat¡m je k dispozici pouze Netscape Communicator 4.61).

TechEd 2000
Zat¡mco se letoçn¡ roŸn¡k nesl ve znamen¡ Windows 2000, ten nadch zej¡c¡ bude zýejmØ v¡ce o aplikac¡ch urŸenìch pro nov‚ Windows. Nen¡ ovçem mo§n‚ pýedv¡dat cokoliv konkr‚tn¡ho, proto§e rok je v IT dlouh  doba a vìvoj v t‚to oblasti pokraŸuje doslova m¡lovìmi kroky.
Martin Dvoý Ÿek

Zaj¡mav‚ odkazy: 
XML http://www. w3.org/XML
Siemens SmartCard http://www.siemens.com/pc/news/snismart.htm
Microsoft http://www.microsoft.com