Seznamte se s digit ln¡m nahr v n¡m Lze pýedpokl dat, §e tento Ÿasopis Ÿte drtiv  vØtçina zkuçenìch "poŸ¡taŸovn¡k…". ZaŸ¡t tedy Ÿl nek o nahr v n¡ hudby a zvuk… na pevnì disk (HDR - Hard Disk Recording) vysvØtlov n¡m princip… digitalizace by nejsp¡ç bylo podobn‚, jako uŸit §raloka z sad m lovu. Do-re-mi-fa-sol-la-si-do PojÔme si rovnou ý¡ci, jak‚ n dob¡Ÿko se k tØmto muzikantsko-poŸ¡taŸovìm hr tk m hod¡; dovol¡m si v m zde nab¡dnout malì pýehled potýebnost¡ k poýizov n¡, zpracov n¡ a pýehr v n¡ hudby pomoc¡ poŸ¡taŸe - dalo by se ý¡ci, jakousi inventuru Ÿesk‚ho trhu. Ve týech Ÿl nc¡ch se v m alespoå zkr cenØ pokus¡m tuto problematiku pýibl¡§it. Dnes to budou ot zky okolo konfigurace poŸ¡taŸe, zvukovìch karet a pýevodn¡k…, pý¡çtØ se m…§ete tØçit na sekvencery, editory, samplery a z suvn‚ moduly (plug-in) a nakonec m me pýipraveny MIDI interface, pýedzesilovaŸe, mix §n¡ pulty, reprosoustavy a to ostatn¡, co se nikam jinam neveçlo. Hardwarem k hudbØ JeçtØ pýed nØkolika m lo lety byl profesion ln¡ z znam vìsadou pouze v¡cestopìch magnetofon…. V pionìrskìch dob ch digitalizace pom haly ve studi¡ch ponejv¡ce poŸ¡taŸe Atari a obŸas se mihla i Amiga. Neoran‚ pole posl‚ze ovl dly maçinky firmy Apple. Pýizn m se k zaryt‚mu vyzn v n¡ filozofie u§itn‚ hodnoty neboli pomØru ceny a vìkonu, a tak - aŸ uzn v m pýednosti "mek…" - d v m zelenou PC kompatibiln¡m. Zkr tka, poŸitadlo osazen‚ procesorem Pentium II nebo AMD-K6 od taktu 400 MHz na stomegahertzov‚ z kladn¡ desce zvl dne HDR bez probl‚m… a rovnا disky Ultra ATA 33 nebo 66 plnØ vyhovuj¡ n rok…m digit ln¡ho nahr v n¡. Datovì tok stereostopy 16 bit…/44,1 kHz je 170 kB/s. Pýi dvaceti stop ch z znamu jedna sekunda vy§aduje cca 3,5 megabajtu. Z toho je týeba vych zet pýi kalkulaci rychlosti a kapacity pevnìch disk…. Lehce si lze tak‚ spoŸ¡tat, jak  bude potýeba pýi zaveden¡ form tu 24 bit…/96 kHz. Dalç¡m d…le§itìm pod¡ln¡kem na £spØçn‚m nahr v n¡ je pamØœ. Podle m‚ho n zoru je 128 MB RAM minimem chud‚ho zaŸ teŸn¡ka. Zbìvaj¡c¡ souŸ sti poŸ¡taŸe nejsou pro HDR nijak vìznamn‚ - samozýejmØ s vìjimkou zvukovìch karet, ty jsou zde nespornØ kl¡Ÿovìm zaý¡zen¡m a maj¡ nejvØtç¡ pod¡l na kvalitØ z znamu. Audiokarty Zvukov‚ karty lze rozdØlit zhruba do Ÿtyý druh… a podle kvality a ceny do nØkolika kategori¡. Druhy: 1. Audiokarty se syntez torem a samplerem. Tak‚ se jim ý¡k  audiosyst‚my. Jsou osazeny Ÿipy produkuj¡c¡mi nØkterou zvukovou synt‚zu - nejŸastØji FM a wavetable - a jsou vybaveny patic¡ pro pý¡davnou pamØœ RAM. Do t‚ lze nahr t dalç¡ vzorky (samply) a rozç¡ýit tak n strojov‚ obsazen¡ nad r mec nepsanìch norem GM, GS a XG. KromØ analogovìch a digit ln¡ch I/O maj¡ vestavØn‚ MIDI rozhran¡. Reprezentantem tohotu druhu jsou napý. karty Sound Blaster nebo ISIS francouzsk‚ firmy Guillemot. 2. Audiokarty se syntez torem. Tot‚§ jako v pýedch zej¡c¡m druhu, jen nemaj¡ mo§nost rozç¡ýen¡ pamØt¡ RAM. NØkter‚ maj¡ ale podstatnØ vØtç¡ ROM, ve kter‚ se uchov vaj¡ tov rnØ zpracovan‚ vzorky. Jmenujme napý. Yamahu SW1000XG s jej¡mi dvaceti megabajty velmi kvalitn¡ch sampl…. Zde je týeba jeçtØ zm¡nit tzv. daughterboard neboli dceýinou destiŸku. Jsou to mal‚ karty, na kterìch je implementov n DSP (digit ln¡ sign lovì procesor) a pamØœ ROM. Konektorem se pýipojuj¡ k mateýskìm kart m. 3. Audiokarty. Maj¡ analogov‚ a digit ln¡ vstupy a vìstupy, AD/DA pýevodn¡ky a DSP. Neobsahuj¡ MIDI interface. Typickìm pýedstavitelem je Gina od fy Event Electronics. 4. Digit ln¡ karty. Maj¡ pouze digit ln¡ I/O plus DSP a staraj¡ se tak jen o procesorov n¡ a synchronizaci. NØkdy disponuj¡ monitorovac¡m analogovìm vìstupem, jako je týeba Prodif96. Kategorie audiokaret lze definovat podobnØ jako u spotýebn¡ elektroniky. Amat‚rsk‚ jsou urŸeny prim rnØ k ozvuŸen¡ her, poloprofi pro mal  nebo dom c¡ studia a profesion ln¡ se vyu§¡vaj¡ ve velkìch studi¡ch (mnohoŸetn  hudebn¡ tØlesa). Ve vçech kategori¡ch jsou rozhoduj¡c¡mi parametry çum, odstup sign lu od çumu a dynamickì rozsah. NejlevnØjç¡ karty V t‚to kategorii se pohybuje pýehrçel zvukovek SB kompatibiln¡ch (jak a kdy), z nich§ nØkter‚ maj¡ i jakousi wavetable synt‚zu a o kterìch by jedinec s protr§enìmi uçn¡mi bub¡nky ýekl, "§e docela hrajou". CenovØ se pohybuj¡ od 500 do 5000 korun. Existuj¡ samozýejmØ vìjimky. AWE karty od Creative Labs umo§åuj¡ nahr vat vzorky do pý¡davn‚ nebo syst‚mov‚ pamØti a povyçuj¡ se na docela sluçnì sampler. Dokonce maj¡ implementov n syst‚m prostorov‚ho zvuku. Karty firmy Turtle Beach zase maj¡ v pamØti ROM vzorky poý¡zen‚ firmou Kurzweil, kter  je pova§ov na za syntez torovou çpiŸku. KvalitnØjç¡ (a tak‚ dra§ç¡) pýechod do stýedn¡ tý¡dy pýedstavuj¡ 18bitov‚ karty Dman PCI firmy Midiman a Home Studio Pro64 od Guillemotu. Zaj¡mav‚ a levn‚ Ve stýedn¡ kategorii, z nedostatku invence nazvan‚ "poloprofi" a pohybuj¡c¡ se v cenov‚m rozpØt¡ 15 000 - 50 000 korun, je zvl çœ v posledn¡ dobØ docela §ivo. Dlouho zde vl dla dvojice Audiomedia a TripleDAT (vybaven konektory pro propojen¡ s digit ln¡m magnetofonem DAT - pomoc¡ svØtlovodnìch kabel… - a mo§nost¡ jeho ovl d n¡), avçak od loåsk‚ho roku zaŸal trh nabìvat na rozmanitosti a kvalitØ. Nejprve uvedla do prodeje nØmeck  firma Terratec audiosyst‚m EWS 64XL a hned nato ji n sledovala francouzsk  Guillemot se svìm ISIS. Tyto syst‚my se vyznaŸuj¡ oddØlenìm vstupnØ-vìstupn¡m boxem, slotem pro pamØœ RAM, MIDI I/O, kvalitn¡ bankou vzork…, a ISIS i osmi analogovìmi vstupy. Mezi syntez tory vl dne u§ vìçe zm¡nØn  SW1000XG - kromØ excelentn¡ch sampl… i ohromnìmi mo§nostmi procesorov n¡ sign lu. æpiŸkov¡ borci Pro Hard Disk Recording maj¡ hlavn¡ vìznam audiokarty nejvyçç¡ tý¡dy. Nejprve pýiçla Event Electronics se svou trojic¡ Darla/Gina/Layla. Gina je dvacetibitov , m  dva analogov‚ vstupy, osm vìstup… a po dvou digit ln¡ch I/O. Layla jako prvn¡ zavedla v t‚to kategorii oddØlen‚ pýevodn¡ky, kter‚ jsou spoleŸnØ s analogovìmi, digit ln¡mi a MIDI In/Out/Tru um¡stØny oddØlenØ od poŸ¡taŸe v modulu rozmØru Rack 1U a propojeny s kartou PCI speci ln¡m kabelem. Toto ýeçen¡ vìraznØ sni§uje çum, proto§e pýevodn¡ky nejsou vystaveny elektromagnetick‚mu urag nu uvnitý poŸ¡taŸe. Brzy nato pýiçla MOTU2408 od Mark Of The Unicorn, kter  ke stejnìm parametr…m pýidala jeçtØ dvacet Ÿtyýi digit ln¡ch I/O standardu AES/EBU a propojen¡ s digit ln¡mi v¡cestopìmi magnetofony TASCAM nebo ADAT. V nejbli§ç¡ budoucnosti se oŸek vaj¡ vìrobky se vzorkov n¡m 24 bit…/ 96 kHz. Mezi digit ln¡mi synchronizaŸn¡mi kartami jsou nejzn mØjç¡ karty firmy SEK'D, kter  kromØ analogovìch typ… ARC44 a 88 vyr b¡ Prodif 24 a§ 96 a GOLD. Tyto karty nemaj¡ pýevodn¡ky, je týeba jim dodat digit ln¡ sign l a ony se postaraj¡ o synchronizaci a procesorov n¡. Extern¡ pýevodn¡ky nab¡z¡ tak‚ americkì Midiman. Do profesion ln¡ kategorie nad pades t tis¡c korun patý¡ pýedevç¡m ProTools firmy Digidesign. Syst‚m p…vodnØ urŸenì pouze pro poŸ¡taŸe Apple byl ned vno portov n i na platformu Windows NT. Jde o modul rn¡ syst‚m, obvykle skl danì po osmi I/O v racku 2U a kromØ nesporn‚ kvality proslulì i tzv. DSP farmami. To jsou DSP na samostatnìch PCI kart ch, procesoruj¡c¡ audiosign l bez £Ÿasti CPU. Samozýejmost¡ u ProTools je ç¡ýka dvacet Ÿtyýi bit…. Zaýadil bych sem i komplet Ensoniq Paris firmy Malvern cca za 100 000 KŸ. O zvukovìch kart ch by to mohlo staŸit. Mo§n  jsem na nØco zapomnØl, mo§n  jsem nØco vynechal £myslnØ. Ale rozhoduj¡c¡ je fakt, §e vìvoj spØje k v¡cen sobnìm vstup…m a vìstup…m (deset tam, deset zp tky je u§ m lem standard), a hlavnØ ke dvaceti Ÿtyýem bit…m a devades ti çesti kilohertz…m. Pý¡çtØ se v¡ce zm¡n¡me i o pou§¡vanìch programech. Na Chip CD v rubrice Chip plus naleznete kompletn¡ HTML katalog zvukovìch karet tuzemsk‚ho distributora hudebn¡ch zaý¡zen¡ - firmy DISK Multimedia Boskovice. Pokud jste se zaŸali zaj¡mat o zpracov n¡ zvuku na poŸ¡taŸi teprve nyn¡, je pr vØ pro v s na c‚d‚Ÿku v rubrice "Zkuste si sami" pýipravena ækola hudby na poŸ¡taŸi. Petr Týebickì