Bohemia Patent

PATENTY
 ZP╠T na ┌vodnφ strßnku


Prßvnφ ·prava vztah∙ z vytvo°enφ vynßlez∙ a uplatn∞nφ patent∙ mß mimo°ßdn² v²znam jak pro ochranu osobnφch a majetkov²ch prßv p∙vodc∙ a majitel∙ patent∙, tak pro hospodß°sk² a technick² rozvoj spoleΦnosti.

SouΦasnß platnß prßvnφ ·prava vychßzφ ze Φty° hlavnφch zßsad:
  • Prvnφ zßsada souvisφ s tr₧n∞ ekonomick²m chovßnφm subjekt∙ prßv k v²sledk∙m technickΘ tv∙rΦφ Φinnosti. Zßkonodßrce sice chßpe p°edm∞ty pr∙myslovΘho vlastnictvφ (a tudφ₧ i patentovanΘ vynßlezy) jako nehmotnΘ statky, zßrove≥ je vÜak vnφmß jako zbo₧φ, s nφm₧ nelze nadßle voln∞ naklßdat a p°enechßvat je k bezplatnΘmu vyu₧φvßnφ jin²m subjekt∙m. D°φv∞jÜφ zßkonnß ·prava se opφrala o nev²luΦnou ochranu prßv autor∙ vynßlez∙ a umo₧≥ovala pouze omezen² v²kon prßv prost°ednictvφm autorsk²ch osv∞dΦenφ. Se sφlφcφ ·lohou tr₧n∞ orientovanΘ ekonomiky a odstran∞nφm administrativn∞ direktivnφho zp∙sobu °φzenφ celΘ oblasti prßvnφ ochrany duÜevnφho vlastnictvφ, se p°edpoklßdß obchodovßnφ s t∞mito prßvy v mezφch dan²ch zßkonem, a to tak, jako s kter²mkoliv jin²m zbo₧φm.
  • Druhß ze zßsad spoΦφvß na individußlnφ volb∞ p°i uplatn∞nφ v²luΦnΘho prßva p∙vodce vynßlezu a vyu₧φvajφcφ smluvnφho principu p°i dispozici s p°edm∞tem vynßlezu. Krom∞ aktivnφ funkce ochrany k nφ p°istupuje tΘ₧ funkce pasivnφ ochrany: jejφ podstatou je, ₧e bez souhlasu majitele patentu nesm∞jφ b²t technickß °eÜenφ chrßn∞nß patentem vyu₧φvßna t°etφ osobou. Povinnostφ stßtu, orgßn∙ stßtnφ sprßvy a soud∙ je - a₧ na v²jimky stanovenΘ zßkonem - nezasahovat do v²luΦnΘho prßva majitele patentu.
  • T°etφ zßsada, v zßkon∞ a v praxi uplatn∞nß zavedenφm tzv. odlo₧enΘho ·plnΘho pr∙zkumu novosti p°edm∞t∙ vynßlez∙, p°edstavuje racionalizaci patentovΘho °φzenφ omezenφm administrativnφ nßroΦnosti. Tento institut zßrove≥ poskytuje p°ihlaÜovateli dostatek prostoru a Φasu k tomu, aby si v rßmci obchodnφ a podnikatelskΘ Φinnosti ov∞°il uplatn∞nφ p°edm∞tu svΘho vynßlezu a aby nßklady vynalo₧enΘ na sprßvnφ poplatky nebyly zbyteΦnou investicφ.
  • ╚tvrtou zßsadou je harmonizace ΦeskΘho patentovΘho prßva s prßvem zemφ s rozvinutou tr₧nφ ekonomikou. Jednß se zejmΘna o harmonizaΦnφ prßce probφhajφcφ v rßmci Sv∞tovΘ organizace duÜevnφho vlastnictvφ. V tΘto souvislosti je nutnΘ uvΘst dv∞ mezinßrodnφ smlouvy: za prvΘ jde o PCT Smlouvu o patentovΘ spoluprßci, kterß pro nßÜ stßt vstoupila v platnost r. 1991 a od 1. 1. 1993 je souΦßstφ naÜeho prßvnφho °ßdu. V druhΘm p°φpad∞ se jednß o EP Smlouvu o ud∞lovßnφ evropsk²ch patent∙. P°φstup k tΘto Smlouv∞ je p°edm∞tem intenzφvnφch p°φprav v souvislosti s p°idru₧enφm naÜeho stßtu k EvropskΘ unii.
Pro oblast patentovΘho prßva se u nßs p°ed rokem 1991 pou₧φval v²raz "vynßlezeckΘ prßvo ", nebo¥ patentov² systΘm byl u nßs po roce 1951 prakticky potlaΦen a odsunut na vedlejÜφ kolej. Obnova se datuje a₧ p°ijetφm zßkona Φ.527/90 Sb. O vynßlezech, pr∙myslov²ch vzorech a zlepÜovacφch nßvrzφch s ·Φinnostφ od 1. 1. 1991.

Vynßlezy jako v²sledky technickΘ tv∙rΦφ Φinnosti, se d∞lφ na dv∞ kategorie, a to na vynßlezy t²kajφcφ se v∞cφ a na vynßlezy t²kajφcφ se zp∙sob∙.

  • Pod vynßlezy v∞cφ je t°eba rozum∞t stroje, spot°ebnφ zbo₧φ, p°φstroje a nß°adφ, dßle i lßtky pevnΘ, plynnΘ a kapalnΘ, r∙znΘ roztoky, sm∞si, slitiny a pod. Krom∞ toho se vynßlezy v∞cφ dßle rozd∞lujφ na t°i kategorie a to v²robky, za°φzenφ a zapojenφ.
  • Pokud jde o vynßlezy t²kajφcφ se zp∙sob∙, rozliÜujφ se postupy v²robnφ, jejich₧ v²sledkem je v²robek (izolaΦnφ hmota, papφrov² nßbytek, plφs≥ov² s²r, nφzkoalkoholickΘ pivo atd.) a dßle vynßlezy postup∙ pracovnφch (elektrickß m∞°enφ, monitorovßnφ chodu za°φzenφ).

Oproti n∞kter²m p°edchozφm prßvnφm ·pravßm u nßs nenφ pojem vynßlezu prßvn∞ definovßn. Zßkonem jsou vÜak stanoveny hmotn∞prßvnφ a procesn∞prßvnφ p°edpoklady patentovatelnosti vynßlezu, p°iΦem₧ je pot°eba vzφt v ·vahu i negativnφ vymezenφ patentovateln²ch vynßlez∙.

Na vynßlez m∙₧e b²t ud∞len patent, pokud tento vynßlez spl≥uje nßsledujφcφ hmotn∞prßvnφ p°edpoklady stanovenΘ zßkonem:
  1. je nov², tj. nenφ souΦßstφ stavu techniky v tuzemsku a v zahraniΦφ. Stavem techniky je vÜe, co bylo p°ede dnem, od n∞ho₧ p°φsluÜφ p°ihlaÜovateli prßvo p°ednosti, zve°ejn∞no kdekoliv ve sv∞t∞, tj. jakΘkoliv informace zp°φstupn∞nΘ neomezenΘmu okruhu osob. Tyto informace mohou b²t obsa₧eny v tiskovinßch (rozmno₧eniny, patentovΘ spisy, knihy, Φasopisy, noviny, v∞deckov²zkumnΘ zprßvy a firemnφ literatura), jsou Üφ°eny ·stnφm podßnφm (p°ednßÜka), nebo jak²mkoliv jin²m zp∙sobem vnφmateln²m lidsk²mi smysly (p°edvedenφm, vyobrazenφm, reßln²m vyhotovenφm a zejmΘna p°edchozφm vyu₧φvßnφm).
  2. je v²sledkem vynßlezeckΘ Φinnosti, k Φemu₧ dochßzφ tehdy, jestli₧e vynßlez pro odbornφka nevypl²vß z°ejm²m zp∙sobem ze stavu techniky. Jednß se o originßlnφ tv∙rΦφ °eÜenφ, kterΘ se z pohledu souΦasnΘ techniky jevφ jako podstatnΘ novum, p°iΦem₧ vÜak nem∙₧e jφt jen o prostou, by¥ novou, kombinaci znßm²ch prvk∙.
  3. je pr∙myslov∞ vyu₧iteln²tj., ₧e m∙₧e b²t opakovan∞ vyu₧φvßn p°i hospodß°skΘ Φinnosti (v²roba, uvedenφ do ob∞hu, pou₧itφ zp∙sobu nebo postupu, upot°ebenφ v²robku).
  4. nesmφ jφt o v²luku z patentovatelnosti - patenty se absolutn∞ neud∞lujφ na:
    - vynßlezy, kterΘ jsou v rozporu s obecn²mi zßjmy, zejmΘna se zßsadami lidskosti a ve°ejnΘ morßlky,
    - zp∙soby prevence, diagnostiky chorob a lΘΦenφ lidφ a zvφ°at,
    - odr∙dy rostlin nebo plemena zvφ°at, biologickΘ postupy p∞stovßnφ a Ülecht∞nφ odr∙d rostlin a plemen zvφ°at.

    Zßkon p°φmo stanovuje, co nenφ vynßlezem:
    - objevy, v∞deckΘ teorie, matematickΘ metody
    - pouhΘ vn∞jÜφ ·pravy v²robk∙
    - plßny, pravidla a zp∙soby vykonßvßnφ duÜevnφ Φinnosti
    - programy poΦφtaΦ∙
    - pouhΘ uvedenφ informace
    5. Spl≥uje-li p°edm∞t p°ihlßÜky vynßlezu stanovenΘ hmotn∞prßvnφ p°edpoklady, nenφ-li °eÜenφ vylouΦeno z ochrany a zaplatφ-li p°ihlaÜovatel p°φsluÜn² sprßvnφ poplatek, ud∞lφ ┌°ad pr∙myslovΘho vlastnictvφ p°ihlaÜovateli patent a vydß mu p°φsluÜnou patentovou listinu. Obsah patentovΘho prßva je zßkonem stanoven jako ·Φinek patentu, p∙sobφcφ proti vÜem cizφm osobßm, p°iΦem₧ rozsah ochrany vynßlezu je urΦen patentov²mi nßroky. Prßvo na patent mß p∙vodce vynßlezu nebo jeho prßvnφ nßstupce.

    Zßkon rozeznßvß i tzv. podnikov² vynßlez, kdy p∙vodce vytvo°il vynßlez ke spln∞nφ ·kolu z pracovnφho nebo jinΘho obdobnΘho pom∞ru. V takovΘm p°φpad∞ p°echßzφ prßvo na patent na zam∞stnavatele, nenφ-li ovÜem smlouvou stanoveno jinak. Prßvo na p∙vodcovstvφ tφm nenφ dotΦeno (dßle viz kap. Podnikovß pr∙myslovß prßva).

    Majitel patentu mß v²luΦnΘ prßvo vynßlez vyu₧φvat, poskytnout souhlas k jeho vyu₧φvßnφ jin²m osobßm (ud∞lenφ licence), nebo na n∞ patent p°evΘst. Tyto ·Φinky patentu nenastßvajφ vÜak jeho ud∞lenφm, ale a₧ ode dne oznßmenφ o ud∞lenφ patentu ve V∞stnφku ┌°adu pr∙myslovΘho vlastnictvφ. Kdo bez souhlasu majitele vyu₧φvß vynßlez, poruÜuje jeho v²luΦnß prßva a s tφmto protiprßvnφm jednßnφm jsou spojeny i nep°φznivΘ d∙sledky. Podle zßkona se m∙₧e majitel domßhat zejmΘna toho, aby ruÜenφ prßva bylo zakßzßno a nßsledky poruÜenφ byly odstran∞ny. Byla-li tφmto zßsahem zp∙sobena Ükoda, mß poÜkozen² prßvo na jejφ nßhradu. V tomto p°φpad∞ se nahrazuje nejen vzniklß Ükoda, ale i uÜl² zisk.

    Vyu₧itφ vynßlezu je zßkonem vyhrazeno oprßvn∞nΘmu subjektu, tedy majiteli patentu, kterΘmu p°φsluÜφ v²luΦnΘ prßvo vynßlez vyu₧φvat. Zßkon vÜak umo₧≥uje, aby na ₧ßdost t°etφ osoby byl tento patentov² monopol prolomen nucenou licencφ, kterou ud∞luje ┌°ad pr∙myslovΘho vlastnictvφ. Jednß se zejmΘna o zneu₧itφ patentovΘho monopolu tφm, ₧e majitel nevyu₧φvß vynßlez a p°itom nechce dßt souhlas jinΘ osob∞ k vyu₧itφ vynßlezu.

    Podle zßkona vynßlez vyu₧φvß ten, kdo p°i svΘ hospodß°skΘ Φinnosti vyrßbφ, uvßdφ do ob∞hu nebo upot°ebφ v²robek, kter² je p°edm∞tem vynßlezu, nebo p°i tΘto Φinnosti pou₧φvß postup, kter² je p°edm∞tem vynßlezu. Je-li patent ud∞len na v²robnφ postup, vztahuje se jeho ·Φinek rovn∞₧ na v²robky, kterΘ byly tφmto postupem bezprost°edn∞ vyrobeny. Pokud se neprokß₧e opak, poklßdajφ se shodnΘ v²robky za zφskanΘ (resp. vyrobenΘ) chrßn∞n²m postupem.

    Vyu₧φvßnφm vynßlezu se p°itom v₧dy rozumφ pouze vyu₧φvßnφ p°i hospodß°skΘ Φinnosti. Nikoli tedy vyu₧φvßnφ pro osobnφ nehospodß°skou pot°ebu v rßmci soukromφ.

    Z uvedenΘho vypl²vß, ₧e vynßlez lze vyu₧φvat n∞kolika zp∙soby.

    • Za prvΘ formou v²roby v²robk∙, mezi n∞₧ pat°φ nejen ty, kterΘ majφ spot°ebnφ charakter, ale i technologickß za°φzenφ, kterß vykonßvajφ urΦitou funkci, materißlovΘ sm∞si a zapojenφ, nap°. hydraulickß Φi elektrickß.
    • Za druhΘ formou uvßd∞nφ v²robk∙ do ob∞hu. Jednß se v podstat∞ o obchodovßnφ s v²robkem.
    • T°etφ formou je jeho upot°ebenφ k ·Φelu, ke kterΘmu je urΦen. Jde zejmΘna o pou₧φvßnφ technologick²ch za°φzenφ ve v²robnφm procesu, kde dochßzφ k upot°ebenφ jeho funkce.
    • ╚tvrtou formou vyu₧itφ je pou₧itφ postupu podle vynßlezu, nap°. technologickΘ postupy v²robnφ, pracovnφ, zp∙soby diagnostiky, m∞°enφ a pod.

    Jeden vynßlez m∙₧e b²t vyu₧it n∞kolika zp∙soby (tedy i n∞kolika vyu₧ivateli). Ke ka₧dΘmu vyu₧itφ je nutn² souhlas majitele patentu.

    Souhlas k vyu₧φvßnφ vynßlezu chrßn∞nΘho patentem se poskytuje pφsemnou smlouvou - licenΦnφ smlouva. LicenΦnφ smlouva nab²vß ·Φinnosti v∙Φi t°etφm osobßm zßpisem do patentovΘho rejst°φku. (dßle kap. ... LicenΦnφ smlouvy).

    Stejnß pravidla, pokud jde o smlouvu a zßpis, platφ i pro p°evod patentu.
    Patent platφ 20 let od podßnφ p°ihlßÜky vynßlezu - za p°edpokladu, ₧e jsou placeny udr₧ovacφ poplatky. Patent zanikß uplynutφm doby jeho platnosti, nezaplacenφm p°φsluÜn²ch sprßvnφch udr₧ovacφch poplatk∙ ve stanovenΘ lh∙t∞, nebo vzdßnφm se majitelem patentu. Dßle patent zanikß zruÜenφm, a to v p°φpad∞, ₧e ┌°ad pr∙myslovΘho vlastnictvφ dodateΦn∞ zjistφ, ₧e nebyly spln∞ny podmφnky stanovenΘ zßkonem pro jeho ud∞lenφ. ZruÜenφ patentu mß zp∞tnou ·Φinnost ode dne poΦßtku jeho platnosti.

    ╪φzenφ o ud∞lenφ patentu se zahajuje podßnφm p°ihlßÜky vynßlezu u ┌°adu pr∙myslovΘho vlastnictvφ. Datum podßnφ p°ihlßÜky je rozhodnΘ pro zalo₧enφ priority - prßvo p°ednosti.

    ┌°ad podrobφ p°ihlßÜku vynßlezu p°edb∞₧nΘmu pr∙zkumu, p°i n∞m₧ zkoumß obligatornφ nßle₧itosti p°ihlßÜky. Jeho smyslem je p°edevÜφm odstran∞nφ formßlnφch vad, je₧ brßnφ zve°ejn∞nφ p°ihlßÜky a dßle vylouΦenφ z dalÜφho °φzenφ t∞ch p°ihlßÜek vynßlez∙, jejich₧ p°edm∞ty jsou zjevn∞ nepatentovatelnΘ. V pr∙b∞hu p°edb∞₧nΘho pr∙zkumu se zkoumajφ pouze ty podmφnky patentovatelnosti, kterΘ nevy₧adujφ srovnßnφ p°edm∞tu p°ihlßÜky vynßlezu se stavem techniky.

    Po uplynutφ 18 m∞sφc∙ od vzniku prßva p°ednosti ┌°ad p°ihlßÜku vynßlezu zve°ejnφ, a to tak, ₧e ve V∞stnφku publikuje zßkladnφ ·daje o p°ihlßÜce a p°ihlßÜka je zp°φstupn∞na ve°ejnosti k nahlΘdnutφ. Smyslem zve°ejn∞nφ je kontrola odbornΘ ve°ejnosti nad nßrokovan²mi v²luΦn²mi prßvy. P°ihlßÜka m∙₧e b²t zve°ejn∞na i d°φve, po₧ßdß-li o to p°ihlaÜovatel. Po zve°ejn∞nφ p°ihlßÜky vynßlezu m∙₧e kdokoli podat ┌°adu p°ipomφnky k patentovatelnosti jejφho p°edm∞tu.

    Na ₧ßdost p°ihlaÜovatele, Φi jinΘ osoby, pop°. z moci ·°ednφ provede ┌°ad ·pln² pr∙zkum, v n∞m₧ zjiÜ¥uje, zda spl≥uje podmφnky stanovenΘ zßkonem pro ud∞lenφ patentu. Äßdost o provedenφ ·plnΘho pr∙zkumu musφ b²t podßna nejpozd∞ji do 36 m∞sφc∙ od podßnφ p°ihlßÜky vynßlezu. Pr∙zkum p°ihlßÜky vynßlezu se tedy d∞lφ na dv∞ Φßsti: na pr∙zkum p°edb∞₧n² a pr∙zkum ·pln². Tyto Φßsti mohou v p°φpad∞, ₧e p°ihlaÜovatel podß ₧ßdost o ·pln² pr∙zkum p°i podßnφ p°ihlßÜky vynßlezu, splynout v jednu. Smyslem zavedenφ ·plnΘho pr∙zkumu je, aby Φasov∞ i finanΦn∞ nßroΦn² ·pln² pr∙zkum byl provßd∞n jen u t∞ch p°ihlßÜek vynßlez∙, u nich₧ je reßln² p°edpoklad, ₧e se hospodß°sky uplatnφ.