TECHNICK┴ ANAL▌ZA (zßkladnφ informace)

ááááááááááJednou z cest jak vyd∞lßvat penφze je i obchodovßnφ s cenn²mi papφry. NejlΘpe na burze, u nßs konkrΘtn∞ na Burze cenn²ch papφr∙ Praha (BCCP). Cφl obchodovßnφ je jasn² a zjevn²: v pravou chvφli akcie Φi jinΘ cennΘ papφry levn∞ koupit a ve sprßvn² okam₧ik je v²hodn∞ se ziskem prodat. Jak prostΘ, aleà

ááááááááááKapitßlovΘ trhy pou₧φvajφ °adu nßstroj∙ jak tohoto cφle dosßhnout. V podstat∞ se ale postupn∞ vyprofilovaly dv∞ rozhodujφcφ metody: fundamentßlnφ a technickß anal²za. Zajφmav∞ je na jejich cest∞ k ·sp∞chu v kapitßlovΘm podnikßnφ doprovßzenφ "nßhodnß prochßzka" a psychologickß anal²za. Nßhodnou prochßzku, sv²m zp∙sobem jφzliv∞, doporuΦujφ lidΘ, kte°φ nev∞°φ v logiku chovßnφ kapitßlovΘho trhu a tvrdφ, ₧e ·sp∞ch je otßzky souhry nßhod a Üt∞stφ, podobn∞ jako v loterii.

ááááááááááFundamentßlnφ anal²za buduje sv∙j aparßt odhadu v²voje budoucφho kurzu cennΘho papφru na vyhodnocovßnφ zßkladnφch finanΦnφch a hospodß°sk²ch v²sledk∙ spoleΦnostφ nebo dokonce cel²ch odv∞tvφ. vychßzφ p°itom z takov²ch dokument∙ jako jsou ·Φetnφ rozvaha, v²sledovka, cash-flow a podobn∞. Technickß anal²za krßΦφ jin²mi cestami. Sleduje historickΘ trendy v pohybech cen akciφ a ostatnφch cenn²ch papφr∙ a z nich odhaduje budoucφ v²voj. Psychologickß anal²za prezentuje snahu n∞kter²ch odbornφk∙ vymanit se ze silnΘho pouta technickΘ anal²zy.

Co je technickß anal²za a Φemu slou₧φ?

ááááááááááTechnickß anal²za se pokouÜφ - a zd∙razn∞me sl∙vko pokouÜφ - p°edpovφdat budoucφ v²voj kurz∙ cenn²ch papφr∙ pomocφ anal²zy minulΘho v²voje. Jednß se tedy o jeden z pokus∙, nikoliv o koneΦnΘ °eÜenφ. Technickß anal²za nechßvß stranou takovΘ fenomΘny jako jsou da≥ovß politika stßtu, ekonomickΘ prost°edφ a politickΘ zßzemφ. TechniΦtφ analytikovΘ projevujφ velmi mßlo d∙v∞ry ·Φetnφm knihßm a hospodß°sk²m v²sledk∙m. VyΦφtajφ fundamentßlnφ anal²ze, ₧e zpracovßnφ ·Φetnφch a hospodß°sk²ch v²sledk∙ trvß p°φliÜ dlouho, zatφmco "karavana tßhne dßl". V naÜich podmφnkßch majφ zatφm asi pravdu.

ááááááááááVe snaze p°edpov∞d∞t budoucφ kurzy pou₧φvajφ techniΦtφ analytikovΘ velmi rozmanit²ch metod. Zßkladem je ale v₧dy ta Φi ona forma matematickΘ statistiky. Magickou sφlu majφ diagramy a grafy, o nich₧ analytikovΘ p°edpoklßdajφ, ₧e majφ vysokou nßzornou a p°edpov∞dnφ hodnotu a m∙₧e jim porozum∞t v podstat∞ ka₧d². Konec konc∙ z t∞chto ·vah vychßzejφ psychologiΦtφ analytikovΘ, kte°φ se zam∞°ujφ na psychologii investor∙ na nich₧ se jist∞ nßzornost graf∙ musφ projevovat. "A trend is your friend" - trend je tv∙j p°φtel, pravφ obchodnφkovo p°φslovφ. A vskutku, obchodovßnφ na trendujφcφm trhu je otcem ·sp∞ÜnΘho investora. A je-li trend otcem, pak matkou ·sp∞ÜnΘho investora je klouzav² pr∙m∞r.

ááááááááááD∙le₧it²m momentem ka₧dΘho obchodovßnφ s cenn²mi papφry je sprßvnΘ odhadnutφ prßv∞ probφhajφcφho trendu, respektive um∞nφ rozeznat jeho nßstup a konec. Ka₧d² trh znß Φty°i zßkladnφ fßze trendu: r∙stovou, klesajφcφ a dv∞ fßze postrannφ. V r∙stovΘ, takzvanΘ b²Φφ (bull) fßzi, ceny rostou. A₧ dosßhnou ceny svΘho nasycenφ, nastupuje pom∞rn∞ krßtkß fßze postrannφ, p°esn∞ji distribuΦnφ postrannφ fßze. V tomto okam₧iku investo°i cennΘ papφry prodßvajφ - distribuujφ. Brzy pak samoz°ejm∞ dochßzφ k poklesu cen a trend se dostßvß do svΘ klesajφcφ fßze. Pokles trvß tak dlouho a₧ se ceny ustßlφ, investo°i zaΦφnajφ znovu nakupovat a pomalu akumulovat cennΘ papφry. Proto se tato fßze naz²vß postrannφ akumulaΦnφ fßze. A cel² cyklus se pak m∙₧e opakovat. Ale p°ece v distribuΦnφ fßzi m∙₧e nakupovat jenom blßzen, °eknete si. Jist∞, jak ale poznßte, jednß-li se u₧ o distribuΦnφ postrannφ fßzi nebo pouze o drobnou korekci na cest∞ vzh∙ru. A to je prßv∞ to um∞nφ.

ááááááááááZßkladnφm p°edpokladem technickΘ anal²zy je vφra, vφra ₧e se historie opakuje (a bude opakovat!). Moment opakovßnφ velmi v²sti₧n∞ kvantifikuje pohybliv² pr∙m∞r. PoΦφtß se periodicky odstran∞nφm nejstarÜφ hodnoty a p°idßnφm nejnov∞jÜφ hodnoty. Nap°φklad 200dennφ klouzav² pr∙m∞r kurzu se propoΦφtßvß p°iΦtenφm hodnoty nejposledn∞jÜφho znßmΘho kurzu k souΦtu kurz∙ p°edchßzejφcφch 199 dn∙ a vyd∞lenφm 200. Tento zp∙sob vypoΦφtßvßnφ klouzavΘho pr∙m∞ru vede k odstran∞nφ ·Φinku krßtkodob²ch kolφsßnφ kurz∙ a zajiÜ¥uje tak urΦit² standard, s nφm₧ je t°eba porovnßvat krßtkodobß kolφsßnφ. Slou₧φ ke sprßvnΘmu rozpoznßnφ (a v prav² Φas!) nßstupu postrannφ fßze. B∞₧n∞ pak analytikovΘ pova₧ujφ pronikßnφ kurzu akcie shora dol∙ liniφ klouzavΘho pr∙m∞ru za signßl k prodeji, zatφmco opaΦn² trend, tj. pronikßnφ zdola za signßl k nßkupu. A proto₧e vφru mφvajφ obvykle mφvajφ matky, pova₧uje se klouzav² pr∙m∞r za matku ·sp∞ÜnΘho investora.

ááááááááááN∞kter²m zvlßÜ¥ d∙kladn²m technick²m analytik∙m nedßvajφ spßt ani obrazce, kterΘ jednotlivΘ grafy vytvß°ejφ. Z obrazc∙ se dß vyvodit zda cena danΘho instrumentu (akcie, dluhopisu, atp.) bude pokraΦovat v trendu nebo jej zm∞nφ Φi p°eruÜφ, °φkajφ. ╪ada skalnφch odp∙rc∙ technickΘ anal²zy vÜak toto tvrzenφ tvrd∞ odmφtß.

Indikßtory technickΘ anal²zy

ááááááááááVeÜkerß alchymie kolem technickΘ anal²zy se, jak u₧ vφme, toΦφ p°edevÜφm okolo matematickΘ statistiky a klouzavΘ pr∙m∞ry jsou jejφm zßkladem. Postupn∞ se vÜak vyvinula celß spousta nßstroj∙ a ka₧d² z nich hodnotφ minul² v²voj kurzu z pon∞kud jinΘho pohledu. Je to stejnΘ, jako kdy₧ se dφvßme na d∙m z r∙zn²ch stran. Po°ßd je to stejn² d∙m, ale zatφmco jeden pohled ukß₧e krßsnou fasßdu, jin² nßs m∙₧e upozornit na zanedban² dvorek. Pro jednoduchost si rozd∞lφme indikßtory do p∞ti skupin. Jakousi skupinu navφc - p°ilepÜenφ - tvo°φ Üestß skupina grafickΘ metody:

1. Indikßtory trendu. Ty m∞°φ a odhalujφ u₧ vzpomφnanΘ trendy. Mezi nejznßm∞jÜφ pat°φ prßv∞ klouzavΘ pr∙m∞ry, MACD, Aroon, cenovΘ oscilßtory, takzvan² "Zig Zag" indikßtor a dalÜφ.
2. Indikßtory kolφsavosti. Ty m∞°φ p°edevÜφm rozkolφsanost kurz∙. Nejznßm∞jÜφm jsou nap°φklad Bollingerova pßsma
3. Indikßtory rychlosti zm∞ny kurzu. Ty m∞°φ jak rychle se kurz m∞nφ. Je z°ejmΘ, ₧e na poΦßtku trendu je rychlost zm∞ny vyÜÜφ a s blφ₧φcφ se postrannφ fßzφ (obou typ∙) se rychlost zpomaluje. Znßm² je R.O.C, R.S.I., op∞t MACD a cenovΘ oscilßtory, momentum, TRIX a dalÜφ.
4. CyklickΘ oscilßtory. Ty vyjad°ujφ opakujφcφ se cykly. TypickΘ jsou pro takzvanΘ cyklickΘ akcie, nap°φklad pro akcie stavebnφch a strojφrensk²ch podnik∙. Znßmß je Fourierova transformace nebo Fibonacciho ΦasovΘ z≤ny.
5. Indikßtory sφly trhu. Ty se pokouÜφ vystihnout nßladu na trhu. U₧ se prodßvß nebo jeÜt∞ ne? 7kladnφm indikßtorem je O.B.V., zdokonalen² indikßtorem P.V.T., M.F.I a dalÜφ.
6. GrafickΘ indikßtory podpory a odporu. Je znßm²m a vyzkouÜen²m jevem, ₧e n∞kterΘ kurzy necht∞jφ a necht∞jφ klesnout pod urΦitou mez - linii podpory (support) a naopak vzr∙st na linii odporu (resistance). Typick²m indikßtorem je Renco, Andrewovy vidle, Fibonacciho oblouky a mnohΘ dalÜφ.

ááááááááááTφm vÜφm a mnoh²m dalÜφm se zab²vajφ nßstroje technickΘ anal²zy. V naÜem kurzu se m∙₧e Φtenß° dozv∞d∞t mnohem vφc.

P°φklady pou₧itΘ v nabφzenΘ technickΘ anal²ze CP na internetu

ááááááááááAnal²za nabφzenß firmou DOWER-D na internetu u vybran²ch akciφ obchodovan²ch ve SPAD jako souΦßst serveru http://www.akcie.cz je vybudovßna na dvou nejpou₧φvan∞jÜφch indikßtorech: MACD a Bollingerova pßsma, viz nßsledujφcφ obrßzek (╚.Radiokomunikace k 26.1.2000). ╪ekn∞me si o nich proto trochu vφce.

Kliknutφm se obrßzek otev°e v novΘm okn∞

Bollingerova pßsma

ááááááááááNa obrßzku jsou vyznaΦena dv∞ma Φerven²mi mezemi (hornφ hranice pßsma a dolnφ hranice pßsma). ╚ervenß Φßrkovanß Φßra je pr∙m∞rnou hodnotou 20dennφho jednoduchΘho klouzavΘho pr∙m∞ru kurzu akcie. Modrß Φßra znßzor≥uje v²voj kurzu akcie.

ááááááááááBollingerova pßsma v²sti₧n∞ sledujφ v²voj a sm∞r konkrΘtnφho kurzu (nebo indexu). Jestli₧e v pr∙b∞hu n∞kolika nebo mnoha obchodnφch dnφ zaΦne kurz rychleji r∙st nebo klesat zaΦne se graf kurzu vzdalovat od grafu svΘho 20dennφho jednoduchΘho klouzavΘho pr∙m∞ru. Lze tuÜit, ₧e takovß situace nem∙₧e dlouho trvat a po obdobφ prudkΘho r∙stu (nebo poklesu) kurzu akcie se graf kurzu akcie musφ vrßtit do blφzkosti sv²ch klouzav²ch pr∙m∞r∙. Ostatn∞ vybran² p°φklad podobn² stav p°ehledn∞ dokumentuje. Pro odhad okam₧iku kdy se tak stane vyu₧φvß technickß anal²za PC a pou₧φvß matematickΘ nßstroje.

ááááááááááPrvnφm krokem p°i konstrukci pßsem je vybrßnφ konkrΘtnφho klouzavΘho pr∙m∞ru. B∞₧n∞ se pou₧φvß 20dennφ jednoduch² klouzav² pr∙m∞r. Pak se vypoΦφtß st°ednφ odchylka, kterß stejn∞ jako vybran² pr∙m∞r zßvisφ na poΦtu poslednφch vybran²ch hodnotßch kurz∙, v naÜem p°φpad∞ 20. Poslednφm korkem konstrukce je vykreslenφ dvou k°ivek (Φerven²ch) podΘl grafu pr∙m∞ru. Hornφ hranice pßsma vznikne p°iΦtenφm jistΘho pevn∞ stanovenΘho nßsobku - Φasto, takΘ v naÜem p°φpad∞, se pou₧φvß koeficient 2 - aktußlnφch hodnot st°ednφ odchylky k aktußlnφm hodnotßm kurzu a dolnφ hranice pßsma se zφskß naopak odeΦtenφm stejn²ch hodnot. Pßsmo, kterΘ vznikne mezi hornφ a dolnφ hranicφ se naz²vß Bollingerovo pßsmo.

ááááááááááVφce ne₧ konstrukce je vÜak zajφmavß interpretace pou₧it²ch pßsem Sßm autor konstrukce uvßdφ:

• p°i zmenÜovßnφ kolφsavosti (z·₧ovßnφ pßsma) existuje u investiΦnφho instrumentu (akcie) tendence, ₧e se po sta₧enφ pßsma objevovφ ostrß zm∞na v cen∞
• pokud se cena dostane mimo pßsmo, oΦekßvß se pokraΦovßnφ trendu
• pokud jsou dna nebo vrcholy vytvo°enΘ mimo pßsmo nßsledovßny dny nebo vrcholy vytvo°en²mi uvnit° pßsma, jednß se o signßl zm∞ny trendu
• pohyb, kter² zaΦφnß u jednΘ hranice mß tendenci pokraΦovat ke druhΘ hranici

Ostatn∞ posu∩me ka₧d² sßm zda vybran² obrßzek slova pana Bollingera potvrzuje Φi ne.

MACD (Moving Average Convergence Divergence)

ááááááááááMACD, indikßtor konvergence a divergence klouzav²ch pr∙m∞r∙, b²vß Φasto naz²vßn krßlem oscilßtor∙. Pou₧φvß dva exponencißlnφ klouzavΘ pr∙m∞ry a upozor≥uje (indikuje, proto takΘ indikßtor) na p°ekoupn², respektive p°eprodan² trh. K°ivka MACD osciluje kolem nuly a nemß hornφ ani dolnφ hranici. MACD se sklßdß ze dvou k°ivek. "Hlavnφ" k°ivkou je rozdφl mezi krßtkodob²m, standardn∞ 12dennφm a dlouhodob²m, 26dennφm klouzav²m pr∙m∞rem. Druhß k°ivka (b∞₧n∞ se kreslφ teΦkovanß), takzvanß signßlnφ (n∞kdy takΘ trigger) p°edstavuje exponencißlnφ klouzav² pr∙m∞r (standardn∞ 9dennφ) hlavnφ k°ivky.

ááááááááááJakmile trend skonΦφ a trh p°ejde do fßze akumulace/distribuce frekvence signßl∙ se zv²Üφ a zßrove≥ klesne jejich spolehlivost. P°φkaz "koupit" je signalizovßn tenkrßt, protneli hlavnφ k°ivka MACD signßlnφ k°ivku MACD zespoda nahoru. Naopak, protne-li hlavnφ k°ivka MACD signßlnφ k°ivku shora dol∙ vyslal indikßtor MACD signßl k prodeji. V naÜich grafick²ch anal²zßch je situace zjednoduÜena ve prosp∞ch investora. Vlastnφ k°ivky nejsou uvedeny. Uveden je pouze v²sledek a to ve dvojφ podob∞:

• dole p°i ΦasovΘ ose "x" je ·zkΘ zelenΘ pßsmo "bullisch" p°i rostoucφm trendu a ΦervenΘ pßsmo "bearisch" p°i klesajφcφm trendu. Navφc, pro dalÜφ komfort investora je v pravΘm dolnφm rohu umφst∞n "smajlφk". Zelen² usm∞vav² indikuje r∙stov² trend, Φerven² protßhl² indikuje pokles.
• p°φmo na grafu v²voje kurzu jsou umφst∞ny nßkupnφ Üipky. Zelenß Üipka nahoru znamenß koupit, Φervenß Üipka dol∙ prodat.

ááááááááááNa zßv∞r jeÜt∞ dodejme, ₧e produkt umo₧≥uje analytikovi vklßdat p°φmo do grafu osobnφ poznßmky. My pou₧φvßme ΦernΘ pφsmo na bφlΘm podkladu.

ááááááááááPro ilustraci si nynφ jeÜt∞ zopakujeme d°φve uveden² obrßzek s tφm, ₧e do jeho hornφ Φßsti vlo₧φme graf indikßtoru MACD. Vynikne tak p°φmß souvislost mezi tφmto indikßtorem a grafickou anal²zou, kterß je realizovßna dolnφm barevn²m pruhem oznaΦujφcφm r∙stov² Φi klesajφcφ trend.

Kliknutφm se obrßzek otev°e v novΘm okn∞

Zßv∞r

ááááááááááCφlem tohoto textu bylo dßt Φtenß°i-investorovi do rukou praktick² a jednoduch² nßvod, jak porozum∞t graf∙m investiΦnφch doporuΦenφ akciφ obchodovan²ch ve SPAD. Zßrove≥ byl struΦn∞ uveden do problematiky technickΘ anal²zy. Pokud bude mφt hlubÜφ zßjem mß dv∞ mo₧nosti: p°ihlßsit se do naÜeho kurzu technickΘ anal²zy a dozv∞d∞t se mnohem vφc, anebo po₧ßdat, nynφ vÜak u₧ za ·platu (zßvisφ na rozsahu) firmu DOWER-D o zpracovßvßnφ individußlnφch anal²z. Firma v souΦasnosti disponuje desφtkami indikßtor∙ i grafick²ch anal²z.