GENERACE - CO S NIMI?

Nedßvno jsem Φetl zajφmavou a docela odvß₧nou myÜlenku: "Ta generace, co nastoupila po vÜech zm∞nßch (myslφ se rok 1989), nastoupila s urΦit²m chovßnφm, a to se ukßzalo, ₧e nefunguje". StruΦnΘ a v²sti₧nΘ. A brzy na to dalÜφ: "Vφc ne₧ podpis (rozumφ se elektronick²) jsou pot°eba chyt°φ lidΘ a chytrΘ penφze" a do t°etice: "Kdo roste m∙₧e investovat, kdo investuje, m∙₧e r∙st". ProΦ divadelnφ ekonomie se sv²mi kravatami a "zviditel≥ovßnφm" p°evßlcovala ekonomii znalostφ? ProΦ se "generace co nastoupila" chovala a chovß tak, jak se chovß?

Ko°eny onoho "urΦitΘho chovßnφ" vidφm, asi na rozdφl od politik∙ a jejich ideolog∙, v ekonomick²ch nßvycφch. Ne v politice, ne v ekonomice, ale v ekonomick²ch zvyklostech je, podle mΘho soudu, jßdro pudla. V podstat∞ dv∞ generace ₧ily v ekonomickΘm schΘmatu "mzdy a platy", sem tam znßmosti a korupce. Nic vφc. ÄßdnΘ investovßnφ (samoz°ejm∞ s drobn²mi v²jimkami), ₧ßdnΘ tvo°ivΘ podnikßnφ, ₧ßdnΘ ekonomickΘ p°edvφdßnφ. VÜe bylo jasnΘ v∞tÜinou brzy po narozenφ. A s t∞mito ekonomick²mi nßvyky jsme p°eÜli s velk²mi nad∞jemi (p°esn∞ji s velk²mi slovy) do kapitalismu - dodejme ΦeskΘho kapitalismu - devadesßt²ch let, napln∞ni stejn∞ naivnφmi p°edstavami o neviditelnΘ ruce trhu jako socialistΘ dßvno i nedßvno minulφ o dobrot∞ a pracovitosti Φlov∞ka.

P°esto₧e jsme p°iÜli v devadesßtΘm roce vÜichni ze stejnΘho sm∞ru, Φasto, a mnohdy zßm∞rn∞, na to zapomφnßme. A takΘ se nßm to zle vymstilo. EkonomickΘ "myÜlenφ" (d°φve v socialismu, nynφ v kapitalismu) je po°ßd stejnΘ: toΦφ se kolem r∙zn²ch forem (a neforem) odm∞≥ovßnφ, okolo mezd a plat∙ a mßlo se toΦφ okolo tvo°ivΘ a rozumnΘ prßce. Ne investicemi, ne tvo°ivou pracφ jako ve skuteΦn∞ liberßlnφm prost°edφ, ale - stßle a po°ßd jako v socialismu - odm∞≥ovßnφm, mzdami a platy, a velmi Φasto takΘ "neplaty", "nemzdami" a podvodem.

V prvnφ polovin∞ devadesßt²ch let, jsme doÜli na k°i₧ovatku - vlevo, vpravo. Ani ne tak politickou, jak mnozφ rßdi sl∙vka vpravo a vlevo vysv∞tlujφ, aby mßtli davy, ale ekonomickou. A potΘ, kdy₧ se jedni dali "vpravo" a druzφ "vlevo" jsme se rozeÜli. Rozluka nebyla a nenφ ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ ideologickß (kdo nekrade okrßdß rodinu platφ stßle), ale tkvφ p°edevÜφm v p°φstupu k pen∞z∙m. Jedni, °φkajφ si dnes praviΦßci (lidΘ jim spφÜ °φkajφ tunelß°i) se chopili p°φle₧itosti, a proΦ ne, zßkony jim to dovolujφ, a zaΦali si mzdy a platy stanovovat sami. T∞m druh²m je zaΦali stanovovat ti prvnφ, velmi Φasto ti "stejnφ". Jak² ideßlnφ pramen blbΘ nßlady.

PraviΦßci slovem, ale nikoliv skutky, jsou v zßsad∞ dvojφho ra₧enφ (jak °φkßval Stalin): stßtnφ a soukromφ. "Stßtnφ" se rekrutujφ ze stßtnφch (drßhy) a polostßtnφch podnik∙ (telekomunikace, banky) a stßtnφch institucφ (·°ady). Pod heslem "₧ßdn² stßt" (to znφ hrd∞, nabφzφ se parafrßze GorkΘho!) vzali odm∞≥ovßnφ do sv²ch rukou. Soukromφ (poldovky, Ükodovky) pouze vylouΦili zbyteΦn² meziΦlßnek - loajalitu, servilnost a politickou posluÜnost (takΘ "v²dobytek" socialismu) - a nahradili je suverenitou (a m≤dnφmi kravatami, frakem a mot²lkem). OvÜem ani oni to nemajφ tak snadnΘ, proto₧e mazivem "ruka ruku myje" jsou pomazßni vÜichni. Mlad²m, pokud zrovna nepat°φ mezi pßr vyvolen²ch mlad²ch poslanc∙, se to samoz°ejm∞ nelφbφ.

Bu∩me vÜak spravedlivφ. Tento stav v∞cφ vyhovoval (vyhovuje) i "leviΦßk∙m". Dovoloval jim toti₧ beze zm∞ny pracovnφch nßvyk∙ p°ejφt na nov² ₧ivotnφ styl "socialisticky pracovat, kapitalisticky ₧φt". Proto dovolovali "t∞m naho°e" jejich rozma°il² p°φstup k ₧ivotu. V∞d∞li: bude-li h∙°e p°itlaΦφme (jin²mi slovy: n∞co na n∞ vytßhneme). Jen₧e vÜechny zdroje majφ svΘ limity. Kde nic nenφ, ani Φert nebere, tak znφ hlavnφ ekonomickß pouΦka! A pak? Pak dochßzφ na lßmßnφ chleba, pak se hledajφ vinφci. Mnozφ str∙jci listopadov²ch udßlostφ se dnes podivujφ nad tφm, jak to ti komunistiΦtφ p°edßci lehce vzdali. Nevzdali, dosp∞li k lepÜφm zφt°k∙m (p°esn∞ji zßv∞r∙m) - kde u₧ nic nebylo, ani Φert nebral. Vezm∞me to jako varovßnφ.

A tak se "nßstupnickß" generace, pou₧ijeme-li termφn z ·vodnφho citßtu, zaΦala velmi zßhy d∞lit na dv∞ skupiny, by¥ ideologicky po°ßd stejnΘ: prvnφ se dostßvala rychle "nahoru" (proΦ ne, je-li tvo°enß schopn²mi lidmi), druhß zaΦala plnit ·°ady prßce a mezi ob∞ma mantinely se zaΦala pohybovat velkß skupina t∞ch, kte°φ sm²Ülφ podle toho, ke kterΘ krajnosti majφ v danou chvφli blφ₧. Prvnφ skupin∞ se vyΦφtß tunelovßnφ, nemravnost a nedostatek cti v t∞le, druhΘ zase neschopnost postarat se sßm o sebe. A - takΘ to mßme d∞diΦn∞ zak≤dovßno - nastßvß vylΘvßnφ vaniΦky i s dφt∞tem: vÜichni podnikatelΘ jsou podvodnφci, vÜichni poctiv∞ pracujφcφ (Φekajφcφ na mzdy) jsou neschopnφ. Jak je to doopravdy?

P°edevÜφm pot°ebujeme generace pracovit²ch lidφ, kte°φ n∞co skuteΦnΘho a u₧iteΦnΘho vytvß°ejφ. A je v podstat∞ jedno, °eΦeno s nadsßzkou, co to je. Jednß-li se o podnikßnφ podle vzoru "Ba¥a" nebo o poctivou prßci podle vzoru "sluÜn² pracovit² Φlov∞k". ╚eskΘ spoleΦnosti se Φasto vyΦφtß zßvist. Ze svΘ praxe finanΦnφho poradce vidφm v∞ci jinak. Mnohdy se nejednß o zßvist typu "soused mß v∞tÜφ auto, musφm ho mφt takΘ", ale o nespokojenost se stavem kdy "malΘho zlod∞je zav°ou, zatφmco velkΘho vyznamenajφ". A to u₧ nenφ o zßvisti, to je o poctivosti, o morßlce a o Φestnosti. Je zajφmavΘ sledovat, jak o zßvisti mezi lidmi Φasto hovo°φ ti, kte°φ k majetku p°iÜli "nestandardnφmi" postupy, °eΦeno zdvo°ile.

LeΦ konkrΘtn∞: nedßvno jsem si zßm∞rn∞ na vlastnφ k∙₧i vyzkouÜel slu₧by jednΘ personßlnφ agentury. Absolvoval jsem test na ·rovni kandidßtky na Nobelovu cenu za ekonomii (z praxe poradce znßm skuteΦnou situaci a znalosti v drtivΘ v∞tÜin∞ naÜich podnik∙, p°edevÜφm t∞ch "r∙zn∞ stßtnφch"). Co si bude myslet ·sp∞Ün² kandidßt agentury, kdy₧ bude muset svΘmu ÜΘfovi vysv∞tlovat, ₧e kÜeftovat s paragony od benzφnky jde jen do urΦitΘ mφry, a ₧e cestu 10krßt okolo Zem∞ po rovnφku lze p°ed finanΦnφm ·°adem kamuflovat opravdu velmi t∞₧ko. A tak mß sluÜn² ekonom skuteΦn² problΘm (jako kdysi): bu∩ se zachovß "stßtotvorn∞" a "pochopφ" - ale pak veΦer nespφ klidn∞, anebo "nepochopφ" a - oΦekßvali jsme, vß₧en² pane (soudruhu?), s ohledem na vaÜe v²sledky v agentu°e vφc?! A mφsto ekonoma si dosa∩me jakoukoliv jinou profesi. Kam takov² Φlov∞k pat°φ? Je neschopn²? Neumφ se postarat sßm o sebe?

Jin²m problΘmem je "zvyÜovßnφ vÜeobecnΘ kvalifikace". Do tΘto kategorie bezesporu pat°φ poΦφtaΦovß a internetovß gramotnost. A op∞t stejn² problΘm: jak vysv∞tlit ÜΘfovi, kter² cel² ₧ivot seΦφtal regßly ve skladu, ₧e je mo₧nΘ pou₧φt poΦφtaΦ (i kdy₧ je dnes poΦφtaΦ na stole ka₧dΘho lepÜφho ÜΘfa, resp. z presti₧nφch d∙vod∙ musφ b²t). To je ono citovanΘ "...nastoupila s urΦit²m chovßnφm, a to se ukßzalo, ₧e nefunguje". Opravdu, pot°ebujeme jinΘ lidi, ale jin² Φlov∞k neznamenß automaticky mlad² Φlov∞k. Dovolφm si op∞t osobnφ poznßmku: m∙j klient, jeÜt∞ ne Φty°icßtnφk mi na mΘ doporuΦenφ "sledujte tu v∞c na internetu, mßte ho v prßci, kdy₧ u₧ doma °φkßte, ₧e to p°ijde draho" mi nedßvno odv∞til: "ale na to jß u₧ jsem star²!" A v tom to je, ne lety, ale schopnostmi se musφme prezentovat. Ostatn∞ nenajdou-li naÜi politici lΘk na zdroje financovßnφ penzφ budou mφt padesßtnφci jeÜt∞ patnßct let do d∙chodu! A jeÜt∞ jednou: diskutuje se te∩ zda-li maturita z matematiky ano Φi ne, a kdy₧ ano, tak v jakΘm rozsahu. P°ipadß mi to jako diskuse: d²chat, ano Φi ne?

V P°erov∞, 22.2.2000
Ing. Emil DoΦkal, poradce
DOWER-D