Hi Milane a Stando,

    Australie je vskutku pro Stredoevropana kusem exotiky. Nez jsem se sam pred lety v touze po svobode letat a zpivat "jak mi zobak narost" vydal na cestu k protinozcum, nastudoval jsem o tom kontinentu vse, co bylo tenkrat dostupne. Na samem pocatku byl australsky hang-gliding pioneer neboztik Steve Coham a jeho video shot o "letani" (tenkrat jeste v uvozovkach) na Standardech na piskovych dunach. Shot, ktery se podivnym nedopatrenim dostal v 70tych letech na obrazovky Ceske Televize. A na konci byl tezky propadak, propadl jsem lasce k Australii. Zamiloval jsem se do te purity. Do te mohutnosti. Do tech barev. Do te odlehlosti. Do te volnosti. Do tech tvaru. Do te prilezitosti. Do toho tajemna a spirituality. Do tech stoupaku!! Trochu nejisty ale pripraven vyporadat se i se zhavym Australskym sluncem vystoupil jsem pak jednoho dne z letadla v Sydney - a brzy se mne dotkla i trpce exotika, kterou jsem nevycetl z zadne knihy, filmu ci vypraveni.

    Pravda, co se tyce prirodni purity Australie je skutecne kombinaci nejexotictejsich extremu. Extremni heat, extremni zima, extremni sucho, extremni deste a zaplavy, extremni pozary, extremni jednotvarnost i extremni rozmanitost. Najdes tady priklad vseho - vetsiho bratra Beskyd stejne jako Male Fatry, Prachovskych Skal i Polabske Niziny, Ostravskeho koure i Ceskeho Raje, jihomoravskeho vinohradu i Boubinskeho Pralesa, Severoceskych uhelnych krateru i Krkonosskych sjezdovek. Je tu Alpske lyzovani i tropicky prales, pisecne pouste i raselinove baziny. Sucha solna jezera i podzemni reky. Oceany a ostrovy. Toto vse je navic servirovano v ponekud neevropskych davkach. Musis byt pripraven na to, ze i kdyz stravis za volantem cely den, muzes se pritom koukat po celou dobu na stale stejny zdanlive jednotvarny vyjev. A nezavadit cestou o cloveka. Extremni vzdalenosti, extremni velikosti a extremni porce. To vse by se dalo ocekavat a nazvat to exotikou positivni. Tato exotika nebyla pro mne tedy uplnym prekvapenim.

    Co jsem vsak v Australii ani ve snu necekal, na co jsem nebyl ani stinem pripraven a co na mne zapusobilo rozhodne nejsilneji ze vsech extremu je extrem spolecensky. V dalsi socialni uvaze, snad proto, ze jsem si zvykl zit v extremnim prostredi, pouziju mozna trochu vselijakych extremnich slov, obratu a prirovnani. A dovolavam se proto vasi velkoryse tolerantnosti.

    Dnesni spolecnost Australska je spolecnosti bolave socialistickou, naivne omamenou sama sebou a manipulovanou relativne malou skupinou politickych extremistu. Spolecnosti mnoha positivnich ale take s radou negativnich vlivu na utvareni charakteru jednotliveho clena splecnosti. Nekdy natolik negativnich, ze mi privolavaji vzpominky na Socialisticke Ceskoslovensko a efect intensivniho vymyvani mozku na ty poddajnejsi ci duverive. Australie je dnes, myslim, skutecne veskrze exotickou zemi.

    Az s jistym casovym odstupem jsem dosel poznani co vezelo za rozpaky Australskych immigracnich uradu acceptovat zadosti nas, tehdy nekolika utecencu zpoza zelezne opony, o vystehovani do Australie. Australane nebyli tenkrat ani zdaleka tak privetivi jako urednici Canadskych ci JAR immigracnich uradu.