"Zφtra v 11 hodin mßm ve studiu ╚eskΘ televize na KavΦφch horßch natßΦet rozhovor o SkyFly serveru do po°adu ZavinßΦ, poje∩ se mnou. Televiznφ honorß°e b²vajφ tuΦnΘ!", telefonoval jsem ve Φtvrtek veΦer znßmΘmu beskydskΘmu polykaΦi p°eletov²ch kilometr∙ a p°φteli krßsn²ch ₧en i dobrΘho pitφ Martinovi KubeΦkovi (dßle jen Mac).

    "No jasn∞, jedu taky!", prohlßsil bez p°em²Ülenφ Mac a v pßtek v 5 hodin rßno jsme ji₧ vesele uhßn∞li po dßlnici ku Praze. Vzadu v aut∞ se kolΘbal demi₧≤n Vav°ineckΘho, kter²m jsme hodlali uctφt po naÜem zp∙sobu konferenciΘra televiznφho po°adu ZavinßΦ Milana èφmu a pochopiteln∞ takΘ samotnΘ natßΦenφ nßle₧it∞ zpest°it.

    Odpov∞dn² p°φstup k rannφmu vstßvßnφ skuteΦn∞ p°inesl svΘ ovoce a ji₧ v 8:30 jsme s pln²m demi₧≤nem Vav°ineckΘho budili pozornost ve vrßtnici budovy na KavΦφch horßch. "Neblßzn∞te a p°ij∩te a₧ za 2 hodiny", odmφtlo nßs jinak p°φjemnΘ d∞vΦe, na naÜe neobyΦejn∞ vtipnΘ poznßmky vÜak kupodivu nereagujφcφ. Zcela sprßvn∞ jsme usoudili, ₧e chyba je rozhodn∞ v nßs a rozlo₧ili jsme se tedy venku na trßvnφku. Zßrove≥ nßm pochopiteln∞ doÜlo, ₧e takhle nemo₧nφ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nem∙₧eme p°ed kamery ╚eskΘ televize. èpunt z demi₧≤nu let∞l ven, vytßhli jsme skleniΦky a rozhodli se neprodlen∞ dohnat zameÜkanΘ.

    Po prvnφ skleniΦce jsme v p°φjemnΘm rannφm slunci usoudili, ₧e na KavΦφch horßch je skuteΦn∞ krßsn∞, ale bohu₧el se tu nedß lΘtat. Ob∞ druhΘ skleniΦky, napln∞nΘ a₧ po okraj, byly p°ekvapiv∞ p°evrhnuty do trßvy, ani₧ by se jich n∞kdo z nßs dotkl. Podez°enφ padlo ihned na pra₧skΘ mravence, kte°φ si samoz°ejm∞ cht∞li taky p°ijφt na svΘ. Nem∞li jsme jim to za zlΘ a nalili si pot°etφ.



    JeÜt∞ ani nebyly t°etφ skleniΦky dopity a u₧ se kolem nßs zaΦala rßdoby nßhodn∞ trousit d∞vΦata s vÜelijak²mi pejsky na srandovnφch Ü≥∙rkßch. Nabφzely nßm, sportovc∙m a neku°ßk∙m, cigarety a vyptßvaly se, odkud jsme, co ₧e se tady na trßvnφku jako bude natßΦet a co tu teda vlastn∞ d∞lßme. NaÜt∞stφ jsme brzy prohlΘdli primitivnφ fφgle pra₧sk²ch sleΦen, kter²m Ülo jen o to jedno, tedy o Vav°ineckΘ pro Milana èφmu a posφlali jsme je houfn∞ pryΦ.

    "Sakra nenφ u₧ nßhodou jedenßct?!", zeptal se kdosi z nßs ve chvφli, kdy₧ u₧ demi₧≤n zaΦφnal mφt o hodn∞ dut∞jÜφ zvuk. Mßlem jsme to proÜvihli! Popadli jsme rychle rekvizity k natßΦenφ a hrnuli se znovu do vrßtnice.

    "┴ßß, to jste vy z toho SkyFly s tφm demi₧≤nem!", volala z p°ilehlΘ chodby asistentka re₧ie a hned nßs odvezla kamsi v²tahem. Po cest∞ jsme se dozv∞d∞li, ₧e za tuhle show dostaneme ka₧d² 1000KΦ a rßzem bylo veseleji.

    "Tak tady je maskΘrna a potom p°ij∩te tßmhle ke studiu", vysv∞tlila asistentka a odchvßtala.

    "Tak poj∩te jeden!", zavolalo po chvilce otev°en²mi dve°mi maskΘrny p°ekvapiv∞ krßsnΘ d∞vΦe a ne₧ jsem staΦil zareagovat, rozvaloval se u₧ Mac na k°esle p°ed zrcadlem. Za dv∞ minuty byl ale venku.

    "╪φkala, ₧e na takovΘm obliΦeji nenφ t°eba ·prav", prohlßsil hrd∞. "èkoda, takovß krßsnß ₧enskß", posmutn∞l Mac a Üel jsem jß. Mraky pudru na hu≥atΘm Üt∞tci zavφ°ily na mΘm obliΦeji a za chvφli jsem ho m∞l i v nose. V²slednß mrtvolnß barva mojφ tvß°e maskΘrku zjevn∞ uspokojila a vyhodila m∞ ven. Pudr na rtech v kombinaci s Vav°ineck²m chutnal obzvlßÜt∞ odporn∞. Proto₧e u₧ nebylo koho maskovat, vzala maskΘrka do rukou Kosmopolitan a usedla s natßΦkami na hlav∞ pod suÜßk. VzniklΘ situace pohotov∞ vyu₧il Mac, popadl demi₧≤n a rßzn∞ vykroΦil k suÜßku.

    Mezi tisφci p°edm∞ty na maskΘrskΘm stoleΦku bravurn∞ vyhmßtl kelφmek s reklamou Coca-Cola, zkuÜen∞ jej naplnil moravsk²m vφnem a₧ po okraj, sklonil se elegantn∞ k maskmΘrce pod suÜßk a zaΦal tam cosi drmolit. Nepochybn∞ to muselo b²t n∞co neobyΦejn∞ zajφmavΘho, proto₧e krßsnß maskΘrka zvolna odlo₧ila nudn² Kosmopolitan do klφna, nßdhern∞ se na Maca usmφvala a p°i upφjenφ Vav°ineckΘho sv∙dn∞ Üpulila rty. "Chce m∞, to je jasn²!", °φkal si v duchu Mac a vlnil se p°ed suÜßkem podobn∞, jako to kdysi bezpochyby d∞lßvali jeho domorodφ p°edkovΘ u tßborov²ch oh≥∙. Bylo mu pravda troÜku divnΘ, ₧e roztou₧enΘ d∞vΦe stßle mlΦφ, ale vysv∞tloval si to tφm, ₧e zkrßtka ohromil. Ostatn∞, nebylo by to poprvΘ a jist∞ ani naposledy. Kdy₧ postupn∞ vyprßzdnila kelφmek, vystrΦila maskΘrka hlavu z pod suÜßku a koneΦn∞ promluvila. "D∞kuji vßm za vφno, je opravdu velmi lahodnΘ. Ale vφte, ten suÜßk d∞lß takov² hluk, ₧e jß jsem tam neslyÜela ani slovo. Tak nashledanou ...!"

    Po Macov∞ ne·sp∞ÜnΘm dob²vßnφ sv∙dnΘ maskΘrky jsme se tedy rad∞ji p°esunuli ke stoleΦk∙m poblφ₧ dve°φ studia, postavili na st∙l demi₧≤n, rozlo₧ili skleniΦky a pokraΦovali v intenzφvnφch p°φpravßch na natßΦenφ. ObΦas jsme zv∞dav∞ nakoukli do vedlejÜφho studia, jestli zde Φirou nßhodou neprobφhß natßΦenφ dalÜφho dφlu Pob°e₧nφ hlφdky, ₧e by si Pamela tΘ₧ Vav°ineckΘho trochu Φmßchla. HereΦka, kterß se tam v jakΘmsi zßbavnΘm po°adu pro d∞ti groteskn∞ pitvo°ila p°ed kamerou, byla vÜak natolik hubenß, ₧e jsme se rozhodli zbyteΦn∞ nepl²tvat a dßvali rad∞ji ochutnßvat mφstnφm zam∞stnanc∙m.



    "Jß jsem po t°ech flßmech t∞sn∞ za sebou a dneska u₧ by mi to snad ani nechutnalo", pronesla zklaman∞ kostymΘrka a nabφdla nßm cigarety.

    "Hmm, dobrΘ vφno!", prohlßsil se zvednut²m oboΦφm kameraman, potßhl znovu a znalecky kousal, a₧ mu vÜechny plomby sk°φpaly.

    "Musφte jezdit Φast∞jc", konstatoval jeden z asistent∙, "tady tak dobr² vφno pijeme mßlokdy, vi∩."

    "Klucφφ, vy jste nßm tady vnesli takov² nßdhern² folkl≤r, ale kde mßte kroje?", p°ihrnula se odkudsi dalÜφ asistentka.

    "╚i si kdy Φula, ₧e piloti lΘtaj· v kroji? Mßme fajnΘ kombinΘzy, nΘ! Dones si radÜi nejak² ten kalφÜek a nevyptßvaj sa", zjednoduÜil situaci Mac a sßhl znovu po demi₧≤nu.

    "Dobr² je to kluci, v²born²! Ale jß u₧ musφm let∞t, hele p°ipravte se", chvßlil vφno usp∞chan² re₧isΘr a nßm koneΦn∞ doÜlo, proΦ tady vlastn∞ jsme.

    "Tak klucφ, na plac!", zavolala asistentka a my op∞t sesbφrali svoje rekvizity a odvß₧n∞ vyrazili.

    "Ahoj Milane, co to tady zk·ÜßÜ ... ?" volal Mac s demi₧≤nem u₧ ode dve°φ studia a pohotov∞ op∞t nalΘval. Kameraman s ob∞ma asistenty na sebe spiklenecky zamrkali, zatφmco t°etφmu asistentovi vypadla z ruky k°φda, kterou Φmßral po podlaze prapodivnΘ obrazce, kde kdo bude sed∞t, jak bude mφt kterou nohu a co si p°itom bude myslet. KonferenciΘr Milan èφma vÜak neztratil nic ze svΘho profesionßlnφho ·sm∞vu a srdeΦn∞ nßm t°ßsl pravicemi. "V²bornΘ vφno, asi se nauΦφm lφtat", prohlßsil pak po prvnφm pota₧enφ. SkleniΦku vÜak odlo₧il stranou se slovy, ₧e v celΘ budov∞ ╚eskΘ televize panuje p°φsn² zßkaz po₧φvßnφ alkoholick²ch nßpoj∙ (ale to jsou v∞ci!) a ₧e si ji dopije odpoledne po natßΦenφ. T∞₧kß zaΦßteΦnickß chyba! "Pane èφma, na tenhle zßb∞r si musφte oblΘct to ÜedΘ sako, co visφ u re₧isΘra za dve°ma!", upozornila kostymΘrka a zatφmco se d∙v∞°iv² konferenciΘr odebral hledat ÜedΘ sako, byla jeho skleniΦka velmi rychle odpa°ena.

    Posadili jsme se i s demi₧≤nem a skleniΦkami do sv∞tla reflektor∙ p°ed t°i kamery, strΦili nßm za triΦka mikrofony, p°isedl Milan a zaΦali jsme klßbosit o lΘtßnφ a₧ se nßm od hub prßÜilo. Vesele jsme po sob∞ s Macem pomrkßvali, jak nßm to krßsn∞ jde, kdy₧ vtom se z reproduktor∙ na st∞n∞ ozvalo - "Dobr², jedem!". Milan b∞hem jedinΘ sekundy nasadil profesionßlnφ ·sm∞v a souΦasn∞ zm∞nil dr₧enφ t∞la a zabarvenφ hlasu, zatφmco my s Macem jsme oba zkoprn∞li p°ekvapenφm, siln∞ v obliΦejφch pobledli a dokonale ztuhli hr∙zou. Dßl nßsledoval nepublikovateln² v²padek mozk∙ jako u maturity nebo na prvnφm rande, o Φem₧ se m∙₧e ka₧d² p°esv∞dΦit shlΘdnutφm ned∞lnφho po°adu ZavinßΦ. Sami jsme velice zv∞davi, co jsme to tam vlastn∞ blßbolili.

    "Hele klucφ, brzo p°ije∩te zas!", louΦili se s nßmi zam∞stnanci ╚eskΘ televize a my se t∞₧ce odpotßceli k v²tahu.

    "Za tisφc korun tady budu jezdit t°eba ka₧d² den", utrousil pak u₧ ve v²tahu Mac, zmßΦkl tlaΦφtko "P" do p°φzemφ a v²tah se rozjel p°ekvapiv∞ nahoru.

    Tak₧e jsme vlastn∞ popφjeli Vav°inca v pra₧skΘm sklφpku na KavΦφch horßch, jeÜt∞ za to dostali n∞jakΘ ty chechtßky a dokonce nßs zvali, a¥ p°ijedem zas. No tak na tohle hned tak nezapomeneme ...