Sklad - MetodickΘ poznßmky

Spoluprßce s Φφselnφky

• Splatnost se p°ebere p°i vystavenφ faktury a poΦφtß se ode dne vystavenφ.

• Sloupec z adresß°e se pou₧ije pro urΦenφ prodejnφch cen.

• DI╚ mß v²znam pro p°φjmy. Pokud chybφ, sklad p°edpoklßdß, ₧e jde o neplßtce.

• Skupina v adresß°i se dß pou₧φt p°i hromadnΘ fakturaci. Takto lze p°i mnoha firmßch rozd∞lit firmy do skupin a ka₧dou skupinu fakturovat zvlßÜ¥. M∙₧ete nap°φklad vybran²m firmßm zadat do pole Skupina ·daj S01 a p°i hromadnΘ fakturaci pak zadat, ₧e chcete fakturovat jen tuto skupinu.

• Pokud se ve skladovΘ kart∞ vyplnφ JKPOV nebo harmonizovan² Φφselnφk, p°ebφrß se sazba DPH z Φφselnφku, pokud se nalezne polo₧ka, odpovφdajφcφ prvnφm Φφslicφm. Harmonizovan² Φφselnφk mß p°ednost p°ed JKPOV.

Tvorba skladov²ch Φφsel

Skladovß Φφsla lze tvo°it libovoln∞ tak, aby v jednom skladu neexistovaly dv∞ stejnß skladovß Φφsla. Obecn∞ m∙₧e skladovΘ Φφslo obsahovat i pφsmena a dalÜφ znaky. Pro vφce polo₧ek ve sklad∞ je ale dobrΘ si p°ipravit systΘm s rozd∞lenφm na skupiny, p°φpadn∞ i podskupiny tak, aby byla lepÜφ mo₧nost globßlnφ orientace ve skladu. Osv∞dΦujφ se nßsledujφcφ pravidla:

• Skladovß Φφsla tvo°it tak, aby se dala dob°e pamatovat. Nap°φklad takto:

  1. LI ORAN limonßda oran₧.
  2. LI CITRO limonßda citron
  3. LA 0.3 lßhev 0.33 litru
  4. LA 0.7 lßhev 0.7 litru
  5. MY SERIK m²dlo Üe°φk ... atd. si skladnφk snadno zapamatuje a zapamatuje si to rychle i novß sφla. Navφc se program chovß inteligentn∞ v p°φpad∞, ₧e zadßte skladovΘ Φφslo ne·pln∞. Nap°φklad skladovΘ Φφslo LI C je dostateΦn∞ jasnΘ pro to, aby program pochopil, co chcete. Pokud si skladovß Φφsla ud∞lßte takto:

1. 15012 limonßda oran₧.
2. 15013 lßhev 1.5l
3. 15014 lßhev 0.33l
4. 15015 m²dlo Üe°φk
5. 15016 limonßda citron ... budou velmi podobnß Φφsla ·pln∞ r∙zn²ch polo₧ek a je velkΘ riziko omyl∙. ╚asem si na to skladnφk sice zvykne, ale m∙₧e to trvat velmi dlouho.

• UrΦete pevn∞ strukturu poΦßtku skladovΘho Φφsla. V p°edchozφm p°φpad∞ je mo₧nß struktura naznaΦena. Jako v²hodnΘ se ukazuje urΦit pevn∞ v²znam prvnφch dvou znak∙, u v∞tÜφch sklad∙ prvnφ znak jako skupinu a v ka₧dΘ skupin∞ dva a₧ t°i znaky jako podskupinu. TakovΘ rozd∞lenφ mß v²znam jednak pro skladnφka (vφ nap°φklad, ₧e vÜechny limonßdy zaΦφnajφ "LI"), jednak pro tisky, kde je mo₧nΘ vytisknout p°ehledy podle takto urΦen²ch skupin.

Toto pravidlo souvisφ takΘ s pou₧φvßnφm vratn²ch obal∙ a sazeb. Je lepÜφ, kdy₧ pro tyto polo₧ky je takΘ urΦena zvlßÜtnφ skupina (nap°. vÜechny obaly zaΦφnajφ "OB").

• Obecn∞ by ve skladovΘm Φφsle m∞ly b²t nap°ed "d∙le₧it∞jÜφ" ·daje (druh v²robku), pak bli₧Üφ specifikace a nakonec ·daje "pod°adnΘ", nap°φklad ·daj o balenφ.

• PoΦφtejte s tφm, ₧e v evidenci budou "mrtvΘ" karty (ukonΦenß v²roba apod.), kterΘ je dobrΘ mφt n∞kde na jednΘ hromad∞. Rezervujte si pro takovΘ karty nap°φklad skupinu "ZZ" (zahozeno, bude na konci seznamu) a vy°azenφ karty provedete tak, ₧e na zaΦßtek dosavadnφho skladovΘho Φφsla p°ipφÜete "ZZ ". SkuteΦnou likvidaci karty m∙₧ete ud∞lat a₧ tehdy, kdy₧ se na ni neodkazujφ ₧ßdnΘ doklady.

Tvorba prodejnφch cen a zaokrouhlovßnφ

Zaokrouhlovßnφ

1. Da≥ovΘ doklady jsou zaokrouhlovßny tak, ₧e celkovΘ ceny bez dan∞ jsou pro ka₧dou sazbu DPH seΦteny, zaokrouhleny na desetnφky a k tomu je spoΦφtßna da≥ se zaokrouhlenφm na desetnφky nahoru.
2. Ostatnφ doklady jsou zaokrouhlovßny pouze na halΘ°e.
3. Prodejnφ ceny jsou zaokrouhlovßny nahoru na dan² poΦet platn²ch a desetinn²ch mφst. Zde m∙₧e vzniknout kombinacφ zaokrouhlenφ prodejnφ ceny a da≥ovΘho dokladu viditelnß odchylka od nabφzenΘ ceny, proto je dobrΘ nechat radÜi v∞tÜφ poΦet desetinn²ch mφst. Nezapome≥te na to, ₧e uvnit° programu se pracuje v₧dy s cenami bez dan∞. P°i malΘm poΦtu levn²ch polo₧ek to zp∙sobuje, ₧e prodej je n∞kdy o desetnφk dra₧Üφ kv∙li koneΦnΘmu zaokrouhlenφ DPH.
4. JednotkovΘ ceny jsou v dokladech v₧dy dopoΦφtßny z celkovΘ ceny bez dan∞ a jsou zaokrouhlenΘ na dan² poΦet desetinn²ch mφst.

Tvorba prodejnφch cen

P°i prodeji lze pou₧φt n∞kolik zp∙sob∙ tvorby cen. NejjednoduÜÜφ postup je p°φmo psßt do dokladu jednotkovou cenu. Je to p°ijatelnΘ tam, kde je mßlo polo₧ek na sklad∞ nebo tam, kde se ceny urΦujφ vylo₧en∞ individußln∞ pro ka₧d² p°φpad. DalÜφ mo₧nost je urΦit prodejnφ ceny p°φmo ve skladov²ch kartßch pro ka₧dou kartu individußln∞ a poslednφ mo₧nost je vyu₧φt cenovΘ skupiny - tento zp∙sob u₧ vy₧aduje pom∞rn∞ peΦlivou p°φpravu. Obecn∞ platφ - Φφm vφce v∞cφ ve sklad∞ a Φφm menÜφ pravomoc skladnφka, tφm lΘpe je t°eba domyslet systΘm cen.

1. Ceny se zadßvajφ individußln∞. VhodnΘ pro velmi mßlo karet a velmi volnou tvorbu cen. P°i tomto zp∙sobu se cena vyplnφ a₧ v dokladu. Toto je prakticky jedin² zp∙sob, pou₧iteln² p°i p°φjmech do skladu, kde ceny stßle kolφsajφ. U prodej∙ je tato metoda velmi citlivß na lidsk² faktor a proto nenφ vhodnß tam, kde se pracuje Φasto ve stresu.

2. Ceny jsou ve skladov²ch kartßch. Tento zp∙sob je nejΦast∞jÜφ. P°i tomto zp∙sobu mß ka₧dß skladovß karta sprßvn∞ vypln∞nou v²chozφ cenu a p°irß₧ky pro jednotlivΘ prodejnφ ceny. Karty jsou za°azeny do cenovΘ skupiny 0. P°i prodeji skladnφk zadßvß pouze poΦet kus∙ a cenu program p°ebφrß z karty. P°i nßkupu je nutnΘ dßt pozor na ΦastΘ odchylky cen - m∞la by se pou₧φvat cena, za kterou byl materißl skuteΦn∞ nakoupen. Zm∞na prodejnφ ceny se provßdφ individußln∞ opravou ve skladovΘ kart∞.

3. Ceny ze skladov²ch karet s pou₧itφm cenov²ch skupin. VhodnΘ pro v∞tÜφ mno₧stvφ polo₧ek. Postup je obdobn² s tφm rozdφlem, ₧e je p°edem p°ipravena tabulka cenov²ch skupin s p°irß₧kami, vhodn²mi pro urΦit² charakter zbo₧φ (nap°φklad skupina 1 pro b∞₧nΘ zbo₧φ mß p°irß₧ku 10%, pro "luxusnφ" zbo₧φ se pou₧ije skupina 2 s nastavenou p°irß₧kou 20%). Ka₧dß karta je za°azena do urΦitΘ cenovΘ skupiny s mo₧nostφ pou₧φt i skupinu 0 pro v²jimky. Tato metoda je vhodnß, je - li ve sklad∞ mnoho podobn²ch polo₧ek a bylo by ne·nosnΘ m∞nit cenu ka₧dΘ polo₧ky individußln∞. Zm∞na prodejnφch cen se provßdφ individußln∞ opravou v²chozφ ceny ve skladovΘ kart∞ nebo hromadn∞ opravou v tabulce cenov²ch skupin a nßsledn∞ funkcφ Special-V²m∞na sazeb.

Okam₧itou zm∞nu prodejnφch cen lze pro kartu provΘst p°i nßkupu zbo₧φ tak, ₧e do polφΦka C.p. vyplnφte znak N (novß cena). P°i za·Φtovßnφ dokladu se jednotkovß cena p°enese do karty a vÜechny nßsledujφcφ prodeje ji₧ pou₧ijφ novΘ prodejnφ ceny podle zadan²ch p°irß₧ek. Toto se ned∞lß, kdy₧ se Vßm povede v²hodnß koup∞ za ni₧Üφ cenu, ne₧ je obvyklΘ.

Metoda FIFO

Metoda FIFO skladu DEKAMERON pracuje tak, ₧e si pamatuje ceny vÜeho, co jde "dovnit°". Kdy₧ jde potom materißl "ven", vybere program p°i za·Φtovßnφ dokladu ceny nejstarÜφch polo₧ek na sklad∞ a odeΦte od nich vydanΘ mno₧stvφ a pom∞rnou cenu. Tento postup nenφ mo₧nΘ p°φmo ovlivnit. Je t°eba si uv∞domit, ₧e cenu poΦφtß z polo₧ek, kterΘ jsou k dispozici ve chvφli, kdy se za·Φtovßnφ provßdφ. Mechanizmus je jeÜt∞ dopln∞n polo₧kou pro mno₧stvφ a cenu ze stornovan²ch doklad∙, kterΘ se chovajφ jako nejstarÜφ a likvidujφ se v₧dy jako prvnφ.

V praxi to vypadß v ideßlnφm p°φpad∞ takto:

Prvnφ prodej Φerpal z nejstarÜφho nßkupu s kusovou cenou 10,-KΦ. Druh² prodej pou₧il zbyl²ch 10 ks z prvnφho a 10 ks druhΘho nßkupu, proto je jeho po°izovacφ cena 10*10 + 10*16 = 260.

Opo₧d∞n∞ evidovanΘ nßkupy vedou obecn∞ ke kolφsßnφ po°izovacφch cen a proto je velmi dobrΘ tyto p°φpady omezit na minimum.ObdobnΘ problΘmy vznikajφ v p°φpad∞, kdy₧ dodavatel nap°φklad p°i nßkupu deseti palet zbo₧φ dodß jedenßctou "grßtis". Pokud to p°esn∞ tak pou₧ijete ve svΘ evidenci, bude pro n∞kterΘ prodeje po°izovacφ cena nulovß. V globßlnφm m∞°φtku to nevadφ, ale m∙₧e to zp∙sobit °adu problΘm∙ zejmΘna na konci roku a takΘ v p°φpadech, kdy se materißl vydßvß na r∙znß st°ediska a chcete p°esn∞ sledovat jejich hospodß°sk² v²sledek.

V praxi se Φasto stßvß, ₧e se do skladu p°ijme polo₧ka, ale nenφ dosud k dispozici faktura. Pokud skladnφk Φekß na fakturu a u₧ zaΦne prodßvat, stane se nap°φklad toto: Prvnφ nßkup bude do poΦφtaΦe zaveden a₧ nakonec po realizaci obou prodej∙. Proto₧e poΦφtaΦ nevφ, ₧e takovß dodßvka existuje, pou₧ije tu, kterou mß k dispozici:

Proto₧e nejstarÜφ nßkup se dostal do evidence pozd∞, jsou realizovanΘ prodeje ocen∞ny drß₧ a nßsledujφcφ prodej bude naopak levn∞jÜφ. Prodej pou₧il nejstarÜφ nßkup, kter² byl k dispozici v okam₧iku za·Φtovßnφ. Kv∙li opo₧d∞nφ to byl a₧ druh², dra₧Üφ p°φjem.

Pokud p°ijmete zßpornΘ mno₧stvφ, bude po°izovacφ cena urΦena p°esn∞ stejn∞, jako by bylo toto mno₧stvφ b∞₧n²m zp∙sobem vydßno. Cena se m∙₧e liÜit od ceny, kterou uvedete v p°φjemce.

Pokud vydßte zßpornΘ mno₧stvφ, bude p°ijato za nejvφce pravd∞podobnou cenu. Ta se urΦφ podle mo₧nostφ jako pr∙mernß cena zbo₧φ na kart∞, jako v²chozφ cena a nejde - li ani to, pou₧ije se cena z dokladu.

Storna

Storna by se m∞la d∞lat co mo₧nß nejmΘn∞. Storno zruÜφ za·Φtovan² doklad tak, aby co mo₧nß nejlΘpe vrßtil stavy tak, jako by doklad nebyl nikdy za·Φtovßn. V praxi to mß °adu omezenφ, souvisejφcφch s DPH a s metodou FIFO.

Kdy d∞lat storna:

- Kdy₧ na chybu p°ijdete ihned po za·Φtovßnφ dokladu.

- Kdy₧ to nejde vy°φdit jinak a doklad o prodeji jeÜt∞ neopustil VaÜi firmu.

Kdy storna NED╠LAT:

- Kdy₧ u₧ doklad opustil VaÜi firmu nebo proÜel p°iznßnφm DPH. V tom p°φpad∞ vystavte opravn² doklad.

- Kdy₧ se p°i nßkupu spletete jen v cen∞. Upozorn∞te na to ·Φtßrnu a ve sklad∞ to nechte b²t.

- Kdy₧ je z p°φjmu u₧ Φerpßno a je mo₧nΘ to ud∞lat jak²mkoli jin²m zp∙sobem. M∙₧ete ud∞lat na rozdφlnΘ mno₧stvφ novou p°φjemku nebo v²dejku.

Podrobnosti o stornech

Storno v²deje vrßtφ vydan² materißl zpßtky na sklad. Provede to tak, ₧e vrßcenΘ mno₧stvφ je v danΘ po°izovacφ cen∞ ulo₧eno jako nejstarÜφ neprodan² nßkup a nejd°φve se Φerpß.

Storno p°φjmu je mo₧nΘ bez problΘmu provΘst, dokud se z dokladu jeÜt∞ neΦerpalo. Pokud se stornuje pozd∞ji, je nutnΘ vypo°ßdat ji₧ prodanΘ mno₧stvφ, co₧ m∙₧e ovlivnit ceny. P°i stornu p°φjmu se odeΦte ze stavu mno₧stvφ a cena, uvedenß v dokladu. Pokud se z dokladu ji₧ Φerpalo, je vyΦerpanΘ mno₧stvφ ulo₧eno obdobn∞, jako p°i stornu prodeje a je zpracovßno p°i nejbli₧Üφm prodeji. Proto₧e jde o zßpornΘ Φßstky, m∙₧e dojφt ke zkreslenφ po°izovacφch cen jednotliv²ch v²dejek a prodej∙, nßsledujφcφch po stornu, zejmΘna v p°φpadech, kdy je stornovan² doklad nahrazen ihned nov²m se stejn²m mno₧stvφm, ale jinou jednotkovou cenou. Pak se cel² rozdφl cen promφtne do nejbli₧Üφho v²deje.

Uzßv∞rka skladu

Uzßv∞rka skladu vyΦistφ evidenci od star²ch doklad∙ a nahradφ je pro ka₧d² sklad jednφm dokladem se stavem ke dni uzßv∞rky. Uzßv∞rka se d∞lß podle mno₧stvφ doklad∙ a pot°eby jednou roΦn∞ a₧ jednou m∞sφΦn∞. Postup uzßv∞rky je nßsledujφcφ:

1. Program si prov∞°φ stav skladu (kontrola integrity) a prov∞°φ, zda v uzavφranΘm obdobφ nejsou doklady ve stavu Za·Φtovßno-odlo₧eno. Pokud ano, nepokraΦuje.

2. Program si spoΦφtß stavy v okam₧iku uzßv∞rky a vÜechny starÜφ doklady ulo₧φ do adresß°e s nßzvem

USddmmrr, kde ddmmrr je den, m∞sφc a rok, ke kterΘmu se uzßv∞rka d∞lß. Nap°φklad uzßv∞rka k 31.12.1993 ulo₧φ starΘ doklady do adresß°e US311293.

3. Vytvo°φ se doklady o stavech na sklad∞ s Φφslem N0/rok pro ka₧d² sklad.. P°i pou₧itφ vratn²ch obal∙ se vytvo°φ tΘ₧ soubor s poΦty obal∙, p∙jΦen²ch jednotliv²m firmßm.

R∙znΘ

P°eΦerpßnφ

Sklad dovoluje p°eΦerpßvat zßsoby. Takto lze pracovat operativn∞ji, proto₧e m∙₧ete prodßvat ihned po fazickΘm p°φjmu zbo₧φ, ani₧ by bylo nutnΘ Φekat na fakturu s cenami. Je ovÜem nutnΘ toto dr₧et na p°ijatelnΘ ·rovni.

P°eΦerpan² doklad je ve stavu Odlo₧eno. Existuje - li jedin² takov² doklad v uzavφranΘm obdobφ, nelze uzßv∞rku provΘst.

P°eΦerpanΘ doklady je nutnΘ "dokonΦit" pracφ Special-ZvlßÜtnφ operace-Za·Φtuj odlo₧enΘ co nejd°φve po p°ijetφ chyb∞jφcφho zbo₧φ. Pokud ponechßte dlouhodob∞ p°eΦerpanΘ doklady, budou nakonec ocen∞ny podle mnohem nov∞jÜφch p°φjm∙ a m∙₧e dojφt ke zkreslenφ skuteΦnΘho stavu zßsob k urΦitΘmu dni.

O po°izovacφ cen∞ doklad∙, u nich₧ doÜlo k p°eΦerpßnφ, se ne·Φtuje. Toto se t²kß celΘho dokladu bez ohledu na to, v jak podstatnΘ Φßsti k p°eΦerpßnφ doÜlo. M∙₧e to vΘst k podstatnΘmu zkreslenφ - "vylepÜenφ" hospodß°skΘho v²sledku firmy v ·Φetnictvφ o po°izovacφ cenu t∞chto prodej∙. K pro·Φtovßnφ dojde a₧ po vyΦφslenφ celΘ po°izovacφ ceny funkcφ Za·Φtuj odlo₧enΘ.

P°evody mezi sklady

Sklad neumφ p°φmo provßd∞t p°evody, Proto je nutnΘ pou₧φt dva doklady - v²dejku z p°edßvajφcφho skladu a p°φjemku do p°ejφmajφcφho ve stejnΘ cen∞ a stejnΘ struktu°e materißl∙. Je t°eba postupovat nßsledovn∞:

V²dejka musφ obsahovat v poli Sklad Φφslo vydßvajφcφho skladu a v poli St°edisko Φφslo p°ijφmajφcφhu skladu.

P°φjemka obsahuje v poli Sklad Φφslo p°ijφmajφcφho skladu a v poli St°edisko Φφslo vydßvajφcφho skladu.

P°φjemka musφ b²t vystavena a₧ po vystavenφ v²dejky v p°esn∞ stejn²ch cenßch, jako v²dejka, jinak dojde p°i spot°eb∞ ke zkreslenφ nßklad∙.

Ocen∞nφ souvisφ s vnitropodnikovou metodikou. V²dejku je mo₧nΘ ocenit po°izovacφmi cenami - obvykl² zp∙sob nebo smluvnφmi (vnitropodnikov²mi) cenami. Ve druhΘm p°φpad∞ je obtφ₧n∞jÜφ metodika ·Φetnictvφ, proto₧e to vede na prßci s vnitropodnikov²mi nßklady a v²nosy. I p°i pou₧itφ vnitropodnikov²ch cen je skuteΦnß cena vyskladn∞nΘho materißlu dßna metodou FIFO a bude odliÜnß od ceny, uvedenΘ na v²dejce.

P°enos do ·Φetnictvφ zßle₧φ na metodice firmy - p°i metod∞ B se ne·Φtuje, p°i metod∞ A se osv∞dΦuje ·Φtovat p°es ·Φty "na cest∞". Metodika musφ urΦit, komu zßsoby "na cest∞" pat°φ, zda jeÜt∞ p°edßvajφcφmu, nebo u₧ p°ijφmajφcφmu st°edisku.

Spoluprßce s ·Φetnictvφm DEKAMERON

Do ·Φetnictvφ Dekameron se mohou p°enßÜet po₧adavky na za·Φtovßnφ pro ka₧d² realizovan² doklad. V ·Φetnictvφ musφ b²t p°ipraveny ·Φetnφ p°edpisy pro vÜechny p°φpady tak, aby se doklady ·Φtovaly podle po₧adovanΘ metodiky pro jednotlivΘ sklady. Vlastnφ za·Φtovßnφ se provede v ·Φetnictvφ funkcφ Special-Automatick² p°φjem. Proto₧e jde o nßroΦn∞jÜφ operaci, je dob°e t∞sn∞ p°ed tφm ud∞lat zßlo₧nφ kopii. Je - li sklad na jinΘm poΦφtaΦi, ne₧ ·Φetnictvφ, lze data p°enßÜet pomocφ diskety funkcφ PomocnΘ-P°enos do ·Φetnictvφ.

Proto₧e automatizovan² p°enos do ·Φetnictvφ je pom∞rn∞ nßroΦn² na p°esnou metodiku, je vhodn² a₧ pro sklady, kde objem doklad∙ by p°φliÜ zv²Üil nßroky na prßci ·Φtßrny. Pro malΘ objemy doklad∙ je jednoduÜÜφ ·Φtovat ruΦn∞, p°φpadn∞ p°enßÜet nap°φklad pouze vystavenΘ faktury.

Je velmi dobrΘ, kdy₧ pro automaticky ·ΦtovanΘ doklady je v ·Φetnictvφ vyhrazena zvlßÜtnφ °ada, do kterΘ se ruΦn∞ v∙bec ne·Φtuje ani jinak se do nφ nezasahuje s v²jimkou p°φpad∙, kdy dojde k n∞jakΘ kolizi (nap°φklad neprojde doklad o stornu nebo se dßvka s doklady ztratφ). Obdobn∞ je dobrΘ si ujasnit analytickΘ ·Φty tak, aby bylo mo₧nΘ porovnßvat ·Φetnictvφ se skladem.

Co se p°enßÜφ:

• - Zßznamy o ka₧dΘm dokladu podle toho, jak jsou nastavenΘ parametry skladu. Zßznam se p°edß v okam₧iku za·Φtovßnφ dokladu bez ohledu na to, zda je znßmß jeho po°izovacφ cena.
• - Zßznam o ka₧dΘm stornu
• - Zßznamy o fakturßch, vystaven²ch funkcφ Special-Fakturace
• - Zßznamy o dodateΦn∞ dopoΦφtan²ch po°izovacφch cenßch
• - Zßznamy o vystaven²ch a stornovan²ch zßlohov²ch fakturßch
• Nep°enßÜφ se informace o rezervaci dokladu.
• Nep°enßÜφ se ·daje o dokladech s poΦßteΦnφmi stavy, vytvo°en²ch p°i uzßverce skladu.
• Informace o faktu°e, vystavenΘ souΦasn∞ s dodacφm listem (platba FA) se p°enesou jako souΦßst zßznamu o dodacφm listu.

┌Φetnφ p°edpisy

┌Φetnφ p°edpisy se vytvß°ejφ v ·Φetnictvφ a slou₧φ k za·Φtovßnφ p°ijat²ch po₧adavk∙ ze skladovΘ evidence. ObecnΘ informace o jejich tvorb∞ a pou₧itφ jsou v dokumentaci ·Φetnictvφ. Nßsledujφcφ tabulka uvßdφ p°esn² v²znam jednotliv²ch mo₧n²ch parametr∙ ·Φetnφho p°edpisu tak, jak jsou hodnoty p°edßvßny skladov²m programem:

**) - Tyto ceny nemajφ smysl pro doklady, pro kterΘ nebyla zcela urΦena po°izovacφ ceny (odlo₧enΘ doklady a jejich storna).

Prvnφ t°i pφsmena Φφsla ·Φetnφho p°edpisu (v p°φklad∞ ZBZ) musφ souhlasit se znaky, uveden²mi v tabulce sklad∙ ve sloupci Prefix. Od zßkladnφch ·Φetnφch p°edpis∙ lze odvodit dalÜφ, nap°φklad p°edpis pro do·Φtovßnφ po°izovacφ ceny bude stejn², jako pro prodej, ale bude obsahovat jen poslednφ dva °ßdky a bude mφt Φφslo ZBZPFAP, resp. ZBZPHOP. P°edpisy pro storno budou obdobnΘ s opaΦn²mi cenami (-1 a₧ -20) a budou mφt Φφsla nap°. ZBZPFAS. Podrobnosti o tvorb∞ ·Φetnφch p°edpis∙ naleznete v p°φruΦce pro ·Φetnictvφ.