Svět hardware: novinky, recenze, tipy, texty, ovladače.
titulní strana Kulicka náš bazar Kulicka zaměstnání Kulicka inzerce Kulicka o nás
Svět Hardware
Case/skříně
CD
Digitální obraz
Disky
DVD
Chladiče
Klávesnice
Kutilův koutek
Modemy
Monitory
MP3
Ostatní
Paměti
Procesory
Převážně nevážně
Řadiče
Scannery
Síť
Tiskárny
Tiskové zprávy
USB
Videokarty
Základní desky
Zvuk
Svět Hardware



GO sada
Nokia 3310


8 590,- Kč
s DPH



Člen IMS

Rychlost na prvním místě - pipelining v procesoru - co to je?
(Procesory, 27.11.2000 11:00, autor "EP")  
Doporučit článek Odeslat mail autorovi Vytisknout článek
 

V souvislosti s uvedením Pentia 4 se hovoří o dvacetifázovém pipeliningu. Pentium III jej mělo desetifázový. Zní to moc pěkně. Co to ale je? Podíváme se na to takovým lidským, zjednodušeným pohledem.

Úkolem procesoru je najít a vyzvednout data z paměti, dekódovat instrukce, aplikovat instrukce na data a uložit výsledek do paměti. A to pořád dokola. Když budeme předpokládat, že procesor zvládne všechny tyto operace provést vždy v jednom taktu, pak 200 MHz bude znamenat dvojnásobek zpracovaných instrukcí než 100 MHz. Jenže v každé době existují technologické a ekonomické limity, zabraňující nám dostat se přes určitou frekvenci. Takže co když je náš limit 100 MHz? Můžeme proces zpracování rozdělit na více částí, a každou z nich potom zpracovat v jednom taktu. Podaří li se nám rozfázovat potřebnou práci například do deseti operací, z nichž každá bude zpracovávána v jednom taktu, můžeme svůj 100 MHz limit obejít a získáme možnost dosáhnout 1000 MHz. To vlastně základ pipeliningu. Zní to skvěle, i na pouzdře našeho procesoru se to bude dobře vyjímat (těch nul… a nebo tam dáme Giga? ;-). Hlodá ve vás červ pochyb jestli jsme si pomohli, když před tím jsme v jednom taktu zvládli tolik co nyní v deseti? Ale ano, pomohli. Můžeme totiž zavést do zpracování "pásovou výrobu". Přece se, zatímco bude vždy jedna jednotka pracovat, nebudou ostatní nudit. Vstupní jednotka tedy může v každém cyklu začít zpracovávat další úkol a ostatní ji následují. K prostojům nám tedy dochází jen při začátku práce a na jejím konci. Takže máme jen o něco málo méně práce odvedeno za stejný počet cyklů. Cykly jsou ale desetkrát častější. Je tedy množství vykonané práce téměř desetinásobné? Bylo by to moc dobré, ale i přes obecnost našeho pohledu musíme zohlednit to, že některé instrukce jsou závislé na výsledcích jiných, ještě nedokončených.

Aby nedocházelo k množení se čekacích stavů, používá se předpovídání (branch prediction) těchto mezivýsledků. I když je velmi úspěšné-asi devadesát procent, tak nám zbývá asi deset procent špatně předpovězených hodnot, po nichž můžeme deset taktů (v našem příkladu) označit jako neproduktivní, protečený čas. Předpovídání bývá zapotřebí pro deset až dvacet procent zpracovávaných instrukcí. Vezmeme-li v úvahu, že deset procent z nich je neúspěšných, což z celkového zpracovávaného objemu potom dělá jen jedno až dvě procenta, může se to zdát zanedbatelné. Ale ouha. U Pentia III se takto způsobená ztráta výkonu udává mezi dvaceti až třiceti procenty. To tedy není málo. Pentium4 má dvojnásobně dlouhý pipelining, což mu na jedné straně umožní dosáhnout vyšších frekvencí, na straně druhé se při každé chybě v předpovídání ztratí dvojnásobné množství pracovních cyklů. Takže i přes to, že u Intelů na předpovídacím algoritmu jistě zapracovali, na shodné frekvenci by bylo Pentium 4 pomalejší než PentiumIII. Jelikož se ovšem na stejné frekvenci neobjeví, tak se nejedná o tragédii.

Nepříjemnou vlastností tohoto postupu je však to, že budu-li něco dělat sám, potřebuji jeden stůl (dejme tomu, že jsem úředník). Rozdělím-li si práci s kolegou – jeden z nás bude zpracovávat finanční problémy a druhý personální, budeme potřebovat dva stoly a dvě židle. Pentium 4 má také dvojnásobnou plochu než Pentium III. Výroba je tedy finančně náročnější. Celá záležitost samozřejmě není tak jednoduchá (například k eliminaci čekacích stavů se používá i OOO-Out of order execution-zpracování mimo pořadí, při pipeliningu si lze pomoci softwarově přeřazením instrukcí…), ale jistě je dobré mít určitou představu o čem se hovoří,když se řekne pipelining.

 
Průměrné hodnocení článku: 1,65 (hodnotilo 46 čtenářů)
Oznámkujte článek jako ve škole 1  2  3  4  5 

Další články na podobné téma
Nenalezen žádný článek

Diskuze: 1 příspěvek
 


Sledovat příspěvky z diskuze mailem: 



Vyhledávání
Jak hledat ?


Reklama


HotRod 100 Pro, ATA/100, RAID
1 730,- Kč
Abit SL6, i815, Socket 370
5 485,- Kč
GeForce2 MX, 32MB, TV-out
5 095,- Kč
HDD WD 10,0GB, ATA/100
4 165,- Kč
AOpen CD-ROM 950E, IDE, 50x
1 480,- Kč
CD-R OEM 8x, zelenomodré
16,- Kč
Acer ScanPrisa 3300U, USB, 600x1200dpi
2 590,- Kč
Acer V771, 17", MPRII
8 600,- Kč
Ceny platí od 20.11.
Všechny ceny jsou bez DPH.

LEVI International a.s.


Dnešní články
Zobraz další články
Desky pro Athlony s podporou DDR SDRAM přichází – Iwill KA266R
(Zpráva, Základní desky)

Jaká je tedy situace na počítačovém trhu v oblasti základních desek s podporou DDR pro platformu Athlon/Duron? V brzké době bude zcela určitě nabídek dostatek, a navíc nejen s čipsety od AMD, ale do hry se snaží vstoupit i ALi.


DDR paměti - jak je to vlastně s kompatibilitou
(Zpráva, Paměti)

V současné době běžně používané paměťové moduly SDRAM již svými parametry nestačí odolávat podstatně mladším DDR pamětem, které se stále více dravěji tlačí na trh s PC komponenty. A to i přes zvýšení rychlosti SDRAM pamětí na standard 133 MHz (standard PC133) a dokonce některé firmy již vyrábějí i 150 MHz moduly.



Nejčtenější články

Bootování počítače (Windows) mnohokráte rychleji! (4051)

Neuvěřitelně tichý harddisk (3069)

Pentium 4 – výkon (1) (2656)

CHladicí turbíny - vysoké frekvence si žádají své (2507)

Základní deska MSI K7T Pro2-A (2444)

Nejrychlejší intelovský procesor v prodeji ! (1958)


Copyright c 1998-2000 Micronic Přerov s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Používáme redakční systém RedSys 2.0, který dodala firma ABC Systems s.r.o.