MikolßÜ Chadima v rozmezφ dvaceti let


Saxofonista, kytarista a zp∞vßk MikolßÜ Chadima sice v poslednφch letech pon∞kud omezil Φinnost svΘho MCH Bandu, to vÜak neznamenß, ₧e by se Chadimova diskografie p°estala rozÜi°ovat. Postupn∞ toti₧ vychßzejφ nahrßvky z dob, kdy na oficißlnφ zve°ej≥ovßnφ jeho tvorby nebylo ani pomyÜlenφ, a navφc MikolßÜ v minul²ch letech natoΦil dv∞ alba mimo skupinu - Pseudemokritos (s kytaristou Peterem Binderem a basistou AleÜem Charvßtem) a Pr∙hlednφ lidΘ (s bubenφkem Pavlem Fajtem). Te∩ je tu novß nahrßvka MCH Bandu po Üesti letech - album Karneval. Zßrove≥ s nφm vydala pra₧skß firma Black Point kompaktnφ disk ZabijaΦka, koncertnφ zßznam skupiny The New Rock And Jokes Extempore Band z roku 1979.

MikolßÜ Chadima se tehdy v Extempore stal dominujφcφ osobnostφ a ZabijaΦka byla d∙le₧it²m momentem zlomu. Vznikla potΘ, co skupinu opustil zp∞vßk, texta° a skladatel Jaroslav Jeron²m Neduha - sφlφcφ tlak Stßtnφ bezpeΦnosti jej nejd°φv vyhnal z p≤diφ a nakonec i z republiky. Chadima byl v∙Φi tlak∙m re₧imu odoln∞jÜφ, co₧ mu sice p°ineslo °adu nep°φjemnostφ, zato z Extempore vytvo°il jednu z nejzajφmav∞jÜφch rockov²ch formacφ svΘ doby. ZabijaΦka je p∞tidφln²m Φty°icetiminutov²m cyklem s epick²m, velmi sarkastick²m textem: jedinou sympatickou figurou p°φb∞hu o velkΘ ₧ranici je prase, kterΘ taky nakonec dopadne nejlφp. Opil² °eznφk zapφchne sßm sebe a aby hostΘ nebyli neΦekan²m pr∙b∞hem zabijaΦky zklamßni, skonΦφ v jitrnicφch.

Vedle ZabijaΦky tehdy Extempore hrßlo i sΘrii p°evzan²ch punkov²ch pφsnφ. Punk sice h²bal britskou rockovou scΘnou, ale u nßs pat°il prßv∞ Chadima k prvnφm pr∙kopnφk∙m. Pro Extempore byl tento p°ejat² repertoßr ojedin∞l²m krokem stranou, pφsniΦky s vtipn²mi Φesk²mi texty vÜak dodnes zn∞jφ skv∞le.

NovΘ album souΦasnΘho MCH Bandu po hudebnφ strßnce v podstat∞ navazuje na Gib acht!!! z roku 1993. To nenφ nic p°ekvapivΘho - Chadima sice v osmdesßt²ch letech dramaticky m∞nil spoluhrßΦe i styly, v poslednφm desetiletφ si vÜak udr₧uje stabilnφ a zßrove≥ velmi osobit² zvuk. K Chadimovi pat°φ i velice solidnφ ·rove≥ skladeb - on prost∞ ₧ßdnΘ hudebnφ polotovary nevypouÜtφ. Texty Karnevalu ovÜem budφ velkΘ rozpaky. MikolßÜ v₧dycky byl texta°em spφÜe p°φle₧itostn²m (ZabijaΦka a punkovΘ pφsniΦky z roku 1979 jsou v jeho tvorb∞ jasn²m vrcholem), od roku 1983 tΘm∞° v²hradn∞ zhudeb≥uje bßsn∞ Ivana Wernische. I na Karnevalu najdeme Φty°i Wernischovy texty, p°eva₧uje vÜak Chadimova tvorba, v nφ₧ razantn∞, ale zßrove≥ znaΦn∞ prvoplßnov∞ tepe neÜvary naÜφ souΦasnosti. Chadimovo rozho°Φenφ lze v mnohΘm chßpat; kdyby si vÜak p°edtφm, ne₧ je zaΦal sepisovat do proklamativnφch verÜ∙, trochu zchladil hlavu, zn∞l by Karneval urΦit∞ p°esv∞dΦiv∞ji.

- Jaroslav Riedel

Hezk² v∞ci si nechßvßm pro sebe


Dlouho oΦekßvanΘ novΘ album MIKOL┴èE CHADIMY a MCH Bandu (Vladimφr Lφnek - klßvesy, Martin Schneider - baskytara, Hynek Schneider - bicφ) je koneΦn∞ na sv∞t∞. A u₧ te∩ je pravd∞podobnΘ, ₧e Karneval (vyd. Black Point) vzbudφ mnoho rozporupln²ch ohlas∙. Ani ne tak v hudebnφ slo₧ce, kterß dßle rozvßdφ originßlnφ, typicky chadimovsk² pφs≥ov² model, jako spφÜ po strßnce text∙, jich₧ si tentokrßt MikolßÜ v∞tÜinu napsal sßm. Se svou pov∞stnou nekompromisnostφ a formßln∞ a₧ punkersky p°φmoΦa°e se v nich vyrovnßvß s v∞cmi, kterΘ cφtφ na zßklad∞ nelehkΘ osobnφ zkuÜenosti jako bolesti tΘto zem∞.

V∞tÜina tv²ch text∙ na novΘ desce je hodn∞ tvrd∞, hnusn²m slovem °eΦeno, anga₧ovan²ch. Skoro jako bys v sob∞ zase po letech naÜel n∞jak² punkov² ko°φnek.

Tφm to nebude. V tΘhle zemi se u₧ v∞ci nenaz²vajφ prav²mi jmΘny a jß jsem ucφtil pot°ebu zase jednou ud∞lat opak. èlo jen o to nesklouznout do ·plnΘ agitky a zvolit takovou interpretaci, aby to nevypadalo ·pln∞ blb∞.

NicmΘn∞ prvoplßnovost t∞ch text∙ na n∞koho m∙₧e prßv∞ jako agitky p∙sobit.

Tak a¥ tu desku zahodφ. Nebo jeÜt∞ radÜi, a¥ si ji v∙bec nekupuje. Stejn∞ je drahß...

Myslφm to tak, ₧e texty p∙sobφ jako momentßlnφ v²k°ik ve chvφli, kdy t∞ n∞jakß konkrΘtnφ v∞c vytoΦila a 'muselo to ven'. Nekorigoval jsi je s n∞jak²m odstupem?

Tos m∞l vid∞t ·pln∞ p∙vodnφ verze! Jß jsem na nich pracoval docela dlouho, vlastn∞ a₧ do natßΦenφ - prßv∞ proto, aby se zbavily tΘ nejprvoplßnovit∞jÜφ polohy.

Z celΘho alba mßm pocit ÜφlenΘ bezv²chodnosti. Dokonce bych °ekl, ₧e p∙sobφ jako takov² poslednφ v²k°ik p°edtφm, ne₧ si 'to hodφÜ'...

Mo₧nß to tak je. Jß jsem od dvaadevadesßtΘho roku pro₧il - a dodnes pro₧φvßm - hodn∞ t∞₧kΘ obdobφ. Nap°φklad jsem vid∞l, jak moji ₧enu odvßd∞jφ v poutech a to je pocit, jak² bych nep°ßl ani svΘmu nejv∞tÜφmu nep°φteli, obzvlßÜ¥ kdy₧ jsem v∞d∞l, ₧e je to celΘ nesmysl, k°ivΘ obvin∞nφ. Za₧ili jsme Üφlen² medißlnφ atak, kter² sßm o sob∞ sv∞dΦil o tom, ₧e to celΘ nenφ v po°ßdku. Vezmi si jen to neustßlΘ zd∙raz≥ovßnφ, ₧e Marta byla disidentka a mluvΦφ Charty, p°iΦem₧ ve skuteΦnosti Chartu ani nepodepsala, co₧ si m∙₧e ka₧d² novinß° snadno ov∞°it...
Lidi, kte°φ na naÜem p°φpadu d∞lali, byli v∞tÜinou kßdry, kterΘ nastupovaly n∞kdy v dvaasedmdesßtΘm po Φistkßch na mφsta vyhozen²ch po osmaÜedesßtΘm a tudφ₧ estΘbßci, b²valφ ΦlenovΘ KS╚, S╚SP (Svaz Φeskoslovensko-sov∞tskΘho p°ßtelstvφ - pozn. aut.) apod. Justice je zkrßtka propletenec ·°ednick²ch kolaborantsk²ch hajzl∙, kte°φ by vÜichni m∞li sed∞t. Pro takovΘ lidi je samoz°ejm∞ mo₧nost koneΦn∞ zmßΦknout disidenta, na kterΘho nem∞li d°φv, n∞co ·₧asnΘho. Je to kasta osob, kterΘ stojφ naprosto mimo zßkon, ani₧ by k tomu m∞ly jakΘkoliv morßlnφ oprßvn∞nφ - ani v p°φpad∞ zjevnΘho pochybenφ prokurßtora nebude stφhat policie, proto₧e jsou to kolegovΘ, prokurßtor nebude stφhat soudce, proto₧e je to kolega, prost∞ - kam se sere mafie... A z toho na Φlov∞ka padß beznad∞j.

MyslφÜ, ₧e mezi t∞mihle lidmi - a poΦφtßm v to i politiky, v∙Φi kter²m si taky nebereÜ servφtky - nejsou sluÜnφ lidΘ? Co t°eba Vßclav Havel, kter² tvΘ ₧en∞ ud∞lil milost, by¥ ji ona sama nep°ijala?

V₧dy¥ vidφÜ, jakΘ jsou tlaky mu tuhle pravomoc, dφky nφ₧ zabrßnil u₧ n∞kolika justiΦnφm omyl∙m, sebrat. A lidi, masφrovanφ Novou a t∞mihle hajzly, to klidn∞ akceptujφ! Nic o t∞ch p°φpadech nev∞dφ, neznajφ spisy, na jejich₧ zßklad∞ byly milosti ud∞leny, znajφ jenom to, co o tom psaly noviny. A k tomu m∙₧u °φct, ₧e v naÜem p°φpad∞ ti dva nebo t°i novinß°i, kte°φ na proces chodili denn∞, psali n∞co ·pln∞ jinΘho ne₧ takovφ ti hoÜi, kte°φ to brali jen z agenturnφch zprßv. Je to Üφlen² svinstvo, kter²m je manipulovan² dav, zvykl² od bolÜevik∙, ₧e kdo je postaven p°ed soud, musφ odejφt s flastrem.

Ty jsi m∞l urΦit∞ na zaΦßtku 90. let mezi nov²mi politiky °adu znßm²ch a p°ßtel. Z∙stal tam jeÜt∞ n∞kdo?

Jß tam zase tolik p°ßtel nem∞l, proto₧e jsem jel v₧dycky spφÜ na vlastnφ p∞st, tak₧e na t∞ch mocn²ch v²konn²ch postech nez∙stal nikdo. AΦkoliv soudce HodouÜek - mimochodem t²₧, kter² svΘho Φasu odsoudil Dana Mrßze z Äen - v televizi prohlßsil (co₧ je samo o sob∞ nesl²chanß v∞c, aby soudce p°ed skonΦenφm dokazovßnφ vystupoval v televizi a ovliv≥oval sv∞dky), ₧e jsme p°ßtelΘ prezidenta Havla, musφm °φct, ₧e p°ßtelΘ bohu₧el nejsme. Mo₧nß by bylo lepÜφ, kdybychom byli...

M∙₧e s tφmhle stavem normßlnφ obΦan d∞lat n∞co jinΘho, ne₧ to ze sebe 'vy°vat' na p≤diu jako ty, nebo - co₧ je Φast∞jÜφ - jen nadßvat v hospod∞?

Nem∙₧e. Myslφm, ₧e tohle z∙stalo ·pln∞ stejnΘ. Zm∞nil se jen ekonomick² systΘm a jakmile jsme se vydali na 'Φφnskou' cestu bohatnutφ, Ülo vÜechno ostatnφ do prdele. IntelektußlovΘ se stali nep°ßteli lidstva, um∞lci jsou 't°eÜinka na dortu', ekologie taky. V∞ci, kterΘ h²bou sv∞tem, se odsunuly na vedlejÜφ kolej. Jak °φkal Kissinger: "B∙h nßs chra≥ p°ed tφm, aby ekonomovΘ d∞lali politiku."

SlyÜel jsem, ₧e v dob∞ vlßdy Vßclava Klause jsi podporoval a snad i volil socißlnφ demokracii. Te∩ je u moci. Vyhovuje ti to?

Jß nevφm, kdo ti °φkal, koho jsem volil, to poklßdßm za svoji soukromou v∞c. Ale je fakt, ₧e Klaus vlßdl natolik dlouho, ₧e bylo nutno ho vyst°φdat. To, ₧e dßl bude tahat za nitky, nikdo nemohl v∞d∞t.
Jedinß v²hoda souΦasnΘho systΘmu je, ₧e kdy₧ t∞ budou jedni 'bolÜevici' hodn∞ srßt, poÜleÜ je do prdele a p°ijdou jinφ 'bolÜevici'. P°esn∞ji °eΦeno: mφsto soudruh∙ antibolÜevik∙ p°ijdou soudruzi socialisti. Ale nemyslφm si, ₧e kdy₧ o sob∞ n∞kdo °ekne, ₧e je socialista, m∞l by jφt na hranici. NaÜi soudruzi antibolÜevici se sna₧ili ud∞lat mezi socialisty a marx-leninsk²mi komunisty naprostΘ rovnφtko, co₧ samoz°ejm∞ nenφ pravda, ale hodn∞ lidφ jim to se₧ralo.

Kdyby byly p°edΦasnΘ volby, Üel bys k nim?

èel, proto₧e to je jedinß mo₧nost, jak Φlov∞k m∙₧e n∞co ovlivnit. Ale nevφm, koho bych volil. Byl bych rßd, kdyby do voleb vstoupilo t°eba Hnutφ Duha a kandidovalo ty svΘ mladΘ kluky. Pak by bylo koho volit. Ale v souΦasnΘ situaci...? Jß samoz°ejm∞ vφm, ₧e v ka₧dΘ partaji je urΦitΘ procento svinφ, v n∞kterΘ vφc, v n∞kterΘ mφ≥, a v ka₧dΘ jsou zßrove≥ i n∞jacφ lidΘ, kte°φ to d∞lajφ vß₧n∞ a sluÜn∞ a nejsou ·platnφ. Mo₧nß je to iluze, ale v∞°φm, ₧e to tak je. Ale vybrat si mezi nimi?

╚ßst text∙ se t²kß takΘ katolickΘ cφrkve. OdmφtßÜ ji celou, nebo p°ipouÜtφÜ, ₧e i v nφ mohou b²t, jako v politice, v²jimky.

Jß mßm samoz°ejm∞ v²hrady proti katolickΘ cφrkvi jako takovΘ - bolÜevici se uΦili vlßdnout od nich, to si nezastφrejme. Bible a k°es¥anstvφ je samoz°ejm∞ 'o n∞Φem', je to dost t∞₧kß filosofie, ale urΦitß mocenskß skupina ji zjednoduÜila, aby ji nacpala lidem do hlav a mohla ovlßdat masy. Po°ßd se °φkß, jak mßme b²t hrdφ, ₧e jsme v k°es¥anskΘm kulturnφm okruhu, ale ono zas tak moc b²t na co hrd² nenφ. Tvrdφ se, ₧e bolÜevismus je mrtvß ideologie, proto₧e komunisti zabili tolik a tolik lidφ. P°ijmeÜ-li tuhle logiku d∞jin, nemß tady katolickß cφrkev u₧ dßvno co d∞lat.

Cφtil jsi takhle katolickou cφrkev u₧ p°ed rokem 1989?

V₧dycky, proto₧e m∞ hodn∞ zajφmajφ d∞jiny. Konec konc∙, jako Φlov∞k, 'odchovan²' Jirßskem, jsem m∞l pro tuhle ned∙v∞ru jist² grunt... Oficißlnφ cφrkev byla sdru₧enß v Pacem In Terris a podobn²ch kolaborantsk²ch spolcφch a vysedßvala s Husßkem na Hrad∞. Jistou nad∞ji ve mn∞ vzbuzovala tajnß cφrkev v disentu, kde jsem poznal pßr skv∞l²ch lidφ, jejich₧ drtivß v∞tÜina ovÜem mß s b²val²mi papalßÜi z Pacem In Terris problΘmy dodnes - viz ètampach, kter² radÜi odeÜel ke starokatolφk∙m.

Tvoje novß deska a vlastn∞ i tenhle rozhovor je dost depresivnφ. Je n∞jakß nad∞je, ₧e se to n∞kdy zm∞nφ?

MyslφÜ jestli ud∞lßm 'optimistickou' a 'veselou' desku, kterß by se dala hrßt v rßdiu? Fakt to myslφÜ takhle?

Kdy₧ se to p°e₧ene, tak vlastn∞ ano. Jde mi o to, jestli v∙bec mßÜ povahu na to, dßt najevo, ₧e mßÜ z n∞Φeho radost.

Nevφm. Podφvej, jß jsem jako d∞cko za₧il p°elepovßnφ Stalina v uΦebnicφch. Za₧il jsem osmaÜedesßt² rok. Za₧il jsem, jak se spousty lidφ, kter²ch jsem si vß₧il, lßmou a 'odvolßvajφ, co odvolali'... Ne, optimismus pat°φ mlad²m. Je to ostatn∞ vid∞t na starÜφch v∞cech, co jsme d∞lali s Extempore: do urΦitΘho okam₧iku jsme d∞lali legrßcky, pak jsme dostali p°es hubu a od tΘ doby jsem spφÜ skeptiΦt∞jÜφ. Hezk² v∞ci si nechßvßm pro sebe a upozor≥uju, na co by si lidi m∞li dßvat bacha. U₧ jsem toho za₧il p°φliÜ.

- Ond°ej Bezr

MikolßÜ Chadima - Φlov∞k alternativy


T²denφk Rozhlas, Φ. 28/1998, titulnφ rozhovor Φφsla:

Skladatel a multiinstrumentalista MikolßÜ Chadima (1952) je jednou z nejv²znamn∞jÜφch osobnostφ ΦeskΘ alternativnφ hudby. V 70. a 80. letech proÜel skupinami Inrou, Yellow Defect, Elektrobus, Extempore, Kilhets a Classic Rock & Roll Band, re₧imem zpravidla p°φsn∞ sledovan²mi, aby poslΘze zalo₧il MCH Band, s nφm₧ se po listopadu 1989 doΦkal i prvnφch oficißln∞ vydan²ch desek. Mezi zßkladnφ nahrßvky ΦeskΘ rockovΘ hudby vÜak pat°φ p°edevÜφm jeho kazetovß alba Milß Φty° viselc∙, ZabijaΦka nebo Velkom∞sto, zachycujφcφ programy kapely Extempore, v nφ₧ po odchodu jinΘ legendy ΦeskΘho bigbφtu, J. J. Neduhy, p°evzal v∙dΦφ roli. Chadima proslul svou odhodlanostφ stßt si za ka₧dou cenu za sv²m nßzorem, nesmi°itelnostφ v∙Φi konvenΦnφm hudebnφm postup∙m. Razantnφ nßzory dominujφ jeho vzpomφnkovΘ a velmi diskutovanΘ knize Alternativa, vydanΘ v roce 1986 vlastnφm nßkladem a po listopadu pak u₧ legßln∞ v nakladatelstvφ Host. Obdivovan² i nenßvid∞n² MCH, zaobφrajφcφ se momentßln∞ myÜlenkou projektu s dalÜφ hv∞zdou ΦeskΘ alternativnφ hudebnφ scΘny Filipem Topolem, je mimo°ßdn∞ pracovit²m hudebnφkem. Po albu Pseudemokritos, nahranΘm s jazzmany A. Charvßtem a P. Binderem, p°ichßzφ nynφ s novinkou Pr∙hlednφ lidΘ (Black Point), na kterΘ spojil sφly s brn∞nsk²m bubenφkem Pavlem Fajtem. V p°φjemnΘm prost°edφ letenskΘho klubu Pokrok jsme se nejprve v∞novali prßv∞ tomuto tΘmatu.

S Pavlem Fajtem spolupracujete u₧ °adu let. Kdy se ale zrodila myÜlenka spoleΦnΘho alba?

Vφme o sob∞ u₧ n∞kdy od konce sedmdesßt²ch let, kdy se formovala brn∞nskß nezßvislß scΘna. Jß v tΘ dob∞ nesm∞l hrßt v Praze a do Brna hodn∞ jezdil. Ale ke spoleΦnΘ prßci doÜlo a₧ v rßmci projektu Antverpy - kulturnφ m∞sto Evropy, kdy₧ se z ╚ech chystala v²prava muzikant∙, v nφ₧ ovÜem nemohly b²t velkΘ kapely, spφÜ menÜφ formace. Tak nßs dali dohromady. Program, kter² jsme si p°ipravili, v Antverpßch sice p°φliÜ ·sp∞Ün² nebyl, ale po nßvratu jsme ho p°epracovali a jezdili s nφm asi rok. S tφm, ₧e kdy₧ bude Φas, natoΦφme ho. A Φas se prßv∞ nach²lil.

Nikdy jste se netajil s nßzorem, ₧e v ╚echßch neb²valo dobr²ch bubenφk∙ p°ehrÜel. ╚φm vßs zaujal Pavel Fajt?

Dneska u₧ se situace zm∞nila, existujφ tu Ükoly a mezi bubenφky se dajφ sehnat schopnφ hrßΦi. Ale Pavel je pro m∞ stejn∞ spφÜ kamarßd, hlavn∞ proto jsme spolu hrßli a natßΦeli.

Jakou roli sehrßla ve v²slednΘm zn∞nφ alba improvizace?

Mßte-li na studio padesßt tisφc, tak na improvizaci a spoleΦnΘ hledßnφ moc Φasu nezb²vß. Pavel d∞lal spodky, bubny, jß melodickΘ linky. Kdybychom nem∞li v∞tÜinu materißlu p°ipravenu p°edem a vÜechno d∞lali p°φmo ve studiu, vyhodφ se na to dv∞ st∞ tisφc.

Na jak dlouho jste tedy m∞li studio k dispozici?

T²den jsme tam strßvili spolu, Φty°i dny jsem nahrßval sßm a nakonec jsme se na t°i, Φty°i dny zase ve studiu seÜli oba.

Texty op∞t pochßzejφ p°edevÜφm z pera Ivana Wernische. DoÜlo u₧ koneΦn∞ k tomu, ₧e psal na hudbu?

Jß bych ani necht∞l, to byl kdysi jeho nßpad. Mn∞ vyhovuje d∞lat hudbu p°φmo na bßsniΦky. Mßm sady Wernischov²ch knφ₧ek, od star²ch samizdatov²ch a₧ po ty nov∞jÜφ, a kteroukoli v∞c mßm od n∞ho povolenu zhudebnit. Tak si z nich vybφrßm. Na n∞kterΘ jeho texty se chystßm t°eba dva roky.

Tentokrßt jste zpracoval takΘ text Meyrink∙v. Kde jste ho objevil?

To jsou °φkßnky vybranΘ z Golema. K Meyrinkovi jsem se dostal pom∞rn∞ brzy, n∞kdy v osmnßcti, a Golem je pro m∞ po°ßd hodn∞ zajφmavß knφ₧ka. Po°φdil jsem si dokonce p∙vodnφ vydßnφ v kurentu.

Ve svΘ hudb∞ zpravidla pracujete s poeziφ. Co je pro vßs u bßsn∞ nejpodstatn∞jÜφ?

Asi nßlada, emoce, kterou u m∞ vzbuzuje. Proto pracuju s bßsn∞mi Wernische. Zjistil jsem, ₧e spoustu dobr²ch text∙ od jin²ch autor∙ nedokß₧u pravdiv∞ interpretovat.

Do roku 1983, kdy jste objevil prßv∞ Wernische, jeho₧ bßsn∞ jsou prakticky na vÜem, co jste potom ud∞lal a poslΘze vydal, jste textoval sßm, po Neduhov∞ odchodu vlastn∞ vÜechny programy Extempore. ProΦ jste texta°iny nechal, cφtil jste se tematicky vyΦerpßn?

SpφÜ u₧ nemßm pot°ebu. Nejsem profesionßlnφ texta°, schopn² se opakovat. Kdy₧ napφÜu text, mßm pocit, ₧e to d∙le₧itΘ, co m∞lo b²t °eΦeno, °eΦeno bylo. Nedokß₧u znovu stejnΘ tΘma zpracovßvat. T°eba te∩ jsem napsal pro MCH Band pßr text∙, ale beru je spφÜ jako vy·st∞nφ toho, ₧e jsem cht∞l n∞co °φct.

O novΘ desce MCH Bandu se mluvilo u₧ po vydßnφ alba Pseudemokritos. Namφsto toho ale vyÜel vßÜ projekt s Fajtem...

Äijeme v kapitalismu. Za bolÜevika si Φlov∞k odsed∞l osm hodin v prßci a pak u₧ se mohl v∞novat, Φemu cht∞l. V MCH Bandu jsme jenom dva, kte°φ d∞lßme pouze muziku, dalÜφm Φlenem kapely je neurolog, kter² musφ slou₧it, bubenφk mß zase studio, o kterΘ se musφ starat. Tak₧e novΘ album zßvisφ na Φase a toho je mßlo.

Myslφte si stßle, ₧e skuteΦn∞ hodnotnß muzika m∙₧e vznikat jen za vφcemΘn∞ amatΘrsk²ch podmφnek, v dneÜnφ dob∞ tedy p°edevÜφm pod hlaviΦkou mal²ch a menÜφch vydavatelsk²ch firem?

Vezmeme-li to z obecnΘho hlediska, tak asi ne. Ve vÜech oborech se d∞lß hloupß i dobrß muzika. MalΘ firmy vydßvajφ komerΦn∞ ne·sp∞Ünou muziku, urΦenou - jako vÜude na sv∞t∞ - spφÜ pro specißlnφ vrstvu posluchaΦ∙, kte°φ pot°ebujφ hudbu a ne kulisu. Ale i velkΘ firmy obΦas n∞co podobnΘho ud∞lajφ.

Dnes se to m∙₧e zdßt neuv∞°itelnΘ, ale poslednφ album MCH Bandu Gib acht!!! vydala prßv∞ velkß firma, symbolizujφcφ dnes tuzemskou komerci hrubΘho zrna. Jak jste se u Monitoru vlastn∞ ocitli?

Tehdy u nßs neexistovaly ₧ßdnΘ menÜφ firmy, kterΘ by se na alternativnφ muziku specializovaly. Na Monitoru ale aspo≥ v∞d∞li, o co jde, necht∞li demßΦe a podobnΘ v∞ci. Gib acht!!! jsme si natoΦili, jak jsme cht∞li, takΘ obal jsme si ud∞lali podle sv²ch p°edstav a Monitor vlastn∞ jen vÜechno zaplatil. Tak₧e si nem∙₧u st∞₧ovat. N∞kterΘ kapely si sice st²skajφ, jak se na n∞ firmy vykaÜlaly s promotion, ale kdy₧ d∞lßte desku s p°edpoklßdan²m prodejem tisφc kus∙, je nesmysl vrß₧et do nφ dalÜφ penφze, kterΘ se nikdy nevrßtφ.

V knize Alternativa pφÜete, ₧e specifikou zdejÜφho prost°edφ je, ₧e rockovφ fandovΘ se o muziku zajφmajφ jen do urΦitΘho v∞ku, pak se ₧enφ, d∞lajφ kariΘru a jejich zßjem opadß. Potkßvßte p°esto na koncertech svΘ "v∞rnΘ", posluchaΦe, kte°φ na vßs chodφ lΘta?

Jß nevφm, jß mßm p°i hranφ zav°enΘ oΦi... Ale jak kdy. N∞kdy hrajeme pro lidi od sedmnßcti do dvaceti let, jindy si na naÜem koncert∞ zase d∞lajφ radost starÜφ bigbφ¥ßci. Na nßs ale chodφ v∞tÜinou tak mßlo lidφ, ₧e je obΦas v sßle ani nenφ vid∞t.

Jak se coby muzikant, kter² si v rocku nep°ejφcφch semdesßt²ch a osmdesßt²ch letech u₧il svΘ, dφvßte na podmφnky, jakΘ dnes majφ mladΘ zaΦφnajφcφ kapely?

To se asi nedß srovnßvat, jde o ·pln∞ jinß obdobφ. V sedmdesßt²ch letech se vÜechno d∞lalo na kolen∞, nebyly kvalitnφ nßstroje a rokenrol byl naprosto nep°ßtelskß zßle₧itost. V osmdesßt²ch letech se to troÜku zlepÜilo, vznikaly novΘ kapely, zaΦaly se vozit nßstroje, na koncerty chodilo hodn∞ lidφ. DneÜnφ kapely ale majφ mo₧nost natßΦet, a kdy₧ se sna₧φ, nenφ pro n∞ problΘm sehnat penφze na nßstroje. Jß to vidφm na brßchovi, kter² zaΦφnal o hodn∞ pozd∞ji ne₧ jß, a za rok hranφ po hospodßch si vyd∞lal na sluÜnou kytaru.

Autor∙m retrospektivn∞ koncipovan²ch knφ₧ek, k nim₧ pat°φ i vaÜe Alternativa, se obΦas stane, ₧e p°φliÜ ost°e formulujφ, t°eba i necht∞n∞ k°ivdφ. Cφtφte n∞jak² dluh v∙Φi komukoli z t∞ch, o kter²ch jste se v knize zmφnil?

Ani ne. S odstupem Φasu je samoz°ejm∞ k urΦit²m lidem Φlov∞k smφ°liv∞jÜφ. Ale toho jsem se sna₧il vyvarovat, psal jsem z hlediska toho, jak jsem situaci cφtil tenkrßt. Kdybych k psanφ p°istupoval s odstupem, sßm sebe bych redigoval, uhlazoval, spousta v∞cφ by mi u₧ asi byla fuk. A to by podle m∞ nem∞lo smysl. Cht∞l jsem, aby z tΘ knφ₧ky bylo cφtit, ₧e n∞kterΘ nßzory se lΘty korigujφ, n∞kterΘ jsou danΘ a nem∞nφ se.

A jak vypadaly reakce na legßlnφ vydßnφ Alternativy?

N∞komu to nevadilo, n∞kdo tu domn∞lou k°ivdu nem∙₧e p°ekousnout dodnes.

Jste sv²m zp∙sobem takΘ hudebnφ archivß°. Co °φkßte na prßv∞ probφhajφcφ serißl ╚eskΘ televize Bigbφt?

╚ekßm, kam a₧ se dostane. V prvnφch dφlech toti₧ vystupujφ lidΘ, o kter²ch se v Üedesßt²ch letech sice mohlo mluvit dob°e, ale v sedmdesßt²ch a osmdesßt²ch letech by se u₧ o nich dob°e mluvit v∙bec nem∞lo. A jde shodou okolnostφ o lidi, kte°φ jsou v nejv∞tÜφch rancφch, a tφm pßdem majφ vliv. U₧ proto jsem zv∞dav², jestli Bigbφt dob∞hne do konce. Bojφm se, aby serißl neskonΦil zaΦßtkem osmdesßt²ch let a po poslednφm dφlu se nepromφtal zase od zaΦßtku, s tφm, ₧e dalÜφ dφly se budou dokonΦovat postupn∞. Pro urΦitΘ lidi je ka₧d² rok odkladu dobr², poΦφtajφ s tφm, ₧e se bude zapomφnat.

- Milan èefl

Stezky a stesky poezie


Je otßzkou, zda bylo napsßno vφce poezie samΘ nebo ·vah o nφ, jejφm fungovßnφ a podstat∞. Odpov∞dφ pak m∙₧e b²t, ₧e nejvφce asi, bohu₧el, bylo na sv∞t∞ napsßno pseudootßzek a nesmysl∙, k nim₧ ·vodnφ otßzku net∞₧ko p°i°adit. OvÜem u ka₧dΘho takovΘho tßzßnφ zßle₧φ na tom, k Φemu sm∞°uje.

Dostala se mi do rukou deska s podivn²m pr∙hledn²m obalem (Karel Haloun). Rud², anatomicky zobrazen² Φlov∞k nem∙₧e nezaujmout, zvlßÜt∞ kdy₧ nad jeho hlavou, v zßhlavφ, Φteme pod dvojjazyΦn²m nßzvem Transparent people / Pr∙hlednφ lidΘ, jmΘna: Chadima, Fajt a "lyrics by Wernisch, Meyrink & Vokolek". P°ed dv∞ma lety ji vydalo alternativnφ hudebnφ vydavatelstvφ Black Point (50:22).

┌vahou mnohem mΘn∞ postrßdajφcφ smysl, je otßzka, proΦ mß dnes poezie ustlßno na r∙₧φch tak, jak mß, tedy v tΘ trnitΘ podob∞. Nejde mi te∩ ani tak o sociologizujφcφ prom∞nu vztahu: lidskß spoleΦnost - literatura, respektive jejφ odklon od slovesnΘho um∞nφ na jednΘ a hypertrofie slovnφ produkce na druhΘ stran∞ (slova, slova, slova), jako spφÜe o to, co je nejzßkladn∞jÜφm prvkem, Φinitelem jakΘkoliv poezie, a sice rytmus a jeho postavenφ ve sv∞t∞. P°i ·vahßch o tomto jedinΘm autonomnφm distinktivnφm rysu (oproti pr≤ze) se neopomφjφ zd∙raz≥ovat antropologickß charakteristika rytmu, jako₧to n∞Φeho, co nßs od maliΦka (i jako lidstvo) obklopuje. Uvßd∞n² p°φklad bijφcφho srdce dovedl k absurdnφmu perfekcionismu krßl nealternativnφ, popovΘ (kudy vedou distinkce tady?) scΘny - M. Jackson, kdy₧ svΘmu pacholßtku namontoval nad kolφbku senzory, spouÜt∞jφcφ v p°φpad∞ registrace d∞tskΘho plßΦe uklid≥ujφcφ zßznam tlukotu matΦina srdce.

Jsme-li u₧ tedy srozum∞ni s vÜelidskou pot°ebou rytmu, zßkladnφm stavebnφm kamenem poezie (to i v p°φpad∞ jeho p°φznakovΘ "nep°φtomnosti", nap°. u volnΘho verÜe), jak je tedy mo₧nΘ, ₧e k tΘto jeho masovΘ pot°eb∞ p°estßvß poezie pat°it? Jak to, ₧e - slovy ╚ervenkov²mi (VerÜ a poezie in OblΘhßnφ zevnit°, 1996): "Psanφ a Φtenφ poezie se vφc a vφc stßvß zßle₧itostφ specializovanΘho okruhu znalc∙."? Jde snad o zm∞nu jednΘ lidskΘ kvality, zm∞nu stejn∞ razantnφ, jako je odklon od literatury?

Ani₧ bych si na tak obecnΘ otßzky troufal odpov∞d∞t (p°ipome≥me, ₧e o nich mo₧nß platφ druhß v∞ta tΘto ·vahy), domnφvßm se, ₧e nejspφÜe jde o modifikaci naÜφ pot°eby rytmu. Modernφ doba (zßm∞rn∞ ji nevymezuji n∞jak²m n-letφm) s sebou p°inesla p°edevÜφm obrovskΘ rozÜφ°enφ hudby. Vynßlez nosiΦ∙ a rßdia zp∙sobil, ₧e hudba je dnes tak°ka vÜudyp°φtomnß, ani₧ bychom si to n∞jak zvlßÜt∞ uv∞domovali. A prßv∞ ta "modernφ", jakß t°eba podkresluje skoro celΘ p°edstavenφ Kupce benßtskΘho (Beastie Boys, Blur, Olympic a J. Matßsek) v pra₧skΘm Divadle Komedie, je mnohdy p°edevÜφm obna₧en²m pozoruhodn∞ pulzujφcφm rytmem, kter² je, zde v∞tÜinou generaΦn∞ (+/-) poci¥ovßn jako esteticky funkΦnφ dominanta. Nechci tu hodnotit souΦasn² sv∞t elektronickΘ (tzv.) taneΦnφ hudby, by¥ nebrat v potaz tak obrovskΘ pole nebude jednou pro novodobΘ d∞jiny um∞nφ mo₧nΘ, zmi≥uji to vÜechno p°edevÜφm proto, ₧e zmi≥ovanß hypertrofie hudby, jakkoliv v nφ ₧iji a "lφbφ" se mi, p°edstavuje jistΘ ochuzenφ. O to je takovΘ setkßnφ s deskou ß la Pr∙hlednφ lidΘ vzßcn∞jÜφ.

Hudebnφ strßnku verÜ∙ obstaral Pavel Fajt, frontman brn∞nskΘ kapely Pluto, kterΘho je mo₧no ₧iv∞ mimo jinΘ vid∞t ve zmi≥ovanΘ Komedii v performanci s Davidem Pracha°em Hamlet part II, a zpφvajφcφ kytarista skupiny MCH Band MikolßÜ Chadima. Album tvo°φ dvanßct skladeb s v²razn²m rytmem nejr∙zn∞jÜφch perkusφ, ohledßvajφcφch svΘ akustickΘ mo₧nosti. Kytara, klßvesy, ale takΘ saxofon umoc≥ujφ celkovou atmosfΘru lyrick²ch verÜ∙ Ivana Wernische (Vokolek & Meyrink jsou zastoupeni po jednΘ skladb∞, prvnφ Kamenem s nßpisem r∙₧e, druh² Dr. Feigelstockem).

┌st°ednφ bßse≥ Pr∙hlednφ lidΘ (objevuje se ve dvou verzφch, prvnφ je pomalejÜφ a vφce recitovanß ne₧ zpφvanß) v sob∞ nese jßdro Wernischovy poetiky: existencißlnφ tΘma vyjßd°enΘ tu vφce, tu mΘn∞ symbolicky: "Nebo¥ tam naho°e / odehrßvß se cosi / nebo¥ tam naho°e / odehrßvß se cosi / nßm nepochopitelnΘho." Explicitn∞ se toto tΘma (nenφ v zßsad∞ v ₧ivot∞ jin²ch) zp°φtom≥uje v bßsni Ale to nic, to p°ejde: "Stßle se nemohu zbavit pocitu, ₧e kamsi krßΦφm / kdy₧ mluvφm s lidmi, mßm nep°φjemn² pocit, ₧e cosi °φkßm / cosi, Φemu bych m∞l rozum∞t / kdyby - kdyby - / ale to nic to p°ejde / ale to nic to p°ejdeà"

Princip pro Wernische p°φznaΦnΘho opakovßnφ (s esteticky psychedelick²m v²sledkem) se uplat≥uje i ve vrcholn²ch skladbßch Jaro a ZßtiÜφ. Z tΘ prvnφ se do pam∞ti ost°e za°φzne refrΘn: "Nad zφdkou se b∞lß bez / kdopak zφtra, kdopak dnes," kolem zurΦφ bicφ, zn∞jφcφ mφsty jak kapßnφ vody, slova podbarvuje nep°φjemn² smφch, zn∞jφ jednotlivß s≤la zmi≥ovan²ch nßstroj∙à Naopak ZßtiÜφ je ₧ßnrov² obraz, kter² mΘ estetickΘ cφt∞nφ p°esahuje mnohem vφc ne₧ celΘ, mnohdy nepochopitelnΘ, sßly "modernφho" um∞nφ. Slova vypovφdajφ o hr∙zyplnΘ nicotnosti (nebo nicotnΘ hr∙zyplnosti?) interpretaΦn∞ velmi z·₧enΘho (zubo₧enΘho) prostoru takovΘhoto v²tvarnΘho artefaktu: cituji celou bßse≥: "T°i jablka / t°i o°echy / dva kv∞ty / dv∞ sklenice / jeden d₧bßn / jedna mφsa / [R:] Nad∞je ₧ßdnß, ₧ßdnß, ₧ßdnß". Album by si rozhodn∞ nem∞li nechat, tak jako jß, uniknout nejen p°φznivci poezie, ale i kvalitnφ hudby. Pro oba tßbory budou Pr∙hlednφ lidΘ objevem. Objevem, kter² v rßdiu paradoxn∞ moc neuslyÜφ. Objevem, kter² rozhodn∞ interpretaΦnφ beznad∞j nep°edstavuje, objevem, kter² m∙₧e ke stezkßm poezie p°itßhnout i poutnφky jφ dosud vzdßlenΘ.

- Filip TomßÜ, Literßrnφk obt²denφk Tvar

Chadima, Fajt A Pr∙hlednφ lidΘ


Jednφm z nejpozoruhodn∞jÜφch vydavatelsk²ch poΦin∙ poslednφ doby je album Pr∙hlednφ lidΘ, spoleΦnΘ dφlo dvou renomovan²ch osobnostφ ΦeskΘho alternativnφho rocku - zp∞vßka, saxofonisty a kytaristy MikolßÜe Chadimy a bubenφka Pavla Fajta. Chadima si vydobyl znaΦnΘ renomΘ v sedmdesßt²ch letech jako Φlen skupiny Extempore, od roku 1982 vede soubor MCH Band. Fajt hrßval ve dvojici s Ivou Bittovou, nynφ p∙sobφ ve skupin∞ Pluto.

MikolßÜ Chadima a Pavel Fajt se znajφ °adu let, ale k opravdovΘ spoluprßci je dovedl a₧ vn∞jÜφ impuls. "Asi p°ed Φty°mi lety jsme dostali nabφdku, abychom spolu zahrßli na festivalu v Antverpßch, kde m∞la ╚eskß republika svou scΘnu. ╪ekli jsme si, ₧e je to dobr² nßpad, a odehrßli jsme t°i koncerty. Po n∞jakΘ dob∞ jsme pak ud∞lali dalÜφ vystoupenφ, skladby zφskßvaly propracovan∞jÜφ podobu. Nakonec jsme se domluvili na natoΦenφ desky pro firmu Black Point," °φkß Chadima. Album Pr∙hlednφ lidΘ obsahuje dvanßct sugestivnφch a aran₧Θrsky velmi propracovan²ch pφsnφ. MikolßÜ Chadima do svΘho instrumentß°e p°ibral i syntezßtory, baskytaru nahrßl Φlen skupiny Pluto TomßÜ Fr÷lich. V²hradnφm autorem text∙ je Ivan Wernisch, jeho₧ bßsn∞ Chadima zhudeb≥uje u₧ patnßct let.

Pro oba hlavnφ tv∙rce Pr∙hledn²ch lidφ vÜak album z∙stßvß spφÜ odboΦkou ne₧ milnφkem dlouhodob∞jÜφ spoluprßce. Oba ostatn∞ majφ svΘ domovskΘ soubory: Pavel Fajt s Plutem letos vydal album t°i, Chadima chystß dlouho oΦekßvanou desku MCH Bandu. "Cht∞l bych ji natoΦit letos, ale nenφ jednoduchΘ se sejφt k intenzivn∞jÜφ prßci. LidΘ nemajφ moc Φas zkouÜet, musejφ se ₧ivit. Pro p°φliÜnou vytφ₧enost od nßs loni odeÜel klßvesista, te∩ mßme novΘho, vyhovuje nßm, ale je to neurolog a taky moc Φasu nemß." Prßv∞ kv∙li zaneprßzdn∞nosti Φlen∙ MCH Bandu nahrßl MikolßÜ svΘ minulΘ album Pseudemokritos s kytaristou Peterem Binderem a basistou AleÜem Charvßtem. V nßvaznosti na vydßnφ dvacet let starΘho archivnφho zßznamu legendßrnφho programu skupiny Extempore Milß Φty° viselc∙ takΘ pro obΦasnΘ koncertovßnφ obnovil starou sestavu se zp∞vßkem Jeron²mem Neduhou. Na ΦastΘ st°φdßnφ muzikant∙ je ostatn∞ Chadima zvykl²: "Vzhledem k tomu, ₧e moje Φinnost byla bolÜeviky dost ost°e sledovanß, domlouvali jsme se v₧dycky v kapele, ₧e budeme hrßt jen jeden rok. Kdyby se mnou muzikanti vystupovali dΘle, nejspφÜ by se dostali na n∞jakΘ seznamy a nemohli by u₧ hrßt v∙bec."

Krom∞ p°φpravy alba MCH Bandu chystß Chadima desku s Filipem Topolem, ·st°ednφ osobnostφ skupiny Psφ vojßci. Na otßzku o mo₧nostech dalÜφch koncert∙ s Pavlem Fajtem vÜak MikolßÜ odpovφdß znaΦn∞ skepticky: " Je to natolik studiovß deska, ₧e bychom k ₧ivΘmu provedenφ museli najmout muzikanty a n∞jakou dobu zkouÜet. Vzhledem k tomu, ₧e jde o muziku pro dost vyhran∞n² okruh posluchaΦ∙, nejsou u₧ na takov² projekt penφze. To ne°φkßm proto, abych si st∞₧oval, prost∞ to tak je."

- Jaroslav Riedel

Chadima s Fajtem spoleΦn∞ doÜli k Pr∙hledn²m lidem


Tv∙rΦφ setkßnφ pra₧skΘho hudebnφka MikolßÜe Chadimy s brn∞nsk²m bubenφkem Pavlem Fajtem dlouho krystalizovalo v projekt spoleΦnΘho alba. Stalo se skuteΦnostφ: disk Pr∙hlednφ lidΘ, jφm₧ rozÜφ°ilo sv∙j katalog pra₧skΘ vydavatelstvφ Black Point, nezapφrß podn∞ty z Φas∙, kdy se tu formovala alternativnφ scΘna, p°iznßvß takΘ inspirace, na nich₧ v osmdesßt²ch letech stav∞la Φeskß novß vlna - ale naznaΦuje i novΘ cesty.

JmΘno MikolßÜe Chadimy se v kontextu alternativnφ scΘny stalo synonymem umanutΘho hledßnφ vlastnφho v²razu i za cenu bolav²ch rozchod∙. Po zaΦßtcφch ve skupinßch Inrou a Elektrobus se v roce 1976 stal saxofonistou, zp∞vßkem a hrßΦem na vibrafon v Rock & Jokes Extempore Bandu Jaroslava Jeron²ma Neduhy, p°φle₧itostn∞ koncertoval takΘ s Classic Rock┤n┤Roll Bandem a skupinou Kilhets. Po Neduhov∞ emigraci vedl Extempore a₧ do roku 1981, kdy kapelu, v podstat∞ na vrcholu popularity, rozpustil "ve vlastnφm vzteku". DalÜφ aktivity spojil s prom∞nliv²mi sestavami MCH Bandu, od n∞j₧ se v roce 1996 odpoutal s≤lov²m albem Pseudemokritos. Chadim∙v skladatelsk² rukopis u₧ v prvnφ polovin∞ osmdesßt²ch let reflektoval poesii Ivana Wernische; na jejφ jistot∞ - s vyjφmkou Vokolkova kamene s nßpisem r∙₧e a Meyrinkova dr. Feigestocka - komponoval Chadima s Fajtov²m p°isp∞nφm i hudbu pro Pr∙hlednΘ lidi.

Pavel Fajt se k brn∞nskΘ alternativ∞ za°adil bubnovßnφm v tam∞jÜφch nekonformnφch skupinßch, rytmizoval takΘ nepoddajnΘ pφsn∞ harmonikß°e Vßclava Koubka. Pozd∞ji doprovßzel Ivu Bittovou - a₧ k nezapomenuteln∞ souzn∞lΘ v²pov∞di alba Bittovß & Fajt z roku 1987. SpoleΦn∞ s Bittovou pak vyvßzali prvnφ album skupiny Dunaj ze zßvislosti na z°eteln²ch vzorech. V devadesßt²ch letech Fajt objevil blφzkΘ hudebnφ sv∞ty v tempu bicφch nßstroj∙ AmeriΦana Jima Menesese, v energii mezinßrodnφ kapely Josef Boys, ve spoleΦnΘm hranφ s Annou Homlerovou a Geertem Waegemanem i v temn²ch odstφnech hudby MikolßÜe Chadimy, s nφm₧ - vedle koncert∙ s vlastnφ skupinou Pluto - obΦas vystupoval.

P°edobraz Pr∙hledn²ch lidφ vznikal u₧ p°ed p∞ti lety, na spoleΦnΘm setkßnφ v programu antverpsk²ch Dn∙ evropskΘ kultury. Album je ovÜem p°edevÜφm studiov²m projektem: na podklad nejr∙zn∞jÜφch bicφch nßstroj∙, jimi₧ Fajt rozehrßvß rytmickΘ struktury jednotliv²ch skladeb, Chadima nast°φhal zvukovΘ kolß₧e saxofon∙, kytar a klßves. Hostem ve studiu byl baskytarista TomßÜ Fr÷lich a dal o sob∞ v∞d∞t nap°φklad ve skladbßch Z veselΘho sv∞te Φi Mistrova ruka. Chadimova p°φznaΦnß dravost na tΘto desce ustupuje civiln∞jÜφm polohßm, citliv∞jÜφmu v²razu. Titulnφ skladba mß dv∞ verze: uprost°ed alba znφ jako "rozervanß" zvukovß alchymie, na konce desky dostßvajφ Pr∙hlednφ lidΘ vybrouÜen² tvar. Prostor mezi tφm hudebnφci naplnili melodick²mi liniemi a do sebe narß₧ejφcφmi rytmy: v p°ehledn²ch, i kdy₧ Φlenit∞ aran₧ovan²ch kompozicφch se ve vst°φcnΘ spoluprßci st°etßvajφ Chadim∙v koncepΦnφ p°φstup s Fajtovou improvizßtorskou nßturou.

MikolßÜ Chadima a Pavel Fajt jsou pr∙hlednφ lidΘ ve smyslu Φitelnosti jejich dlouholetΘho sm∞°ovßnφ, nikoli ve smyslu um∞leckΘ podbφzivosti. V rytmicky bohatΘ hudb∞ a kultivovan²ch textech se nesna₧φ vÜe dopov∞d∞t.

- Karel ProkeÜ, Mladß fronta Dnes, 27. 7. 1998

Pr∙hlednφ lidΘ Fajt & Chadima


Je skoro zßzrak, ₧e tak zaneprßzdn∞nφ lidΘ, jak²mi Pavel Fajt i MikolßÜ Chadima jsou, si v∙bec dokßzali ud∞lat Φas na spoleΦnΘ nahrßvßnφ alba Pr∙hlednφ lidΘ (vydßvß Black Point), jeho₧ ko°eny sahajφ do doby p°ed n∞kolika lety, kdy spolu jako duo odehrßli °ßdku koncert∙. A proto₧e zßzraky se obvykle neopakujφ, sladit termφny na rozhovor, u kterΘho by sed∞li vedle sebe, bylo zcela nereßlnΘ. SamostatnΘ rozhovory na stejnß tΘmata s ka₧d²m z tv∙rc∙ se ale nakonec jako ÜpatnΘ °eÜenφ neukßzaly.

PAVEL FAJT

VaÜe duo vzniklo za ·Φelem koncertovßnφ u₧ p°ed n∞kolika lety. V Φem se deska liÜφ od p∙vodnφ podoby?

Je hodn∞ jinß. NaÜe pφsniΦky byly p∙vodn∞ zalo₧enΘ z velkΘ Φßsti na improvizaci. M∞ly p°edem danou kostru, jasn² text, ale zbytek byl improvizovan². Na nahrßvce jsme naopak p°edevÜφm vyu₧ili studiov²ch mo₧nostφ. P°φmo spolu jsme natßΦeli jen pφsniΦku Dr. Feigelstock.

NovΘ verze tedy vznikly a₧ ve studiu?

My jsme poslednφ dva, mo₧nß t°i roky spolu v∙bec nehrßli. Tφm pßdem bylo studio takovß hozenß rukavice, jak dokß₧eme jeho mo₧nostφ vyu₧φt. Jß jsem d°φv tφmhle zp∙sobem pracoval jen jednou - na prvnφm albu s Annou Homlerovou a Gertem Waegemannem. S MikolßÜem jsme tomuhle zßm∞ru p°izp∙sobili i v²b∞r studia - aby hodina v n∞m strßvenß nebyla p°φliÜ drahß. MikolßÜ p°iÜel do studia s jasnou kostrou pφsniΦek - asi o tom p°em²Ülel vφc ne₧ jß. Jß jsem vφc v∞°il prßv∞ tomu studiu - playbacku a r∙zn²m zajφmav²m zvuk∙m.

Pod n∞kter²mi skladbami jste podepsßni jako auto°i spoleΦn∞, pod jin²mi ka₧d² zvlßÜ¥. To se trochu vyluΦuje s tφm, co jsi °φkal.

My jsme se takhle dohodli. èel jsem do studia s tφm, ₧e budeme vÜechno d∞lat spoleΦn∞ a vklad nßs obou bude stejn², ale v∞ci se vyvinuly tak, ₧e t°eba pφsniΦka Ptßci je opravdu zcela MikolßÜova. Myslφm, ₧e je to takhle celkem vpo°ßdku.

Kdy₧ si vaÜφ desku n∞kdo koupφ na zßklad∞ n∞kdejÜφch koncert∙, nakolik bude spokojen?

Jß myslφm, ₧e urΦit∞ stoprocentn∞. Koncerty byly vlastn∞ takovou ochuzenou verzφ toho, co je na desce, by¥ samoz°ejm∞ m∞ly ten nenapodobiteln² koncertnφ feeling.

Znamenß to, ₧e Pr∙hlednφ lidΘ vznikli Φist∞ studiov∞, tv∙j v²razn∞jÜφ p°φklon k tomuto zp∙sobu prßce i do budoucna?

Jß myslφm, ₧e dnes se pro spoustu muzikant∙ otevφrajφ dosud netuÜenΘ mo₧nosti. Na zßklad∞ digitalizace zvuku, dostupnosti poΦφtaΦ∙, program∙ i zvukov²ch karet si m∙₧e dnes desku nahrßt a 'vypßlit' prakticky kdokoliv a celΘ ho to p°ijde, °ekn∞me, maximßln∞ na sto tisφc. Je dobrß doba pro zvukovΘ kutily a jß se za takovΘho pova₧uji. Dß se °φct, ₧e na tuhle dobu jsem Φekal cel² ₧ivot.

Tenhle zp∙sob tvo°enφ hudby ale m∙₧e p°i vÜech t∞ch mo₧nostech zp∙sobit u n∞kter²ch muzikant∙ - a tφm te∩ nemyslφm vßs - jistou ztrßtu sebekontroly.

NebezpeΦφ Φφhß za ka₧d²m rohem. I p°i n∞jakΘm spojenφ muzikant∙ m∙₧e po dvou deskßch dojφt k tomu, ₧e si uv∞domφ, ₧e kompromisy, kterΘ musφ ka₧d² z nich d∞lat, jsou p°φliÜ velkΘ. Samoz°ejm∞, ₧e tv∙rΦφ kolektivnφ duch je nezam∞niteln², ale souΦasnΘ mo₧nosti zase mohou p°isp∞t k vyzkouÜenφ vlastnφch mo₧nostφ pro ka₧dΘho muzikanta.

Jak to bylo s vzßjemn²mi kompromisy p°i prßci s MikolßÜem? Myslφm, ₧e vy oba jste takovΘ 'beranφ' typy...

No, t∞ch t°ecφch ploch bylo vφc... Jß p°iÜel do studia s pom∞rn∞ otev°enou hlavou. V∞d∞l jsem, ₧e mßme spolu n∞co odehrßno, mßme texty, kter²m v∞°φme a n∞jakΘ hudebnφ motivy, za kter²mi si stojφme, ale to nejd∙le₧it∞jÜφ, ten v²sledn² duch nahrßvky vznikne a₧ spoleΦnou pracφ ve studiu. Z mΘ strany by se tomu dalo v jistΘm smyslu °φct i 'nep°ipravenost'. MikolßÜ naopak p°iÜel s naprosto jasnou koncepcφ - po°ßd 'Üustil notama', Φφm₧ m∞ docela znerv≤z≥oval. Jß jsem se mu v tom hodn∞ pod°φdil, sna₧il se najφt mo₧nosti pro rytmus a modern∞jÜφ zvuky. To ovÜem MikolßÜovi v lecΦems nevyhovovalo, tak₧e n∞kterΘ skladby jeÜt∞ dodateΦn∞ k mΘ libosti i nelibosti p°emφchßval. NicmΘn∞ urΦitß komunikace fungovala a to bylo nejd∙le₧it∞jÜφ.

Tv∙j podφl na v²sledku je tedy stejn² nebo menÜφ ne₧ MikolßÜ∙v?

Vzhledem k tomu, ₧e MikolßÜ zpφvß, v²sledn² pocit hraje spφÜ pro n∞ho. Tak to musφ b²t, proto₧e bubenφk nikdy nenφ viditeln² na prvnφm mφst∞. V₧dycky se starß o v∞ci, kterΘ jsou jakoby v druhΘm plßnu.

V tom ti musφm oponovat. Na tvou skupinu Pluto se - minimßln∞ v zaΦßtcφch - p°ece chodilo hlavn∞ kv∙li bubenφkovi, to vφÜ sßm nejlφp.

Jß ale myslφm, ₧e kdy₧ si naÜi desku s MikolßÜem koupφ n∞kdo, kdo mß rßd mΘ projekty, urΦit∞ nebude zklaman². Nenφ tam vlastn∞ nic, s Φφm bych nesouhlasil nebo Φemu bych nev∞°il.

Nenapadlo vßs ani na chvφli, ₧e byste p°izvali n∞jakΘ hosty?

M∞ to p∙vodn∞ napadlo a vlastn∞ jsem s tou p°edstavou i do studia Üel - uva₧oval jsem o n∞jakΘ zp∞vaΦce, o kytaristovi Standovi Filipovi z JeÜt∞ jsme se nedohodli apod. - ale nakonec se ukßzalo, ₧e to nenφ mo₧nΘ hlavn∞ z Φasov²ch d∙vod∙. Jedin²m hostem na desce - a podle mΘho soudu veled∙le₧it²m - je basista TomßÜ Fr÷hlich, kter² s nßmi strßvil ve studiu spoustu Φasu.

V²b∞r text∙ byl Φist∞ MikolßÜ∙v, nebo ses na n∞m taky podφlel?

MikolßÜ s Ivanem Wernischem, kter² je autorem text∙ v∞tÜiny pφsniΦek, spolupracuje u₧ dlouhß lΘta a v∞tÜinu text∙ z desky u₧ jsme hrßli p°edtφm koncertn∞. Mn∞ se lφbφ a vφm, ₧e se MikolßÜovi dob°e zpφvajφ. Tudφ₧ nenφ ani v mΘm zßjmu nosit texty, kterΘ by se mi t°eba lφbily vφc, ale MikolßÜ by jim nev∞°il.

Uva₧ujete, ₧e byste zase zaΦali koncertovat?

V souΦasnΘ dob∞ to 've h°e' nenφ, proto₧e deska je natolik studiovß a dneÜnφ doba je natolik rychlß a tΘhle hudb∞ nep°ejφcφ, ₧e si nem∙₧eme dovolit najmout muzikanty a zkouÜet s nimi. Nejsou zkrßtka penφze na zprodukovßnφ ₧iv²ch verzφ. Ale samoz°ejm∞ bych byl rßd, kdyby se nßm to poda°ilo alespo≥ jednou p°i n∞jakΘ p°φle₧itosti zrealizovat. Zßle₧elo by na n∞jakΘm impulsu zvenΦφ.

Co v∙bec bylo impulsem k tomu, ₧e jste spolu n∞kdy p°ed t∞mi p∞ti lety zaΦali hrßt?

Co to vlastn∞ bylo...? Jß v tΘ dob∞ hodn∞ hrßl s Jimem Menesesem a tφhl jsem zase k n∞jakΘmu jinΘmu spojenφ. MikolßÜ myslφm tehdy n∞jak moc nehrßl - ani nevφm proΦ - a tak jsem ho oslovil... Aha, u₧ vφm, jak konkrΘtn∞ k tomu doÜlo. V Antverpßch po°ßdali Dny evropskΘ kultury a p°i tΘhle p°φle₧itosti jsme se dali dohromady. A proto₧e nßs to bavilo, pokraΦovali jsme dßl.

MyslφÜ si, ₧e mßte s MikolßÜem n∞jakΘ hudebnφ styΦnΘ plochy, kterΘ jsou patrnΘ z projekt∙, kter²m jste se v∞novali a v∞nujete ka₧d² sßm?

UrΦit∞ je to sklon k ostinßtnφ muzice. Ale myslφm, ₧e i lidsky k sob∞ n∞jak²m zp∙sobem pat°φme. V₧dycky jsme si o sob∞ mysleli jen to dobrΘ.

MikolßÜ se nijak netajφ sv²mi pom∞rn∞ radikßlnφmi politick²mi nßzory. V tom si takΘ rozumφte, nebo je mezi vßmi tato oblast tabu?

MikolßÜ byl v₧dycky politick² Φlov∞k. I v jeho hudb∞ byla politika v₧dy n∞jak²m zp∙sobem zak≤dovßna. U m∞ to bylo naopak. Kdy₧ jsme byli spolu ve studiu, samoz°ejm∞ jsme Φetli noviny a MikolßÜ to bou°liv∞ komentoval. Jß si jeho nßzor v₧dycky rßd poslechnu, ale mßm dojem, ₧e on je velice ovlivn∞n jak sv²m minul²m ₧ivotem, tak souΦasn²mi problΘmy s Martou. Beru to, proto₧e je to Φlov∞k, kter² mß za sebou v∞ci, kterß jß nikdy neza₧il.

Tak₧e p°φpadn²m konflikt∙m jste se vyh²bali?

No, jß jsem ho tu a tam lehce provokoval, on se lehce nechßval unΘst...(smφch) Ale to bylo v po°ßdku.

NemyslφÜ si, ₧e je z komerΦnφch d∙vod∙ Ükoda, ₧e vaÜe deska vychßzφ krßtce po vydßnφ novΘ desky Pluta?

Jß na to u obou vydavatel∙ - u Indies i Black Pointu - poukazoval a cht∞l jsem, aby Pr∙hlednφ lidΘ vyÜli a₧ v zß°φ. Jen₧e v zß°φ by m∞l ·dajn∞ vyjφt nov² MCH Band, tak₧e jsme se nakonec dohodli na kv∞tnu. Snad nßm to neuÜkodφ.

Ty Φasto pracujeÜ ve dvojicφch. Mß duo s MikolßÜem n∞co spoleΦnΘho s tvojφ spolupracφ s Ivou Bittovou nebo Jimem Menesesem?

Prßce s MikolßÜem byla hodn∞ jinß. On je zvykl² na kapelov² zvuk. Kdy₧ jsme hrßvali ₧iv∞, on si k bicφm vlastn∞ dom²Ülel kapelu jako podklad pro s≤la. S Ivou nebo Jimem jsme se vφc vzßjemn∞ ovliv≥ovali, bylo tam vφc hry a kreativity. To mi u MikolßÜe chybφ. Jeho p°izp∙sobivost je menÜφ ne₧ moje.

M∞l bys chu¥ - odmysleme si otßzku pen∞z - v tomto projektu n∞kdy pokraΦovat, a¥ u₧ ₧iv∞ nebo studiov∞?

ÄivΘ hranφ by bylo p°φliÜ komplikovanΘ, ale do nahrßvßnφ bych, zvlßÜt∞ po zkuÜenostech, kterΘ spolu mßme, urΦit∞ Üel. ZkuÜenosti mluvφ pro nßs a MikolßÜe si velice vß₧φm. Je pro m∞ zajφmavΘ pracovat s n∞k²m, kdo se 'pohybuje v melodiφch', proto₧e v∞tÜina mΘ kariΘry v ╚echßch se t²kala hlavn∞ rytm∙ a zvuk∙.

Vid∞l jsi v poslednφ dob∞ MCH Band a pakli₧e ano, jak se ti lφbil?

Vid∞l. Myslφm, ₧e mß takovou setrvalou ·rove≥ - nevφm jestli bohudφk, nebo bohu₧el. Ve sv∞t∞ tΘ kapely se moc nem∞nφ barvy. Ale MikolßÜ je ka₧dopßdn∞ v²jimeΦn². Je to hodnotn² Φlov∞k a tφm pßdem je i MCH Band hodnotnß skupina.

MIKOL┴è CHADIMA

Nakolik se liÜφ podoba desky od n∞kdejÜφch ₧iv²ch koncert∙?

LiÜφ se dost. Äiv∞ jsme nebyli vßzßni Φasem, tak₧e se tΘmata dala vφce rozvφjet a mohli jsme na sebe vzßjemn∞ reagovat. Krom∞ toho jsou na desce v∞ci, kterΘ jsme ₧iv∞ v∙bec nehrßli.

╚ili ve studiu byl prvek improvizace zßm∞rn∞ potlaΦen?

Nevφm, jestli to byl zßm∞r, ale stav∞li jsme to vφc 'v∞decky'.

Jak probφhaly p°φpravy k nahrßvßnφ?

Nijak jsme nezkouÜeli. Jß p°edpoklßdal, ₧e budeme nahrßvat ve studiu vφcemΘn∞ ₧iv∞ a p°φpadnß hluchß mφsta dßl zpracujeme. Pavel ovÜem p°iÜel s ideou vyu₧φt urΦit²ch prvk∙ z taneΦnφ hudby, kter²m sice jß ani za mßk nerozumφm, ale °φkal jsem si - proΦ ne.

O Pavlovi je celkem znßmo, ₧e mß elektroniku v hudb∞ rßd. Jak² k nφ mßÜ vztah ty?

Jak jsem °φkal, jß se v taneΦnφ hudb∞ neorientuju, i kdy₧ uznßvßm, ₧e tam jsou zajφmavΘ v∞ci. Ale neznßm technologii, kterß se v nφ vyu₧φvß. Rozhodn∞ si nemyslφm, ₧e musφm a₧ do smrti za ka₧dou cenu udr₧ovat krok s nov²mi proudy - ono to taky dost Φasto p∙sobφ trapn∞.

Desku jste nahrßli ve dvou plus TomßÜ Fr÷hlich na basu jako host. Nep°em²Ülel jsi o tom, pozvat host∙ vφc?

Ne. Pro m∞ bylo p°ekvapenφm i to, ₧e tam byl TomßÜ. On je Üikovn², tak₧e to bylo v pohod∞, ale jß p∙vodn∞ poΦφtal, ₧e budeme toΦit jen ve dvou, aby se nahrßvka odliÜila od MCH Bandu i od Pluta. Krom∞ toho nebylo dost pen∞z, aby se p°φmo ve studiu n∞co bez p°φpravy vym²Ülelo.

Nakolik bude podle tebe spokojen s deskou Ülov∞k, kterΘmu se lφbily vaÜe n∞kdejÜφ spoleΦnΘ koncerty?

Je tam p∞t skladeb z koncert∙. Na koncert∞ staΦφÜ ve dvou uhrßt jen bicφ, kytaru nebo saxofon, a zp∞v. Na desce jsme vyu₧ili t∞ch pßr stop navφc, i kdy₧ si nemyslφm, ₧e bychom to p°eplßcali. Sna₧ili jsme se, aby lidi, kte°φ na naÜe koncerty chodili, ty skladby poznali.

Inspirovali jste se p°ed natßΦenφm n∞jakou starÜφ ₧ivou nahrßvkou z koncertu?

Ani ne. SpφÜ jen v tΘ rovin∞, abychom si to p°ipamatovali. On taky ten koncert byl ka₧d² jin².

Ty jsi model Φist∞ studiovΘ prßce pou₧il u₧ na albu Pseudemokritos s Peterem Binderem a AleÜem Charvßtem. MyslφÜ, ₧e tvoje dalÜφ tvorba bude i nadßle se studiem tak v²razn∞ spojena?

Jß bych cht∞l udr₧et MCH Band v Φist∞ kapelovΘ poloze a dalÜφ projekty d∞lat studiov²m zp∙sobem. Dneska nezaplatφÜ n∞koho, kdo by s tebou t°eba Φtrnßct dnφ zkouÜel. Znamenß to, ₧e ne₧ jdeÜ do studia, musφÜ se na to doma dob°e p°ipravit. Nevφm, jestli jsme si v tomhle s Pavlem dostateΦn∞ porozum∞li.

MyslφÜ, ₧e dneÜnφ studiovΘ mo₧nosti mohou muzikant∙m vaÜeho typu v²razn∞ pomoci, nebo v tom je n∞jakΘ nebezpeΦφ, t°eba ztrßta sebekontroly?

Ve studiφch dneska pracujφ p°edevÜφm muzikanti, kterΘ m∙₧eÜ vyu₧φt nejen jako zvuka°e, ale takΘ jako producenty, kte°φ t∞ na hodn∞ v∞cφ upozornφ. Tak₧e bych se ztrßty sebekontroly nebßl. Jß si ale nemyslφm, ₧e ty dneÜnφ mo₧nosti jsou n∞jak podstatn∞ lepÜφ, ne₧ p°ed deseti lety. Pokud tu hudbu nemßÜ v sob∞, technika ti nepom∙₧e, co₧ si n∞kte°φ lidΘ myslφ.

V projektu dvou lidφ, z nich₧ ₧ßdn² nenφ 'ÜΘf', jist∞ musφ dochßzet ke kompromis∙m. Bylo jich z tvΘ strany hodn∞?

Podφvej, naÜe n∞kdejÜφ koncerty zaΦaly za n∞co stßt a₧ v okam₧iku, kdy jsme se straÜn∞ pohßdali, kdy₧ jsme na sebe 'vyblili' ty utajenΘ k°ivdy. Pak to teprve dostalo Ümrnc. V Antverpßch, kde jsme spolu hrßli poprvΘ, jsme kolem sebe chodili po ÜpiΦkßch a byl to pr∙ser. Tak₧e i ve studiu dochßzelo ke konflikt∙m, proto₧e Pavel cφtφ muziku trochu jinak. Jß jsem starÜφ, ustupuju mΘn∞ rßd a vφm, ₧e umφm b²t n∞kdy p∞kn∞ nesnesiteln². Z toho vÜeho vychßzely konflikty.

Jsou ty v²sledky konflikt∙ pro celkov² dojem z alba n∞jak podstatnΘ?

Nevφm jak Pavel, ale jß nemßm pocit, ₧e bych d∞lal n∞jakΘ v²raznΘ kompromisy. K podstatn²m konflikt∙m vlastn∞ dochßzelo a₧ p°i mφchßnφ. Pavel si jako₧to bubenφk p°edstavuje muziku tak, ₧e tam budou hlavn∞ bubny a n∞kde hluboko pod tφm vÜechno ostatnφ, jako je to na Plutu. Jß tvrdil, ₧e nechci druhΘ Pluto, ale ty bicφ jsem nemohl ·pln∞ potlaΦit, aby to zase nebyl MCH Band...(smφch) Myslφm, ₧e v²sledek zhodnotφme, a₧ si od sebe odpoΦineme...

Je podφl vßs obou na albu p°esn∞ p∙l na p∙l?

To musφ posoudit ti, kdo si tu desku pustφ. Myslφm, ₧e je to slyÜet.

Je n∞jakß nad∞je na ₧ivou verzi desky?

Kdo to zaplatφ? Mß cenu stav∞t kapelu, kterß odehraje deset koncert∙, na kterΘ p°ijde pr∙m∞rn∞ padesßt lidφ?

A co₧ takhle ty pφsniΦky zase 'oholit' jen na dvojici?

Pavel mß dost sv²ch zßvazk∙, jß - po letech, kdy jsem se v∞noval skoro v²hradn∞ trestnφmu prßvu - zase zaΦφnßm pom∞rn∞ pravideln∞ hrßt s MCH Bandem, tak₧e nenφ Φas. Nikdy ne°φkej nikdy, jak prohlaÜujφ politici, ovÜem na letoÜnφ a asi ani p°φÜtφ rok to nevidφm. Ale co Φlov∞k vφ...?

Co v∙bec bylo prvnφm impulsem, ₧e jste spolu zaΦali hrßt?

╚lov∞Φe, co to bylo...? Asi to, ₧e kdy₧ dßme spolu n∞co dohromady, pojedeme na t²den do Antverp... Ale u₧ si to moc nepamatuju.

Mßte s Pavlem n∞jakΘ Φist∞ hudebnφ styΦnΘ plochy?

To je straÜn∞ teoretickß otßzka. Kdybychom ₧ßdnΘ nem∞li, nejspφÜ by ta spoluprßce nebyla mo₧nß. Jß to ale nejsem schopen specifikovat.

Ty jsi Φlov∞k, kter² se netajφ sv²mi politick²mi nßzory, kterΘ mohou p∙sobit dost radikßln∞. Nem∞li jste v tomhle sm∞ru spolu problΘmy?

Je₧φÜmarjß, to bysme p°ece byli kokoti... Do urΦit²ch v∞cφ, do kter²ch by Üel Pavel, bych neÜel jß a naopak. Jsme p°ece jenom r∙znφ lidΘ, ale abychom si tφm otravovali ₧ivot, to ani nßhodou.

Deska vychßzφ krßtce po novΘ desce Pluta. Nevadφ ti to?

U₧ to, ₧e d∞lßme rozhovor, ve kterΘm se bavφme i o Plutu, je d∙kazem, ₧e by s tφm nem∞l b²t problΘm - za jednu promotion ud∞lßÜ propagaci na dv∞ desky. (smφch)

Majφ Pr∙hlednφ lidΘ n∞co spoleΦnΘho s tv²m poslednφm projektem Pseudemokritos?

Myslφm, ₧e ne. Je to dßno u₧ tφm, ₧e PΘ¥a Binder a AleÜ Charvßt jsou jako muzikanti naprostφ profesionßlovΘ, kte°φ byli ochotni se pod°φdit tomu, co jsem od nich cht∞l a jeÜt∞ k tomu p°idali n∞co svΘho.

Mßm tomu rozum∞t tak, ₧e Pavla za takovΘho profesionßla nepova₧ujeÜ?

On je spφÜ puntiΦkß° ne₧ profesionßl... Ale aby bylo jasno, za profesionßla v tomhle smyslu nepova₧uji ani sebe.

P°ichßzφ pro tebe v tuto chvφli v ·vahu p°φpadnß dalÜφ studiovß spoluprßce v duu s Pavlem?

Nevφm, Φlov∞Φe... To by zßle₧elo na mnoha v∞cech.

SlyÜel jsi v poslednφ dob∞ Pluto a pakli₧e ano, co mu °φkßÜ?

SlyÜel. Pavel je bubenφk a z toho, jak jsme spolu p°edtφm d∞lali, vφm, jakou m∞l o Plutu p∙vodnφ p°edstavu. Myslφm, ₧e se mu da°φ ji realizovat.

- Ivan KiÜa MenΦφk, Rock & Pop

Pr∙hlednφ lidΘ


AΦkoliv je spoleΦnΘ album kytaristy, saxofonisty a zp∞vßka MikolßÜe Chadimy a bubenφka Pavla Fajta nazvanΘ PR┘HLEDN═ LID╔ (Black Point, 1998, 50:18) vcelku standardnφm obrßzkem rockovΘ alternativy, p°esto je v jednom ohledu docela mimo°ßdnΘ: toti₧ v tom, jak²m uhranΦiv²m zp∙sobem Chadima interpretuje verÜe Ivana Wernische, ale rovn∞₧ takΘ - v p°φpad∞ jednΘ z pφsnφ - slova Gustava Meyrinka (ty v n∞mΦin∞). Kdybychom pro toto souzn∞nφ se slovem hledali alespo≥ p°ibli₧nΘ srovnßnφ, pak snad na nedßvnΘm Mimoidu Moniky NaΦevy. Jen s tφm rozdφlem, ₧e NaΦeva nez°eteln²m vy°Φenφm texty tak°ka tajφ, kde₧to Chadima je "°ekne" na plnou pusu, bez zßbran, ostatn∞ jako vÜechno, co kdy °φci chce. Chadimovo typickΘ "nep∞knΘ zpφvßnφ" je vlastn∞ o d∙v∞rnΘm vztahu k verÜ∙m, kterΘ zhudebnil spolu s Fajtem. Jejich Pr∙hlednφ lidΘ, jakkoliv p∙sobφ instrumentßln∞ d∙kladn∞, jsou tedy p°edevÜφm deskou slova. U₧ to samo o sob∞ upoza∩uje Fajta a vyzdvihuje Chadimu - zp∞vßka a deklamßtora.

Repertoßr na Pr∙hledn²ch lidech je, a nynφ mysleme na hudbu, kolφsav²: pohybuje se od pφsnφ - ale n∞kdy jen jejich Φßstφ - s neobyΦejnou atmosfΘrou (zvlßÜt∞ "humpolßck²" valΦφk nazvan² Dr. Feigelstock na Meyrink∙v text) a₧ po vcelku vÜednφ skladby (nap°φklad ZßtiÜφ, kterΘ nßsleduje prßv∞ po Dr. Feigelstockovi a chemickou elektronikou hned zbourß jeho nßdhernou pouliΦnφ atmosfΘru). Uprost°ed t∞chto dvou p≤l∙ pak najdeme i jakousi Üedou z≤nu, tak°ka typizovan² v²robek hudebnφ alternativy: t°eba jedna ze dvou verzφ (v urΦit²ch pasß₧φch pozoruhodnΘ) titulnφ pφsn∞ s nalΘhav∞ vyslovovan²m sloganem refrΘnu ("Nebo¥ tam naho°e odehrßvß se cosi nßm nepochopitelnΘho") je provßzena rozvlekl²m ·vodem a hlavn∞ elektronick²mi zvuky, kterΘ dneÜnφm uÜφm mohou znφt pon∞kud zßnovn∞ - toti₧ jak mimo kontext vytr₧eny odn∞kud ze sedmdesßt²ch let. Teprve kdy₧ si elektronika "odbublß" to svΘ, p°ichßzφ skladbu zachrßnit Wernisch v Chadimov²ch ·stech.

Jen₧e Fajt a Chadima jsou jak dva nßstroje r∙znΘho lad∞nφ. Jestli se opravdu jejich naturely spojily na Pr∙hledn²ch lidech do jednoho t∞la, pak snad p°edevÜφm ve skladb∞ Jaro, kdy₧ vrcholφ velmi ·sporn∞: nahrubo tesan²m s≤lem saxofonu a ostinatnφ, ovÜem barvitou bicφ figurou. V tΘ pasß₧i je kousek Üamanstvφ a notnß dßvka uvoln∞nΘ p°irozenosti. A ta se jinde na Pr∙hledn²ch lidech hledß mnohem obtφ₧n∞ji. Dokonce se zdß, ₧e Chadima Fajta brzdφ, kde₧to Fajt Chadimu popohßnφ - co₧ je z°ejm∞ logick²m vy·st∞nφm autorsk²ch rukopis∙ obou hudebnφk∙, rozvß₧nΘho a vÜeteΦnΘho. Proto nejvφce je to znßt, st°φdajφ-li se po sob∞ pφsn∞ Chadimovy s Fajtov²mi, jako v ·vodu desky. V²slednß "rychlost" Pr∙hledn²ch lidφ je tedy spφÜe kompromisem, asi jako zßpas, ve kterΘm na obou stranßch sice padne n∞kolik p∞kn²ch g≤l∙, avÜak z∙stane s nerozhodn²m v²sledkem. OvÜem: mß b²t nejsvobodn∞jÜφ obor lidskΘho konßnφ, jak²m je um∞nφ, kompromisnφ?

- Ivan Hartman

Projekt Pr∙hlednφ lidΘ vznikl v Antverpßch


Alba, kterß spolu natoΦφ dva nebo n∞kolik uznßvan²ch muzikant∙ a osobnostφ v jednom, b²vajφ zpravidla dob°e cen∞na a velmi kvalitnφ.
Tak je tomu i v p°φpad∞ desky Pr∙hlednφ lidΘ MikolßÜe Chadimy a Pavla Fajta, kterou vydalo nakladatelstvφ Black Point. Pr∙hlednφ lidΘ vznikli p∙vodn∞ p°i setkßnφ obou hudebnφk∙ na akci Dna EvropskΘ kultury v Antverpßch a na tomto CD slyÜφme dvanßct d∙kaz∙ jejich spoluprßce. PφsniΦky nejsou tak rozvleklΘ jako u Chadimova MCH Bandu a jsou p°φmoΦa°ejÜφ a srozumiteln∞jÜφ ne₧ ve Fajtov∞ Plutu; p°esto se deska bude lφbit p°φznivc∙m obou kapel.

NßladovΘ a rytmickΘ pφsn∞, ve kter²ch Fajt rozehrßvß vÜechny Φßsti sv²ch zvukomalebn²ch bicφch, spolutvo°φ a dopl≥uje veled∙le₧it² host alba baskytarista TomßÜ Fr÷lich, obsluhujφcφ v jednΘ skladb∞ i didgeridoo. Chadima st°φdß saxofon s kytarou, obΦas i klßvesami a pochopiteln∞ zpφvß. Texty pochßzejφ z pera p°evß₧n∞ Ivana Wernische a ty se u₧ lΘta zpφvajφ Chadimovi p°φmo od srdce. Objevuje se i oblφbenß n∞mΦina (Dr. Fiegelstock). Titulnφ skladba Pr∙hlednφ lidΘ je na albu ve dvou rozdφln²ch verzφch, obou vynikajφcφch. Skv∞lß je i temn∞jÜφ Ale to nic, to p°ejde a hitovß Kßmen s nßpisem r∙₧e.

Obal (Karel Haloun) desky koresponduje s nßzvem. Booklet je toti₧ cel² z pr∙hlednΘho papφru, na kterΘm jsou Φerno-Φerven∞ vytiÜt∞ny texty v ΦeÜtin∞ i angliΦtin∞ a mnoho dalÜφch informacφ.

- Ji°φ èvΘda, Rovnost, 17. 10. 1998