Psφ vojßci: Necho∩ sama do tmy


Tak p°ece jen. Tohle album koneΦn∞ mapuje tvorbu Psφch vojßk∙ (alias PVO, pod kter²m₧to nßzvem v 80. Letech soubor vystupoval) z let 1983-86, to znamenß v drtivΘ v∞tÜin∞ skladby dosud na ₧ßdnΘ jinΘ desce nezaznamenanΘ. Jednß se o ₧ivou, zvukov∞ p°ekvapiv∞ velmi kvalitnφ nahrßvku z Chmelnice z ledna 1987, kterß si zasluhuje maximßlnφ pozornost nejen ze strany pam∞tnφk∙.

Necho∩ sama do tmy je absolutn∞ p°esv∞dΦiv²m dokladem, ₧e Psφ Vojßci tehdy pat°ili ke kapelßm s nejvyprofilovan∞jÜφm nßzorem (netoliko hudebnφm) mo₧nß i v celoevropskΘm m∞°φtku. U v∞tÜiny desek je stopß₧ p∞tasedmdesßt minut tΘm∞° nestravitelnß, ale tahle je Φestnou vyjφmkou. V naprosto vyrovnanΘm - chce se °φct p°φmo excelentnφm - materißlu, kter² p°inßÜφ, nenajdete jedinou slabou skladbu. A navφc, Filipa Topola tento koncert zastihl ve vynikajφcφ form∞ (co₧ nenφ zcela b∞₧n² jev) a s tak°ka nep°ebernou v²razovou Ükßlou: tu je citliv² a jemn∞ vemlouvav², tam podmraΦen² Φi rozezlen² a onde vrcholn∞ jedovat², jako b°itva drßsav² nebo a₧ morbidn∞ chraplav² (v jazz-Üansonov∞ lad∞nΘ pφsni Jen se tak projdi po m∞st∞).

T∞₧ko lze z takto ucelen∞ kolekce vybrat n∞jakΘ v∞ci na ·kor jin²ch. Snad dramatickΘ, mimo°ßdn∞ nalΘhavΘ skladby Hudba a kozel, Poj∩ do pr∙jezdu, Hospoda, Jako kdyby jehla, Volß mi znßmß Φi titulnφ kompozici? Nebo melodickou hit∙vku U₧ je to let, ji₧ mo₧no pova₧ovat za starÜφ sestru pozd∞jÜφho vele₧ßdanΘho Φφsla Chce se mi spßt, pop°φpad∞ pφse≥ Äiju, jejφ₧ pod k∙₧i se zadφrajφcφ ┤nad∞jepln² smutek┤ prostoupen² hlubok²m Φlov∞Φenstv²m (jednß se o bßse≥ neznßmΘho n∞meckΘho autora ·dajn∞ z 12. stoletφ) umoc≥uje skv∞lΘ, dokonale souzn∞jφcφ hudebnφ vyjßd°enφ? Ale ne, neΦle≥me n∞co, co tak dokonale dr₧φ pohromad∞! A rozpitvßvat brilantnφ, v pravd∞ nadΦasovΘ texty Φi spφÜe zpφvanou poezii r∙znΘho charakteru (Filip a Jßchym Topolovi, Sylvia Plath), rovn∞₧ nemß smysl. Mnohem lepÜφ je nechat je voln∞ p∙sobit na niΦφm nezatφ₧enΘ vnφmßnφ - a z bez·t∞Ünosti skladeb jako Hospoda, Volß mi znßmß, Poj∩ do pr∙jezdu, Necho∩ sama do tmy, Zav°i, nebo V zß°φ u₧ nikdy netanΦi vßm zaΦne b∞hat mrßz po zßdech. Jak brutßlnφ, a p°esto vrcholn∞ um∞leck² obraz nejen tehdejÜφ reality!

DalÜφ dluh v∙Φi ΦeskΘmu rocku byl splacen i s ·roky. OvÜem t°eba₧e Psφ vojßci u₧ majφ vΦetn∞ tohoto alba Üest velk²ch desek, stßle existuje jeÜt∞ celß °ßdka dalÜφch znamenit²ch skladeb hlavn∞ z druhΘ poloviny 80. Let, kterΘ by stßlo za to znovu oprßÜit. DoΦkßme se n∞kdy v CD-podob∞ i pφsnφ Äiletky, Psycho Killer a Sbohem a °et∞z, obsa₧en²ch pouze na n∞kdejÜφm ji₧ nedostupnΘm pantonskΘm EP (Äiletky sice vyÜly i na CD-singlu ke stejnojmennΘmu filmu, jen₧e ten byl neprodejn²), a nikdy nevydan²ch v∞cφ èeptßme si na rohu, V koupeln∞ je vana, Hr∙za rodinnß, Na dn∞ flaÜky a dalÜφch? Black Pointe, co ty na to?

- Petr Korßl, ROCk & POP


Psφ vojßci - MuΦivΘ vzpomφnky


Pra₧Ütφ Psφ vojßci Filipa Topola, stejn∞ jako nap°. DuchßΦkova Garage, co do popularity ji₧ dßvno p°ekroΦili uzav°enΘ hranice rockovΘho undergroundu, ani₧ by si ovÜem hudebn∞ n∞jak v²razn∞ji 'zadali' s mainstreamem. SpφÜe naopak, jejich zatφm poslednφ album Ho°φcφ holubi [Indies Rec. devadesßt sedm] je z jejich tvorby rozhodn∞ posluchaΦsky nejnßroΦn∞jÜφ a obsahov∞ nejneuchopiteln∞jÜφ. Vzhledem k tomu, ₧e Psφ vojßci dnes oslovujφ u₧ druhou generaci posluchaΦ∙, kterß jejich hudbu z osmdesßt²ch let nepamatuje, je t°eba ocenit zßslu₧nou prßci vydavatelstvφ Black Point, kterΘ systematicky mapuje starÜφ tvorbu nejen tΘto kapely, ale celΘ n∞kdejÜφ polooficißlnφ rockovΘ scΘny v∙bec. Po tΘmatickΘm 'vojßkovskΘm' celku Baroko v ╚echßch a p°edlo≥skΘm v²b∞ru pφsnφ z let osmdesßtt°i a₧ osmdesßtÜest Necho∩ sama do tmy nynφ p°ichßzφ Black Point s kolekcφ MuΦivΘ vzpomφnky, obsahujφcφ ₧ivΘ nahrßvky Psφch vojßk∙ z jednoho z mßla mφst, v nich₧ skupina [pod 'krycφm' nßzvem P.V.O.] za minulΘho re₧imu vystupovala, z Junior klubu Na Chmelnici, po°φzenΘ v letech osmdesßtsedm a₧ osmdesßtdev∞t.

Obdobφ, kterΘ album MuΦivΘ vzpomφnky dokumentuje, bylo pro Psφ vojßky klφΦovΘ. Dφky posunu k p°φmo a₧ jejφmu sd∞lenφ a zakomponovßnφ svΘrßznΘho [n∞kdy hodn∞ ΦernΘho] humoru, ale i dφky Φast∞jÜφmu vystupovßnφ se jim oproti p°edchozφm lΘt∙m rozÜφ°il okruh publika. Mezi tehdy aktußlnφmi pφsn∞mi se objevily prvnφ Topolovy opravdovΘ hity [na MuΦiv²ch vzpomφnkßch z nich najdeme nap°φklad èeptßme si na rohu, Psycho killer i vpravd∞ kultovnφ ₧iletky, ostatnφ ' lßgry' z tohoto obdobφ, t°eba Marylin Monroe nebo ΦernΘ sedlo, jsou rozesety na jin²ch albech]. I v tΘto dob∞ p°erodu Psφch vojßk∙ ovÜem v jejich repertoßru jeÜt∞ p°etrvßvaly n∞kterΘ rysy minulΘ tvorby, zejmΘna interpretace text∙ Sylvie PlathovΘ, Jßchyma Topola Φi indißnskΘ poezie.

P°esto, ₧e jsou MuΦivΘ vzpomφnky z dneÜnφho hlediska v prvnφ °ad∞ zvukov∞ zda°il²m dokumentem nav²sost zajφmavΘ fßze existence jednΘ kapely, nelze na zßv∞r nepoznamenat to nejd∙le₧it∞jÜφ; ₧e se toti₧ krom∞ informativnφho rozm∞ru vyznaΦujφ takΘ bezmßla osmdesßti minutami emotivn∞ silnΘ, v²razov∞ syrovΘ a v mnoha ohledech nadΦasovΘ hudby.

- Ond°ej Bezr, T²den