Ukázal, že vstup do přízemí byl prolomen až při velké švamberské přestavbě hradu v 16. století, takže přístavek, jak to 
i jeho vybavení naznačuje, tvořil původně součást obytného prostoru hradu. Ostatní stavby původního hradu ani jeho nejstarší opevnění zatím neznáme.
       Kromě knížete si mohl ve 12. století postavit hrad již pouze pražský biskup. Z jeho Roudnice, budované zřejmě v přímé souvislosti se stavební činností na Pražském hradě, se dodnes 
v základech mladšího zámku zachovala část paláce zpevněného masivními půlkruhovými a v nároží třičtvrtěkruhovými věžicemi. Větší část přízemí nad valeně zaklenutým sklepem vyplňuje velký sál zaklenutý deseti poli křížových kleneb bez žeber na střední sloupky.

R o u d n i c e, rekonstrukce románského stavu paláce v nároží biskupského hradu