Polozapuštěné přízemí obsahovalo pouze dvě velké plochostropé místnosti.
       Přestože výtvarnému ztvárnění tohoto sálového paláce byla věnována značná pozornost, nejkrásnější a nejhonosnější stavbou falce se stala sousední dvojitá patrová kaple. Na prvý pohled hmotná kvadratická stavba skrývá vznosné prostory. V obou podlažích zaujímá větší část čtvercová loď a po obou stranách čtverhranného presbyteria celkový obdélný půdorys doplňují další valeně zaklenuté místnosti. Loď v obou podlažích rozdělily čtyři sloupy na devět klenebních polí. Střední pole ve spodní kapli nebylo zaklenuto, a tak mohl vzniklým prostorem císař sledovat bohoslužby v přízemí z patra, které mu příslušelo. Spodní kaple je ukázkou čistě románské architektury. Vznosný, nepoměrně světlejší a v detailu honosně provedený prostor horní kaple má již lomené oblouky, typické pro nový stavební sloh - gotiku. Tento fakt svědčí o tom, že horní kaple je 
z celé stavby nejmladší, a že tedy její dokončení znamenalo zřejmě 
i dobudování celé falce. Vraťme se však k samotné kapli. Její podoba je výsledkem zřejmě jediného záměru: dosáhnout protikladu mezi nižším, hmotným přízemím a světlým patrem, členěným vysokými, vznosnými mramorovými sloupy, na něž nasedaly vysoké žebrové křížové klenby. Tomu odpovídá i výtvarné ztvárnění obou částí. 	Zatímco v přízemí nenajdeme mnoho ozdobných prvků, patro doslova hýří ukázkami pozdně románské stavební plastiky.