Tento názor se utvářel na základě studia nejlépe zachovaných 
a poměrně honosných památek. Každý, kdo se zajímá o naši minulost, jistě může položit otázku, zda tyto dokonalé hrady jsou opravdu typickými řadovými stavbami své doby. Vždyť jejich zachování je často víceméně dílem náhody, a proto dnes, pokud dobře neznáme velký vzorek hradů prvé poloviny 13. století, těžko můžeme říci, jde-li o běžnou, nebo výjimečnou stavbu. A lepší vyhlídky přežít všechna úskalí, která na každý hrad v průběhu staletí čekala, měly pochopitelně stavby dokonalejší, s velkým podílem zděných částí. Kromě toho většina důležitých hradů byla v průběhu své existence mnohokrát přestavována a opravována. Rozeznat jejich nejstarší jádro je většinou bez archeologického a hloubkového stavebně historického výzkumu těžko možné. Tím se opět značně snížil počet staveb, z nichž by bylo možno usuzovat na zdroj a původ počátků českých hradů.
       Proti názoru, že nové hrady představují čistý "dovoz", se staví 
i další poznatek. Sledujeme-li vývoj lidské společnosti, zjišťujeme, 
že prakticky nic nezaniká beze stop. V novém bývá obsaženo něco ze starého, předcházejícího. Každý jev je tvořen množstvím znaků, 
z nichž některé i za změněných podmínek přecházejí do jevů následujících, a zachovávají tak plynulost vývoje. Uvědomíme-li si tuto skutečnost, musí nám připadat přinejmenším málo pravděpodobné, 
že by se  staletý vývoj našich hradisek nějakým způsobem neobrazil 
v počátcích hradů, které hradů, které hradiska nahradily.