Protože se v okolí Hlavačova takřka nevyskytuje stavební kámen, museli stavitelé opevnění využít písek. Val byl vytvořen nasypáním jednotlivých vrstev písku prolévaných řídkou maltou.Vzniklo tak velmi pevné těleso, dodnes udivující svými rozměry, které na svém vrcholu mohlo nést zídku z dovezené opuky. Vlastní ohrazení jádra bylo zbudováno ze dřeva a dovezené opuky bez použití malty a mělo asi charakter valu. Za ním pak stávaly vlastní obytné a užitkové stavby, převážně dřevěné. Některé byly zřejmě zbudovány z opuky s použitím malty a byly zde nalezeny i cihly. Všechny dosavadní nálezy jsou zbytky nízkých staveb, které zřejmě ohrazení nepřevyšovaly. Výzkum zde byl bohužel značně komplikovaný. Vzhledem k již zmíněnému nedostatku kamene v okolí sloužily trosky hradu nejpozději od konce 15. století téměř až do současnosti jako zdroj stavebního materiálu. Je z nich zbudována například i značná část rakovnických městských hradeb. Díky tomu, ale i v důsledku častých neodborných výkopů je hrad značně poškozen a z jeho zdí zbyly jen drobné, již nepoužitelné úlomky kamene. Přesto se však podařilo zjistit, že hrad vznikl nejpozději na počátku 13. století. Před vybudováním nového Křivoklátu byl zřejmě centrem Rakovnicka. Jeho život ukončil kolem poloviny 13. století mohutný požár, po němž hrad nebyl obnoven. Důvod jeho zániku lze téměř s určitostí spatřovat ve staveništi. Do písku na okrajích hlavačovské ostrožny by sotva bylo možné bezpečně zakládat těžké kamenné obvodové hradby.