Hradů přechodného typu zřejmě bylo velmi mnoho. Fakt, že dosud známe pouze čtyři, je zřejmě důsledkem toho, že se vzhledem 
k svému valovému opevnění a mnohdy lehčím konstrukcím zachovaly většinou pouze v podobě terénních náznaků. Protože dosavadní výzkum byl zaměřen především na výtvarnou podobu staveb, zůstaly takové hrady jako Angerbach nebo Hlavačov zcela stranou zájmu. Nynější výzkum a povrchový průzkum českých hradů přinese nepochybně další zajímavé nálezy.
       Druhým typem nejstarších královských hradů je typ s obvodovou zástavbou, jenž se stal základem dalšího vývoje. Tyto hrady jsou rozsáhlé, s množstvím staveb na obvodu, které jsou situované tak, 
že jedna nebo více jejich stěn tvoří součást obvodového opevnění. Hradu většinou dominuje velká věž v čele. Při volbě staveniště hrály úlohu zkušenosti z předchozího domácího vývoje. Hrady s obvodovou zástavbou stojí tak na místech, na nichž bychom spíše hledali starší hradisko.
       Dnes díky dlouholetému archeologickému výzkumu známe 
z těchto hradů nejlépe Křivoklát, památku, kterou jistě není nutné nikomu představovat. Písemné prameny se zmiňují o přestavbě starého hradu již roku 1110. Podle nových nálezů začal však hrad na dnešním místě stavět zřejmě až Václav I. Rozsáhlá stavba se pak vlekla celá desetiletí a dokončena byla až v 80. letech 13. století, takže je dílem tří králů - Václava I., Přemysla Otakara II. a Václava II.