Ve vlastním jádru se k původnímu paláci připojilo podél obvodové hradby křídlo, z něhož se dodnes zachovaly přízemní prostory pod kaplí. Osvětlovala je stejná okénka ještě románského vzhledu, jaká byla užita i v přízemí původního paláce. To znamená, že v kamenické dílně neboli huti hned v počátcích stavby vytesali větší počet ostění okének do zásoby, a když bylo nějaké potřeba, prostě je vzali a osadili. Upravoval se i původní příčný palác, kde vznikl krásný, dodnes zachovaný průjezd se sedilii (sedátky). Prostor spodního nádvoří rozdělily příčné hradby na tři dvory: vstupní s čtverhrannou věží při bráně, studniční a střední. Ve středním stával další palác, 
ve dvou zbylých provozní a hospodářské stavby, mezi nimi i zemnice. Původní vstupní cesta se lišila od dnešní, kterou zkrátil Václav IV. 
V této podobě hrad umožňoval pohodlné bydlení a každodenní hospodářský provoz.
       Zbývalo ještě dokončit reprezentační prostory a rozšířit o další stavby obytnou část Křivoklátu. To se týkalo především horního hradu.V celém patře nejstaršího paláce byl velký sál, jedna 
z největších světských prostor své doby, zaklenutý původně čtyřmi poli šestidílných kleneb. Zachovala se z něho pouze zazděná okna ve fasádě, obracející se do středního dvora. Z původní kaple se kromě obvodových zdí využitých při pozdně gotické přestavbě dochovaly jen spodní části tří klenebních přípor a snad i rozvrh sedilií. Stavělo se 
i v dolní části hradu. Právě zde se pod krumpáči a lopatami objevilo nečekané překvapení.