Vstup na horní nádvoří umožňovala čtvrtá brána a průjezd celým přízemím paláce, jehož nároží zpevňovala další věžice. Kromě paláce byly v horním hradě odkryty zbytky velké, cihlami obezděné zemnice 
s pecí, asi hradní kuchyně, a pozůstatky několika dalších, převážně dřevěných staveb. Až po polovině 13. století byla na nejchráněnějším místě postavena čtverhranná obytná věž, se kterou se původně nepočítalo a o níž se ještě zmíníme. Kromě stavebního typu ukazují 
na francouzský původ i některé detaily, např. věžice nebo stěžejkový padací most, u nás neobvyklý. V Čechách se většinou zvedací část mostu vytahovala pomocí lan či řetězců, vedených přes mnohdy dodnes zachované kladky v otvorech horní části vpadliny pro most, která lemovala bránu. Stěžejkový most se zvedal pomocí stěžejek, dlouhých trámů, pohyblivě upevněných ve svém středu a pracujících na principu rovnoramenné páky. Stěžejka byla ve sklopené poloze rovnoběžná s mostem, při zvednutí zapadala do dlouhé charakteristické štěrbiny, která nás dodnes na užití takového mostu upozorňuje.
       Týřov nezůstal dlouho osamocen. Jak ukázal archeologický výzkum, prvků francouzského kastelu v kombinaci s prvky hradu 
s obvodovou zástavbou bylo ještě za Václava I. užito při budování hradu Džbánu na Rakovnicku. Jeho zbytky těžce poškodily lomy, 
ale díky starým plánům i zachovaným částem si lze udělat celkem dobrou představu o původní podobě hradu. Čelo zpevňovaly tři okrouhlé věže, velká a dvě flankovací. K celému zbylému mnohoúhelnému obvodu hradu přiléhaly obytné stavby.