Postavil si ho před rokem 1232 Jetřich z rodu Hroznatovců na vysoké skále nad řekou Berounkou. V čele jádra hradu stála místo věže věžice s břitem, k níž přímo přiléhala brána. Předhradí před jádrem obsahovalo do skály zasekanou cisternu. I Krašov prodělal složitý stavební vývoj a k poznání jeho podoby přispěl velkou měrou archeologický výzkum.
       Naopak obohacení základního typu o další prvky si vyžádala stavba Českého Šternberka před rokem 1241. Staveništěm zde totiž nebyla ostrožna, ale dlouhý, strmý a úzký hřeben, od něhož bylo staveniště hradu odděleno dvěma příkopy. Hrad měl tak dvě čela. 
Ve spodním stála věž s břitem, horní zabezpečovala zřejmě štítová zeď. Jak už název napovídá, šlo o mohutnou, vysokou hradbu, za níž jako za štítem byly před střelbou skryty ostatní stavby. Nejchráněnější místo nebylo tedy na konci dispozice jako obvykle, ale v jejím středu. Zde také stával palác a snad i kaple. Původní podobu těchto budov setřely četné mladší přestavby, dodnes je však patrné umístění brány ve středu dlouhé boční hradby.
       Velké zakladatelské dílo Václava I.se dočkalo velkolepého pokračování a rozvinutí za vlády jeho syna Přemysla Otakara II. 
v letech 1253-1278. Tento rytířský král, i svými současníky zvaný železný a zlatý, byl velmi výraznou postavou Evropy své doby. Jako obratný politik a velký válečník rozšířil význačně hranice své vlády 
a snažil se stát císařem říše římské. Dokonce i velcí jeho nepřátelé se