nedokázali ubránit obdivu a úctě k velkému, obávanému českému králi. Za jeho vlády vzrůstala i moc šlechty, která se, jak ještě uvidíme, projevila i stavbou četných hradů. Rozpory mezi králem a šlechtou, vyvolané Přemyslovou snahou o neomezenou vládu, byly pak jednou 
z příčin jeho pádu.
       Přestože četná vojenská tažení a složitá zahraniční politika krále velmi zaměstnávaly, věnoval se usilovně zakládání a budování nových měst a hradů stejně jako dokončování stavebních podniků svého otce. Za Přemysla Otakara II. byla velkolepým způsobem dobudována základní síť královských hradů. Je to víc než pochopitelné, uvědomíme-li si, jak pevný systém opor tento význačný král pro své cíle potřeboval.
       Zhruba od poloviny 13. století se u královských hradů 
s obvodovou zástavbou setkáváme s novým prvkem - čtverhrannou obytnou věží, tzv. donjonem, která však nebyla plnohodnotná 
z hlediska obrany. Na rozdíl od dobových zvyklostí bývá přízemí přístupné portálem přímo z nádvoří; na Týřově měl takový zvláštní vstup přímo zvenčí i sklep. Ani jako obytné stavby nebyly nejstarší donjony hlavními objekty, vždy tvořily součást složitějšího obytného provozu. Tyto věže se staví i na starších hradech, jako například na Týřově či v Jindřichově Hradci.
	Nejstarší ukázku donjonu si můžeme prohlédnout na Zvíkově,
jednom z nejdůležitějších českých královských hradů.