Tato mohutná černá, z bosovaných kvádrů vystavěná stavba zvaná Markomanka nebo Hlízová věž je v dnešním hradě nejstarší patrnou částí. Rozhodně však nebyla prvou stavbou, která se při zakládání Zvíkova v první polovině 13. století budovala. Dnes nejenže neznáme způsob opevnění tohoto nejstaršího hradu, ale utajena nám zůstává i jeho velikost. Všechny tyto otazníky by mohl odstranit archeologický výzkum. Při různých opravách, a hlavně při současných památkových úpravách byl však téměř celý prostor hradního jádra natolik upraven, že by zde další výzkum byl jen těžko možný. Pozůstatky nejstaršího hradu tak zřejmě navždy zanikly a nám bohužel nezbude než se s nezodpovězenými otázkami smířit.
        Ale vraťme se k věži Markomance. Obsahovala komory zaklenuté křížovou klenbou a již od počátku se počítalo s jejím zapojením do další obytné zástavby, z níž byla vystavěna pouze část pod dnešní kaplí. Za Přemysla Otakara II. se věž ocitla v nároží zhruba pětiúhelného jádra tvořeného patrovými palácovými budovami. Jejich plochostropé či křížovými klenbami zaklenuté místnosti spojoval arkádový ochoz, připomínající rajské klášterní dvory.