Jako poslední vznikl patrně arkádový ochoz, který umožňoval spojení jednotlivých místností v patře.
       U Kadaně dobře známe celkovou podobu a vývoj hradu, ale 
o uměleckém zpracování detailů a o podobě jednotlivých prostor nemáme takřka žádné informace. Opakem je hrad Písek. Zde se dodnes dochovalo zadní křídlo původního hradu s velkým klenutým sálem v patře a částí nádvorních arkád. K tomuto křídlu z každé strany přiléhala čtverhranná věž. Zdivo bočních křídel se částečně zachovalo v přilehlých mladších stavbách. Arkády původně obíhaly celé nádvoří. Archeologický výzkum odkryl i základy vstupního křídla. Součástí čela hradu bývala též jedna nebo dvě věže. Kapli bychom nalezli v jižním křídle.
       Písecký hrad, jehož velkolepost je ještě umocněna neobvyklým arkádovým ochozem, představuje spolu s palácovým jádrem Zvíkova jedno z vyvrcholení vývoje hradních paláců 13. století v Evropě. 
       O dalších městských hradech toho mnoho nevíme. Písku a Kadani 
se blížil hrad v Chrudimi. V Hradci Králové stojí pouze úsek obvodové cihlové hradby. Tento hrad však kastelem nebyl. Nejedno překvapení by však mohl přinést podrobný průzkum dnešního zámku 
v Domažlicích. Z hradu se zachovalo přinejmenším obvodové zdivo 
a vysoká, štíhlá, do nároží vložená okrouhlá věž. Na rozdíl od Kadaně 
a Písku stával domažlický hrad v nároží města, a tak je pravoúhlá 
jen část zasahující do systému městských parcel. Vnější obvod 
tvoří oblouk.