Mohlo se dokonce stát, že šířka nádvoří byla stejná jako šířka obytných staveb. Toto uspořádání můžeme sledovat na hradě Kamýku nad Vltavou, nazývaném též Vrškamýk nebo Hunec, který nám dává dobrou představu o rozmístění jednotlivých prostor také díky tomu, že zanikl již ve 14. století, a nebyl proto přestavován.
	Hrad byl dvojdílný. Do úzkého nádvoří jádra se vcházelo průjezdem se sedilii v přízemí čtverhranné věže. Průjezd byl zaklenutý křížovou klenbou. Z obytných křídel se dodnes zachovaly pouze nádvorní stěny. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou místnosti v patře křídla, které nádvoří uzavíralo. Spojení místností prvního patra umožňovaly dřevěné pavlače obíhající celé nádvoří. 
V lépe zachovaném jižním křídle jsou v této úrovni patrné otisky konstrukce dvou roubených komor. Tyto dřevěné sruby se do silných chladných kamenných zdí vkládaly jako tepelná izolace.
       V podstatě stejné podmínky jako Kamýk utvářely i severočeský hrad Bezděz, jehož výstavba se stala jedním z vrcholných stavebních děl 13. století a který dodnes patří k našim nejpůsobivějším 
a nejnavštěvovanějším památkám. Stavební práce započaly po roce 1264 a musely být alespoň zčásti hotovy před rokem 1279, kdy zde byl uvězněn král Václav II. vývoj a postup výstavby není v detailech prozatím bez zevrubného průzkumu zcela jasný. Dvojdílný hrad byl postaven na vrcholu Velkého Bezdězu, tvořeném čedičovým hřebenem.