Panovník přihlížel bohoslužbám z tribuny vestavěné do jihozápadní části kaple. Tato tribuna souvisela s jinou, kterou tvořil ochoz v síle zdi, obíhající ve výši patra celý prostor. Navenek se ochoz zaklenutý křížovými klenbami bez žeber otvíral stroze, až úsporně členěnými hrotitými okny. Zato horní část oken, obracejících se dovnitř kaple, vyplňují kružby tvořící zcela ojedinělý křížovitý obrazec. Na plochém kulatém svorníku křížové klenby kaple se zachoval otisk dřevěného malovaného erbovního štítu, který zde byl původně připevněn. Ochozová tribuna je v našem prostředí novým prvkem. Jeho původ lze snad hledat ve Francii, kde můžeme najít i obdoby obrazce kružeb vnitřních oken.
       Po dobudování představoval Bezděz jeden z nejvýznamnějších královských hradů. Od svých předchůdců i současníků se liší i tím, 
že podobně jako na Kamýku se zde již nesetkáváme s velkým reprezentativním sálem v jeho klasické podobě, který je neodmyslitelnou součástí ostatních královských hradů. Do dnešních dob se Bezděz přes zásahy v období baroka uchoval ve velmi dobrém stavu a jeho strohá silueta neodmyslitelně patří k romantické české krajině, která inspirovala celé generace umělců.
       Stavební huť, která pracovala na Bezdězu, zbudovala i nedaleký, snad o něco starší hrad Housku. O jeho počátcích historické prameny mlčí. Houska je poprvé připomínána roku 1316 jako majetek Hynka z Dubé. Dnešní podobu jí vtiskly renesanční přestavba a úpravy v 19. století.