Nejkrásnější a nejhonosněji vyzdobenou prostorou byla opět kaple v severním křídle, zabírající přízemí i patro. Obdélný, polygonálně ukončený prostor, v němž se zachovala původní sedilia, měl západní část zaklenutou šestidílnou klenbou. Kaple zřejmě obsahovala i tribunu. Přes rozsáhlé renesanční úpravy se zde dodnes zachovala výmalba z první poloviny 14. století. Druhé patro, které se do nádvoří otvírá sdruženými okénky, mělo spíše pomocný obranný charakter. V sestavě místností se opět nesetkáváme s velkým sálem. 
I Houska je hradem s obvodovou zástavbou, přizpůsobeným však stísněnému staveništi. 
       Pravidelný půdorys měl i hrad v Myšenci na Písecku, jedna 
z největších záhad mezi našimi hradními stavbami. Zbylé části hradu pod vrcholem nevýrazného kopce pohltila vesnice. Ve zbytcích několik desítek metrů dlouhého paláce se krčí drobné domky, které dnes znesnadňují orientaci ve zřícenině. Palác v patře obsahoval reprezentativní místnosti s velkými okny; nejméně jedna z nich byla klenutá. Z opevnění se dochoval pouze úsek parkánové hradby. 
O tomto jistě výjimečném, z hlediska obrany - schopnosti téměř nepochopitelně položeném hradě historické prameny zcela mlčí. 
A přesto stavba, budovaná stejnou hutí, která stavěla písecký hrad 
a Zvíkov, musela být ve své době značně významná. Snad nebyla ani celá dokončena, a nemohla tedy začít plnit svůj účel.