Stavbou hradu se zřejmě projevily velmocenské záměry Přemysla Otakara II. Hrad pak po pádu svého zakladatele neměl naději na další život. Tyto a další otazníky by mohl pomoci vyřešit případný výzkum.
       Zvláštní místo mezi přemyslovskými hrady zaujímají Poděbrady. Na rozdíl od všech dosud zmíněných staveb to byl hrad vodní, založený na břehu Labe, s užitím obvodové zástavby. Původně měl zřejmě čtverhranný půdorys, jak se dá soudit na základě zachovaných částí, které byly později přestavovány, což je patrné v dnešním renesančním a barokním zámku. K původnímu hradu náležela především okrouhlá Útočištná věž stojící volně za hradbou. Raně gotická jsou rovněž dvě rovnoběžná křídla obklopující nádvoří. 
V jižním se dosud zachovala místnost s krbem, zaklenutá původně dvěma poli křížových kleneb.
       Převážná část hradů Přemysla Otakara II. byla tedy typem 
s obvodovou zástavbou nebo jeho odvozeninami. Hrady přechodného typu již král nestavěl, setkáme se však ojediněle s užitím francouzského kastelu. Síť královských hradů v přemyslovském loveckém hvozdu na Berounce doplnil Nižburk, zvaný dnes Nižbor. Zavítáme-li dnes na toto místo, málokoho na prvý pohled napadne, 
že pod omšelými fasádami nevýrazného barokního zámku se skrývají rozsáhlé pozůstatky důležitého královského hradu. Při bližší prohlídce si však povšimneme velkého paláce a zbytku výstavné kaple ve sklepech pod kaplí dnešní. Mezi obě tyto stavby byla vklíněna okrouhlá věž, patrně flankovací, z níž se zachovala spodní část. 
Ještě ze 17. století jsou doloženy tři takové věže.