Zvláštní skupinu představují hrady králových oblíbenců, kteří mohli využít svého postavení a zajistit si špičkovou stavební huť, pracující na panovníkových stavbách. Jejich hrady představují miniatury hradů královských. Vízmburk na Trutnovsku je jedním 
z nejzajímavějších objevů našich archeologů. Když se zde před 
lety začalo kopat, nebyly nad zemí patrny žádné zdi. Jaké bylo překvapení, když se již v prvních sondách zjistilo, že je odkrýváno prvé patro zaniklého hradu. Dnes je již téměř celé jádro hradu vyproštěno ze sutin, které ho čtyři sta let skrývaly. Malý sevřený hrad s bergfritem v čele a s obvodovou zástavbou obsahoval kromě obytných prostor
a velkého sálu i kapli, mladší kuchyni a kovárnu. Architektonické články jsou zřejmě dílem téže huti, která stavěla nedaleký klášter
v Polici nad Metují. Za výborné zachování vděčí Vízmburk tomu, že se "zavřel". 
	Ve druhé polovině 15. století byl Slezany, pro něž představoval stálé nebezpečí, záměrně zbořen a trosky velké věže překryly ostatní budovy, které se díky silné obvodové hradbě nerozvalily do stran. 
Je mnoho takových "zavřených" hradů a jejich výzkum by jistě 
přinesl nejedno překvapení.
       Miniaturou hradního typu s obvodovou zástavbou, ovšem 
s obytnou věží, jsou i Říčany u Prahy. K nim se staletí zachovala 
méně milosrdně. Do prostoru bývalého hradu byly postaveny 
domky městečka, na jejichž výstavbu byla podstatná část 
zříceniny rozebrána.