Dodnes se zachoval roh donjonu a dvě stěny bočního paláce, stojící prakticky v původní výšce. V druhém patře si můžeme prohlédnout polovinu sálu s krbem, zaklenutého křížovými klenbami.
       Ke stejnému typu patří zřejmě i Vimperk. Kromě známé Vlčkovy věže, donjonu s křížovými klenbami sklenutými na střední sloup 
v přízemí, a obvodové hradby s věžicí však tento hrad dosud čeká 
na své objevení.
       Přiblížit se rozlohou, výstavností a vybavením svých hradů králi si mohly dovolit jen nejvýznamnější šlechtické rody. Doposud známe pouze dva příklady. Příběnice na Táborsku si postavil mocný jihočeský rod Vítkovců. Jeho obrovská država se rozkládala jak 
v jižních Čechách, tak za hranicemi království. Z tohoto zvláštního postavení dovedli Vítkovci bohatě těžit a jejich država byla doslova královstvím v království. Dominantou Příběnic se stala mohutná osmiboká věž, která nemá v Čechách obdoby. Její podoba ukazuje 
na původ v Podunají. Vlastní jádro obklopovalo čtverhranné nádvoří. Hrad doplňovalo mohutné předhradí, opevněné podhradí (latrán) 
a na protilehlém břehu Lužnice hrad Příběničky s okrouhlým bergfritem.
	Rovněž posázavská Hrubá Skála, sídlo významného rodu pánů
z Dubé dosahovala značných rozměrů.