Přístupová cesta do hradu vedla od západu. Nároží hradu zpevňovaly flankovací věže, uprostřed obou kratších úseků hradby stály velké věže, z nichž jedna byla patrně nižší. Uprostřed severní dlouhé hradby nalézáme další flankovací věž. Na protilehlé straně se zbytky takovéto stavby nezachovaly, ale lze ji se značnou dávkou pravděpodobnosti předpokládat. Všechny věže byly okrouhlé 
a s výjimkou obou západních nároží se k nim přikládaly štíhlé okrouhlé schodišťovité vížky. V předním hradě, pokud víme, stála budova při jižní hradbě. Zadní hrad za příkopem obsahoval dva rovnoběžné paláce při delších stranách. Celý hrad obklopoval parkán. Jeho užití, typické pro Čechy, je v rozporu s požadavkem aktivní obrany, kterým byla dána podoba kastelu ve Francii. Před parkánem se dosud zachoval mohutný vyzděný příkop, před nímž snad bývalo předhradí, dnes zcela zaniklé. Přestože několik přestaveb změnilo hrdý hrad na pohodlný zámek, dokážeme si jeho původní podobu lehce představit. Odmyslíme-li si většinu oken dnešního zámku, ukončíme-li v duchu jeho zdi ochozem s cimbuřím a protáhneme-li jeho snížené věže, z nichž se v původní výšce zachovaly pouze dvě, máme před sebou členitou siluetu původního Konopiště. Hrad patřil 
k nejpevnějším v zemi a ještě v druhé polovině 15. století představoval pro vojska krále Jiřího z Poděbrad tvrdý oříšek - vyžádal si téměř dvouleté vyčerpávající obležení.