Zásady francouzského kastelového schématu se kromě ojedinělých flankovacích věží u hradů bergfritového typu projevily ještě po roce 1315 při výstavbě hradu Prácheň u Horažďovic. Mocný rod Bavorů si jej vybudoval v prostoru starého zaniklého hradiska jako trojdílnou, nezvykle rozsáhlou dispozici. Jádrem byla střední část s okrouhlou útočištnou věží v čele a s dlouhými obytnými křídly při delších stranách. Vnější stranu jižního paláce zpevňovaly čtyři drobné flankovací věže, dvě okrouhlé a dvě čtverhranné.
       Poslední, již značně zkreslené použití domácímu prostředí zcela cizího francouzského kastelu, nebo spíše jeho obranných zásad zřejmě můžeme sledovat na hradě Zvířetice na Mladoboleslavsku. Hrad byl založen před rokem 1318. V nárožích čela zhruba lichoběžného jádra stály dvě okrouhlé věže, které však z obrysu 
hradu vystupovaly pouze necelou třetinou svého objemu, takže 
jejich flankovací schopnost nebyla velká. Palác, z něhož se zachovaly přízemní místnosti zaklenuté lomenými valenými klenbami, zaujal protilehlou delší stranu staveniště nad řekou. Obě nároží této části hradu jsou zaoblená. Nelze tedy vyloučit, že i zde původně stály okrouhlé věže, zbourané při mladších přestavbách. Potvrdit nebo vyvrátit tuto domněnku by mohl jen archeologický výzkum.