Hlavní hradbu obklopil parkán a na konci hřebene za jádrem vzniklo další nádvoří nejméně se dvěma budovami. Velkou pozornost věnoval nový majitel opevnění předhradí a přístupu k jádru. Vstupní cesta nejprve hluboko ve svahu procházela první branou a pak stoupala k novému předhradí, opevněnému hradbou, která sledovala přibližně tvar kapky. Zde se tyčí druhá hradní věž, zvaná Černá, na rozdíl od Bílé (hlavní) věže okrouhlá a zhruba ve dvou třetinách své výšky původně opatřená ochozem vysazeným na konzolách. V tomto předhradí, kde dále byla cisterna a četné hospodářské budovy, se cesta stáčela vzhůru k vlastnímu jádru. Takto dostavěný Hazmburk představoval jednu z největších a nejmohutnějších hradních staveb své doby, těžící ze své velmi výhodné polohy na vysokém osamělém kopci. Jeho mohutné zříceniny dodnes patří k našim nejpůsobivějším památkám.
       Ve 14. století se však stavěly i jiné typy bezvěžových hradů. Jednak se ještě užívalo hradů s dlouhým palácem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou - k tomuto typu patří například severočeské hrady Nový Žeberk a v úsporné podobě Najštejn, jednak vznikl zcela nový typ, který nazýváme dispozicí dvoupalácovou. Jde o sevřené obdélné stavby, u nichž dva vysoké plochostropé paláce spojené hradbou uzavírají obdélné nádvoří. Jádro většinou ještě obíhá parkán. 
Z hlediska obrany jsou tyto hrady značně nevýhodné - umožňují 
pouze pasivní obranu.