V konstrukci protilehlého paláce se zřejmě silně uplatňovalo dřevo. Před celou vstupní stranu jádra bylo předloženo hradbou opevněné předhradí. Trosky patří k mladším dvoupalácovým stavbám. Vznikly na samém konci vlády Karla IV. nebo nejpozději v 80. letech 14. století.
Zajímavou kombinaci dvoupalácové stavby s hradním typem užitým Karlem IV. na Kašperku a Radyni, s nimiž se ještě seznámíme, představuje hrad Libštejn na Rokycansku. Jeho stavebníkem byl Karlovi blízký Tista z Hedčan a stavba sama patří k vrcholům šlechtické hradní architektury doby karlovské. Libštejn byl založen na vršku obtékaném dvěma potoky a řekou Berounkou. Jeho poloha, stejně jako u mnoha jiných soudobých hradů, Karlovy hrady nevyjímaje, byla pro obranu naprosto nevýhodná. Staveniště hradu totiž obklopují tři vysoké kopce, severní z nich dokonce několikanásobně vyšší, takže hrad stojí v jakési kotlině. Vlastní jádro se vypínalo nad čtverhranným předhradím s hospodářskými stavbami. Tvoří je dva dlouhé obdélné paláce svírající obdélný dvůr. Obě jeho čela uzavíraly štíhlé čtverhranné obytné věže poměrně nevelkého obdélného půdorysu. Tyto stavby měly všechna nároží silně zaoblena (podobná věž se vyskytla již na o něco starším hradě Gutštejně). Jedna věž se dochovala prakticky v plné výšce, z druhé, která obsahovala arkýřovou kapli, zbyl kromě klenutého přízemí pouze vysoký střep nároží. Zaoblená nároží má i lépe zachovaný čelní palác.