Spojení mezi jednotlivými podlažími umožňovaly pavlače. Za věží 
s kaplí záhy vznikly další obytné stavby, ukončené baštou. 
V následujícím, poměrně složitém vývoji dostal hrad ještě vnější opevnění, do něhož byly postupně vestavovány další stavby.
       Dvě čtverhranné věže ve spojení s obytnými křídly byly užity již dříve na dvou předních rožmberských hradech - Českém Krumlově a Rožmberku. Lépe známe podobu prvého z nich. Starý hrad svými stísněnými poměry neumožňoval velkolepou přestavbu, 
a proto Petr z Rožmberka založil své nové mohutné sídlo na strmém hřebeni stoupajícím od původního hradu. Toto bradlo přeťaly dva příkopy, a nový hrad měl tedy, podobně jako Český Šternberk, dvě čela, která bylo nutné zajistit. Na obou stranách zhruba uprostřed vyrostly dvě čtverhranné věže, z nichž východní chránila z boku
i bránu. Hlavní dvoutraktový palác srostl se západní věží, druhý na opačné straně obsahoval ve vystupujícím křídle kapli. Vstup musela vzhledem k velkému výškovému rozdílu zprostředkovat zřejmě dřevěná, prudce stoupající rampa. Podobně jako na hradě Příběnicích a Maidštejně i v Krumlově se podhradí vyvinulo v latrán. Krumlov byl dokončen v 30. letech 14. století a svými s paláci srostlými věžemi znamenal důležitý krok na cestě k hradům Karla IV. a nakonec i k Libštejnu.
	Prošli jsme možná poněkud křivolaké, ale navzájem spojené cesty vývoje českých šlechtických hradů od roku 1300 až ke konci
vlády Karla IV. tuto cestu jsme museli ujít, abychom pochopili místo