Karlových hradů v plynulém domácím vývoji. Ještě dříve, než se jim budeme věnovat, si však povšimněme jedné osamocené stavby, hradu Dražic nad Jizerou. Je v našem prostředí cizím hostem, postaveným francouzskými staviteli pro vzdělaného biskupa Jana IV. 
z Dražic. Francouzští mistři, které s sebou Jan při návratu ze svého dlouhodobého pobytu ve Francii přivezl, působili v Čechách až do roku 1334. Stavěli pro něj kamenný most v Roudnici, přestavovali 
tvrz v Litovicích, ale jejich hlavním a zřejmě prvním dílem se stala přestavba rodového sídla. Ze starého bergfritového hradu použili stavitelé obvodovou hradbu, přízemí paláce a zřejmě zůstala stát 
i stará velká věž. Nad starým, částečně křížovými klenbami zaklenutým přízemím paláce vznikla tři nová plochostropá patra. Palác rozšířila čtverhranná věž, v níž si nechal biskup zřídit křížově zaklenutou kapli. Přestože se z paláce zachoval pouze vysoký střep 
s polovinou zmíněné věže, nenechává v nás pochybnosti o nádheře původní stavby. Hlavní obytné prostory obsahovalo druhé patro. 
Zde se dochovala českému prostředí bytostně cizí francouzská čtverhranná okna, zevnitř vložená do bohaté slepé čtyřdílné kružby. Třetí patro kromě dalších prostor obsahovalo roubenou komoru. Současně s přestavbou starého paláce, který obklopil nový parkán, zbudovala stejná stavební huť další dvě stavby - palác v nároží, který však nedosahoval nádhery hlavního paláce, a budovu při čelní hradbě.