Vznikla tak zajímavá a v Čechách neobvyklá stavba, která zde nenašla pokračování. Bohatý rejstřík jihofrancouzské gotiky, který její stavitelé použili, však působil na další vývoj naší architektury.
       Vraťme se však ke královským stavbám. Síť královských hradů byla vybudována již ve 13. století. Jan Lucemburský, král cizinec, který panoval v letech 1310-1346, byl velkou postavou evropské politiky první poloviny 14. století. Pro své vojenské a mocenské podnikání potřeboval pevné zázemí, a tím se staly Čechy, nebo spíše české korunní statky. Veden stálým nedostatkem peněz zastavoval jedno panství za druhým, až ke konci jeho vlády přešly všechny královské statky do vlastnictví šlechty. To ovšem neznamená, že by 
se zvláště v počátcích svého panování nesnažil rozšířit opory své moci. Avšak spíše než aby hrady sám zakládal, nechával je stavět šlechticům či bohatým měšťanům a poté jim je udělil jako léno. 
Tím byl hrad pro panovníka vždy otevřen. Tak na Labi vznikl Kamýk 
s pětibokou obytnou věží a v letech 1316-1319 i známý Střekov 
u Ústí nad Labem, střežící bezpečnost říční plavby a vybírání celních poplatků. Jeho jádro na vysoké skále vycházelo z bergfritového schématu. Novinkou zde však byly dvě půlokrouhlé bašty v dlouhých hradbách mezi palácem a dvěma okrouhlými věžemi. I když vzhledem k poloze hradu na strmé skále nebylo nutné takto vzniklé kurtiny zajišťovat boční střelbou, můžeme bašty považovat za výraz snah o zlepšení obranyschopnosti dlouhých, rovných úseků opevnění.