V něm stály četné domy, a především kostely. V panoramatu hradu se nejvíce uplatňoval kapitulní kostel sv. Petra a Pavla
a nevelký kostel sv. Jana stětí. Vlastní, hradbou opevněné a značně rozměrné palácové jádro obsahovalo nejméně čtyři paláce, z nichž hlavní nad řekou vynikal svými rozměry. Kromě toho zde snad stávala
i stará věž Neklanka. Navštívíme-li dnešní Vyšehrad, změněný rozsáhlou přestavbou na barokní pevnost, jistě nám hned padne do oka takzvaná Libušina lázeň, zbytek karlovské stavby na hraně skály 
nad řekou. Její účel není zcela jasný. Snad to bylo strážní stanoviště, které mělo kontrolovat provoz na řece.
       Nejznámější hradní stavbou Karla IV. je Karlštejn. Byl založen roku 1348 jako první česká stavba s Karlovým jménem. Stavba byla 
z mnoha důvodů zvláštní, její neobvyklá podoba vyplynula do značné míry z osobních přání a libůstek královského stavebníka. Celý vývoj hradů 14. století, jak jsme poznali, tíhl ke srůstání a spojování jednotlivých staveb a jejich funkcí. A uprostřed tohoto proudu, 
na místě zcela nevýhodném pro obranu staví Karel IV. důsledně článkovaný organismus Karlštejna. Učinil tak vlastně krok zpět. Karel stavěl hrad původně jako místo svého odpočinku a tichých zbožných rozjímání, ale postupně se idea i náplň hradu měnily. Nakonec se stal schránkou českých i říšských korunovačních klenotů, přímo symbolem Českého království.