Příchozí stoupal k hradu po cestě ve svahu Kněží hory. Po mostě přes příkop vešel věžovitou branou do opevněného přihrádku (širokého parkánu) ve svahu. Z něho vedla druhá brána, také věžovitá, do nádvoří s věžovitým purkrabstvím a zřejmě i hospodářskými staveními hradu. Odtud bylo možno sejít ke studni, nebo branou
v hlavní hradbě vstoupit do jádra na dvorek před palácem. Purkrabský dvůr i celé jádro obklopoval parkán. Spodní část jádra tvořil palác a Mariánská věž. Obdélný, 46 metrů dlouhý palác ukončovala na východě půlválcová věž. Při ní se k paláci připojovalo mladší příčné křídlo. Budova byla původně třípatrová, poslední podlaží bylo zbudovánoz hrázděného zdiva. První patro obsahovalo 
v půlválcové věži kapli sv. Mikuláše, dále velkou, takzvanou Bílou síň
a roubenou komoru. Král obýval druhé patro se čtyřmi místnostmi - ložnicí, dvěma táflovanými světnicemi, jejichž stěny a strop byly obloženy dřevěnými kazetami, a větší světnicí, v níž byl původně vymalován císařův rodokmen. Poslední patro bylo vyhrazeno k obývání císařovně a jejím dámám - fraucimoru.
       Druhou stavbou spodní části jádra je volně stojící obytná věž, nazvaná později podle velké kaple Panny Marie, která uvnitř vznikla, Mariánská. Padací můstek ji spojoval s druhým patrem paláce, druhý můstek umožňoval vstoupit do přízemí budovy z ochozu západní hradby.